Papežův lékař popsal chvíle před smrtí: František netrpěl. Když jsem dorazil, byl už v kómatu
Papež František v pondělí zemřel bez bolestí a v posledních okamžicích života netrpěl, řekl v rozhovoru s italským deníkem Il Messaggero jeho lékař Sergio Alfieri. Informuje o tom agentura APA, která připomíná, že příčinou smrti 88leté hlavy katolické církve byla mozková mrtvice.
Alfieriho brzy ráno na velikonoční pondělí zavolal papežův ošetřovatel s tím, že Františkovi není dobře a bude potřeba ho převézt do nemocnice. Do Domu svaté Marty, kde papež žil, Alfieri dorazil kolem 6:30.
„Svatý otec už nebyl při vědomí, byl v kómatu a měl otevřené oči. Poslechl jsem si obě jeho plíce, které byly čisté. Neměl žádné dýchací potíže,“ poznamenal lékař o papežovi, který se letos v římské nemocnici několik týdnů léčil s těžkým oboustranným zápalem plic.
„Zjistil jsem, že nemá problémy s dýcháním, a tak jsem ho zkusil oslovit, ale neodpovídal. Nereagoval ani na podněty, ani na bolestivé. V tu chvíli jsem pochopil, že už se nedá nic dělat," vylíčil Alfieri zase deníku Corriere della Sera.
Přál si zemřít doma
Převoz do nemocnice v ten okamžik podle lékaře nedával smysl a navíc bylo jasné, že si papež přál zemřít doma. „Zemřel bez bolesti a naštěstí nic necítil,“ uvedl také Alfieri, podle něhož nebylo možné udělat vyšetření CT, protože papež poslední okamžiky svého života trávil ve svém domě. „Ale ať už šlo o krvácení do mozku, nebo mrtvici, každopádně nezemřel na problémy s dýcháním,“ doplnil.
Výběr hlavních státníků, kteří přislíbili účast na sobotním pohřbu papeže Františka (řazeno abecedně podle zemí):
Argentina - prezident Javier Milei
Belgie - král Philippe a královna Mathilde, premiér Bart de Wever
Brazílie - prezident Luiz Inácio Lula da Silva s manželkou
Bulharsko - premiér Rosen Željazkov
ČR - premiér Petr Fiala (ODS)
Dominikánská republika - prezident Luis Abinader s manželkou
Ekvádor - prezident Daniel Noboa
Estonsko - prezident Alar Karis
Evropská unie (EU) - předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolaová
Filipíny - prezident Ferdinand Marcos mladší s manželkou
Finsko - prezident Alexander Stubb
Francie - prezident Emmanuel Macron
Honduras - prezidentka Xiomara Castrová
Chorvatsko - prezident Zoran Milanović
Island - prezidentka Halla Tómasdóttir
Irsko - prezident Michael D. Higgins s manželkou a premiér Micheál Martin
Itálie - prezident Sergio Mattarella a premiérka Giorgia Meloniová
Kosovo - prezidentka Vjosa Osmaniová
Kypr - prezident Nikos Christodulidis
Litva - prezident Gitanas Nauséda
Lotyšsko - prezident Edgars Rinkévičs
Lucembursko - velkovévoda Henri a premiér Luc Frieden
Maďarsko - prezident Tamás Sulyok
Malta - prezidentka Miriam Spiteriová Debonová s manželem a premiér Robert Abela
Moldavsko - prezidentka Maia Sanduová
Monako - kníže Albert II. a princezna Charlene
Německo - prezident Frank-Walter Steinmeier a premiér Olaf Scholz
Nizozemsko - premiér Dick Schoof
Nový Zéland - premiér Christopher Luxon
OSN - generální tajemník António Guterres
Polsko - prezident Andrzej Duda s manželkou
Portugalsko - prezident Marcelo Rebelo de Sousa a premiér Luís Montenegro
Rakousko - prezident Alexander Van der Bellen s manželkou a premiér Christian Stocker
Rumunsko - prozatímní prezident Ilie Bolojan
Řecko - premiér Kyriakos Mitsotakis
Severní Makedonie - prezidentka Gordana Siljanovská-Davkovová
Slovensko - prezident Peter Pellegrini
Slovinsko - prezidentka Nataša Pircová Musarová a premiér Robert Golob
Spojené státy - prezident Donald Trump s manželkou
Středoafrická republika - prezident Faustin-Archange Touadéra
Španělsko - král Felipe VI. a královna Letizia
Švédsko - král Carl XVI. Gustaf a a královna Silvia a premiér Ulf Kristersson
Švýcarsko - prezidentka Karin Kellerová-Sutterová
Ukrajina - prezident Volodymyr Zelenskyj
Velká Británie - princ William, premiér Keir Starmer
Startuje boj o papežský stolec, kdo přijde po Františkovi? I on měl své kritiky.
Rozvedení, ženy či trans lidé v církvi? Smrt papeže Františka odstartovala boj o duši církve, který mnozí vnímají jako souboj těch, kdo chtějí pokračovat v jeho progresivních reformách, proti malé, ale mocné skupině, která je chce zvrátit, píše v analýze CNN. Opozice je dobře financovaná a připravuje se na volbu nového papeže už několik let. Více čtěte v tomto odkazu.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme ve zpravodajství z dění ve Vatikánu i celém světě v souvislosti se skonem papeže Františka.
S nástupem papeže Františka do čela katolické církve v březnu 2013 začala ve Vatikánu nová éra. Volba Bergoglia papežem v roce 2013 byla překvapivá a v několika směrech historická. Stal se prvním papežem z amerického kontinentu, prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Neevropského papeže měla církev naposledy v osmém století. Jméno přijal na počest Františka z Assisi. „František z Assisi byl člověkem chudoby, člověkem míru, člověkem, který miluje a ochraňuje stvoření,“ zdůraznil po svém zvolení. Jeho cílem se stalo, aby se církev vrátila k ideálům chudoby a aby sloužila především nemajetným a lidem žijícím na okraji společnosti.
„Vyjděte z izolace svých kostelů a kazatelen a služte chudým,“ vyzýval kněží a církevní hodnostáře. A sám šel příkladem. Už v prvních letech v úřadu zřídil blízko Vatikánu místa, kde se mohou lidé bez domova osprchovat, oholit a nechat ostříhat.
Osmapadesátiletý Alfieri byl vedoucím lékařského týmu, který o papeže letos pečoval v římské Gemelliho nemocnici. Už v letech 2021 a 2023 hlavu katolické církve dvakrát operoval.
Záleželo mu na tom aby lidé byli šťastní, bez utrpení, bolesti a válek? Proto tedy podpořil koupí dronