ONLINE: Írán a Izrael podnikly další útoky. Trump naznačil změnu režimu v Íránu

Spojené státy se domnívají, že by Írán mohl brzy v odvetě zaútočit na americké vojáky na Blízkém východě, píše Reuters s odkazem na zdroje.

„Pro nás a i pro mě osobně neexistuje jediný důvod kritizovat to, co před týdnem začal Izrael, ani to, co udělala Amerika o uplynulém víkendu,“ řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj tyto kroky nejsou bez rizika. „Ale nechat to tak, jak to bylo, to také nebylo možné,“ dodal kancléř v projevu na Dni německého průmyslu.

Velvyslanectví USA v Dauhá dnes vydalo urgentní bezpečnostní varování pro Američany v Kataru, v němž jim doporučilo, aby z důvodu zvýšené opatrnosti až do odvolání nevycházeli ven, píše deník The Washington Post (WP). Nedaleko Dauhá se nachází letecká základna Al-Udajd, což je největší americká vojenská základna na Blízkém východě přibližně s 10 000 americkými vojáky. Základna je zároveň sídlem regionálního velitelství americké armády CENTCOM.

Írán už dříve uvedl, že americké základny v regionu by se mohly stát terčem jeho očekávané odvetné akce po amerických úderech, píše WP. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí následně uvedl, že doporučení velvyslanectví nesvědčí o přítomnosti specifických hrozeb v zemi a že bezpečnostní situace v zemi je stabilní.

Obrazem: Vrchní velitel íránské armády Amír Hátamí při poradě s dalšími veliteli

Německý kancléř Friedrich Merz nevidí jediný důvod, proč by měl kritizovat Izrael a Spojené státy za útok na Írán a jeho jaderná zařízení. Řekl to v projevu na dnešní hospodářské konferenci v Berlíně. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse USA a Izrael útokem odvrátily velké ohrožení. Ministr zahraničí Johann Wadephul vyzval k diplomatickému řešení konfliktu.

„Pro nás a i pro mě osobně neexistuje jediný důvod kritizovat to, co před týdnem začal Izrael, ani to, co udělala Amerika o uplynulém víkendu,“ řekl Merz. Podle něj tyto kroky nejsou bez rizika. „Ale nechat to tak, jak to bylo, to také nebylo možné,“ dodal kancléř v projevu na Dni německého průmyslu.

Sestra Francouzky Cécile Kohlerové vězněné v Evínu izraelský útok podle agentury AFP označila za nezodpovědný. „Vystavuje naše blízké smrtelnému nebezpečí,“ řekla Noemie Kohlerová. „Nemáme žádné zprávy, nevíme, zda jsou naživu, propadáme panice,“ dodala. Spolu se Cécile Kohlerovou je ve věznici i její partner Jacques Paris. V Íránu jsou zadržováni od května 2022.

Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel upřesnila, že během dvouhodinové vlny útoků letectvo shodilo na cíle v Teheránu přes 100 kusů munice. Zasáhlo velicí centrum íránských revolučních gard, které má na starost obranu Teheránu před bezpečnostními hrozbami. Cílem útoků byly také oddíly revolučních gard odpovědné mimo jiné za potlačování vnitřního ohrožení, včetně protestů a nepokojů.

Americké bomby Íráncům svobodu a demokracii nepřinesou, uvedla íránská držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, která strávila řadu let v íránském vězení za kritiku režimu ve své vlasti. V textové zprávě norskému deníku Klassekampen kritizovala Spojené státy i Izrael za útoky na její zemi. Mohammadíová je i jednou ze signatářek dopisu, v němž íránští a izraelští aktivisté společně vyzývají k okamžitému příměří v této válce svých zemí a o němž v neděli informoval deník Haarec.

„Válka nikdy nepřinese demokracii, lidská práva ani svobodu,“ napsala třiapadesátiletá Mohammadíová, kterou režim loni koncem roku dočasně propustil z vězení ze zdravotních důvodů. Nyní pobývá asi dvě hodiny cesty od Teheránu, kam ale jela 12 hodin kvůli zácpám na silnicích způsobených chaotickým útěkem lidí z desetimilionové metropole. Norskému deníku také sdělila, že kolem slyší exploze po izraelských úderech.

Hormuzskému průlivu se vyhnuly a změnily kurz tři prázdné tankery určené k přepravě ropy a chemikálií. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů společnosti Marine Traffic, která se zabývá sledováním pohybu lodí po mořích. Příčina není známa. Zpráva ale přichází v čase rostoucí nejistoty, zda Írán po amerických leteckých útocích na íránská jaderná zařízení nepodnikne odvetné kroky a neomezí přepravu na této klíčové vodní cestě.

Lodě Marie C a Red Ruby původně pluly směrem k průlivu, pak ale zakotvily poblíž Fudžajry u pobřeží Spojených arabských emirátů. Tanker Kohzan Maru se podle údajů MarineTraffic plavil v Ománském zálivu poblíž ománských vod.

Americká zařízení v Německu jsou kvůli útoku Spojených států na íránská jaderná zařízení ve větším nebezpečí. Řekl to dnes šéf úřadu německého kancléře Thorsten Frei. Podle mluvčího německého ministerstva vnitra ale konflikt mezi Íránem a Izraelem, do kterého se v noci na neděli přímo zapojily i Spojené státy, zatím na bezpečnostní situaci v Německu konkrétní dopad nemá.

„Nekonkrétní nebezpečí kvůli vývoji v posledních hodinách nepochybně vzrostlo,“ uvedl před jednáním vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) Frei, který je jako šéf úřadu kancléře Friedricha Merze zároveň členem německé vlády. „Je to potřeba předpokládat a připravit se na to,“ dodal. Německé bezpečnostní složky podle něj dělají vše pro to, aby zajistily bezpečnost budov spojených s USA, ale i s Izraelem a Židy.

Evropská unie má vést s Izraelem otevřený dialog a bavit se s ním o všech otázkách, tedy i o lidských právech, řekl dnes v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. Pokud jde o přehodnocení asociační dohody, český ministr čeká, jaké zazní v Bruselu návrhy. Například Španělsko prosazuje pozastavení asociační dohody EU s Izraelem.

„Komise představila určitý report a uvidíme, jaké budou padat další návrhy. Dnes nečekám žádný (podstatný) posun v této agendě,“ řekl Lipavský novinářům. Dodal, že s hodnoticí zprávou na adresu Izraele se členské státy zatím seznamují. Znají ji totiž teprve od pátku.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že terčem izraelského útoku na Teherán se stalo vedení milice basídž, která je součástí íránských revolučních gard, věznice Evín, velení vnitřní bezpečnosti revolučních gard nebo hodiny odměřující čas do zničení Izraele. Izraelská armáda předpokládá, že během útoků na Teherán přišlo o život mnoho vojáků íránských revolučních gard.

Íránský server Núr News podle agentury Reuters uvedl, že „příbuzní odsouzených ve vězení Evín by měli vědět o tom, že (jejich blízcí) jsou v bezpečí“. V opevněné věznici jsou také lidé s dvojím občanstvím a občané západních zemí, které íránský režim využívá při vyjednávání se Západem. Na zařízení uvalily sankce Spojené státy i Evropská unie. ToI uvádějí, že cílem útoku podle všeho bylo umožnit vězňům uprchnout. „Ať žije svoboda,“ napsal španělsky na sociální síti X izraelský ministr zahraničí Gideon Saar.

Válka s Íránem svědčí izraelským akciím, jejich hlavní index TA-35 si od začátku roku připisuje téměř 20 procent a dostal se na rekord. Za poslední měsíc přidal přes deset procent a za poslední týden více než šest procent, řekl ČTK analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Index TA-35 je podle něj od začátku roku pátým nejvýkonnějším akciovým indexem na světě. Zaostává jen za korejským indexem KOSPI, za polským WIG20, maďarským Budapest SE a za ruským RTSI, na který má také vliv válka, a to mezi Ruskem a Ukrajinou. Výrazně pak izraelské akcie letos překonávají ty americké, které se od začátku roku sotva drží nad nulou.

Americké vzdušné údery na íránské jaderné provozy neovlivní vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Vyplývá to z dnešní reakce mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova na poslední vývoj na Blízkém východě. Rusko je podle něj připraveno pomoci svému spojenci Íránu různými způsoby, záležet prý bude na tom, co potřebuje Teherán. Informovaly o tom dnes ruské státní agentury TASS a RIA Novosti.

„Nabídli jsme naše zprostředkovatelské úsilí. To je konkrétní. Vyjádřili jsme svůj postoj... Další bude záviset na tom, co nyní Írán potřebuje,“ řekl dnes Peskov novinářům. Moskva americký útok na íránské jaderné provozy už dříve odsoudila. „Jsou to nezávislé procesy,“ reagoval dnes Peskov na dotaz RIA Novosti, zda americké útoky na Írán ovlivní vztahy mezi Moskvou a Washingtonem.

Íránské jaderné zařízení ve Fordo, které o víkendu spolu s dalšími dvěma íránskými jadernými provozy bombardovaly Spojené státy, bylo zřejmě značně poničeno, řekl dnes na mimořádném zasedání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) šéf této organizace Rafael Grossi. Dodal ale, že přesný rozsah škod ve Fordo nezná nikdo, ani MAAE. Vyzval také všechny strany konfliktu k návratu k jednání.

„Vzhledem k extrémní citlivosti centrifug na vibrace se očekává, že vznikly značné škody,“ řekl dnes Grossi s odkazem na americký útok na Fordo. Dodal, že v tuto chvíli nikdo, ani MAAE, není schopen plně posoudit škody v tomto jaderném zařízení. Pentagon v neděli uvedl, že americké útoky zničily íránský jaderný program.

Ruský prezident Vladimir Putin při dnešním přijetí šéfa íránské diplomacie Abbáse Arakčího v Kremlu odsoudil útoky Spojených států a Izraele na Írán jako nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou agresi. Jednání s íránským ministrem označil podle tiskových agentur za příležitost společně hledat východiska ze situace v regionu. Teherán je pokládán za blízkého spojence Moskvy, připomněla agentura AFP.

„Je to naprosto nevyprovokovaná agrese proti Íránu, neopírá se o žádný základ, o žádné opodstatnění,“ prohlásil Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety rozpoutala válku proti Ukrajině. Kyjev a Západ označují ruskou agresi za neopodstatněnou a nevyprovokovanou.

Izraelská armáda s bezprecedentní silou útočí na cíle spojené s íránským režimem a vládou v centru Teheránu, oznámil dnes izraelský ministr obrany Jisrael Kac podle serveru The Times of Israel. Dodal, že brzy zveřejní záběry z útoků.

„Izraelská armáda v současnosti s bezprecedentní silou útočí na cíle režimu a vládní represivní úřady v centru Teheránu,“ řekl Kac. Za každou raketu odpálenou proti izraelskému území přijde podle něj tvrdý trest a nálety budou pokračovat s plnou intenzitou. „Budeme pokračovat v obraně naší země a v porážce nepřítele, dokud nedosáhneme všech válečných cílů,“ prohlásil také.

Izraelská elektrárenská společnost Israel Electric Corporation (IEC) informovala, že kvůli zásahu poblíž strategického objektu infrastruktury na jihu země jsou přerušovány dodávky do některých míst v oblasti. Uvedla, že na místo vyrazily technické čety, aby ve spolupráci s bezpečnostními složkami poškozená místa opravily a dodávky elektřiny co nejrychleji obnovily.

Světové akciové trhy jsou po amerických útocích na Írán a dalších vzájemných útocích mezi Izraelem a Íránem napjaté a na situaci reagují poklesem, řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Německý index DAX na začátku obchodování odepisoval téměř 0,2 procenta, širší index akcií firem z eurozóny Euro Stoxx 50 odepisoval ještě o trochu víc.

Reakce je zatím podle analytika mírná, což se ale může změnit. Ve stejném duchu se obchodují i tzv. futures kontrakty na americké akciové indexy. Futures na Dow Jones odepisovaly méně než 0,1 procenta, zatímco futures na širší index S&P 500 se pohybují kolem nuly. Obchodování ve Spojených státech začíná v 09:30 východního času (15:30 SELČ).

Uzavření Hormuzského průlivu, o kterém nyní rozhoduje Teherán, by bylo extrémně nebezpečné a nebylo by dobré pro nikoho. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí EU v Bruselu to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Ministři mají podle ní zejména obavy z další eskalace konfliktu. Evropská unie vždy podporovala diplomatické řešení, dodala.

Hormuzským průlivem prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Podle íránské televize Press TV, na kterou se odvolává agentura Reuters, opatření o jeho uzavření již schválil íránský parlament. Konečné rozhodnutí musí učinit íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti.

Spojené státy a Izrael útokem na Írán a jeho jaderná zařízení odvrátily velké ohrožení. V rozhovoru na stanici ZDF to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Podle něj není vojenská eskalace nikdy dobrá, zničení íránských jaderných zařízení podle něj ale dobrou zprávou je. Ministr zahraničí Johann Wadephul vyzval k diplomatickému řešení konfliktu.

„Rozhodující je v tomto okamžiku, že tu bylo odstraněno velké ohrožení,“ řekl Pistorius. „A to je dobrá zpráva pro Střední a Blízký východ, ale i pro Evropu,“ dodal. Pokud je pravda, co tvrdí Spojené státy a Izrael, pokročil Írán podle německého ministra obrany značně ve vývoji jaderné bomby.

Cena ropy se po americkém útoku na íránská jaderná zařízení dostala zhruba na pětiměsíční maximum. Cenový růst přesáhl tři procenta, než se začal zmírňovat. Investoři mají obavy o dodávky suroviny i proto, že Írán by mohl v odvetě uzavřít Hormuzský průliv. Ten je pro přepravu ropy z Blízkého východu na světový trh naprosto zásadní.

Severomořská ropa Brent krátce před 10:00 SELČ vykazovala růst asi 0,6 procenta a pohybovala se kolem 77,60 dolaru za barel. Předtím se dostala až k 80 dolarům. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o 0,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 74,50 dolaru za barel.

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by dnes měla odletět první letadla s cestujícími od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.

Dnes by mohlo odletět z Ben Gurionova letiště něco přes 1000 lidí, uvedl ToI. V jednom letadle totiž bude moci být jen 50 cestujících. „Během tohoto náročného období, kdy se letiště může stát terčem útoku, musíme omezit počet cestujících v letadlech,“ uvedla ministryně dopravy Miri Regevová. „Doufám, že koncem týdne budeme schopni zvážit, zda můžeme počet cestujících na odchozích letech zvýšit,“ dodala.

V severním a středním Izraeli se dnes dopoledne rozezněly sirény, protože Írán proti němu vypálil další rakety, informovala armáda. Podle agentury Reuters bylo v Jeruzalémě v dálce slyšet dunění a podle izraelských médií raketa zasáhla oblast vesnice Lachiš jižně od Jeruzaléma. Zranění po tomto útoku zatím hlášeni nejsou, píše server The Times of Israel.

Když se v Jeruzalémě rozezněly sirény oznamující letecký poplach, přerušili poslanci izraelského parlamentu jednání výborů a odešli do krytu. Výstrahu před vzdušným útokem armáda vydala také pro Tel Aviv a později i pro obce poblíž hranice s Pásmem Gazy. Podle izraelských médií raketa možná zasáhla okolí Ašdodu na pobřeží Středozemního moře.

Americké ministerstvo zahraničí vydalo bezpečnostní varování, ve kterém vyzývá Američany po celém světě ke zvýšené obezřetnosti poté, co USA zaútočily na Írán. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) varovalo, že konflikt s Íránem zvýšil bezpečnostní riziko v USA. Írán poslal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi několik dní před americkými útoky na svá jaderná zařízení zprávu, ve které ho informoval, že pokud na něj USA zaútočí, aktivuje své spící agenty v USA k odvetným útokům, píše web stanice NBC News s odvoláním na své zdroje.

„Existuje možnost demonstrací proti americkým občanům a zájmům v zahraničí. Ministerstvo zahraničí doporučuje americkým občanům po celém světě, aby dbali zvýšené obezřetnosti,“ stojí v bezpečnostním varování, které ministerstvo zahraničí vydalo v neděli. Prohlášení nezmiňuje zapojení Spojených států do konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Americké vojenské letouny v sobotu bombardovaly jaderná zařízení v Íránu, což podle Teheránu bude mít „nenapravitelné důsledky“.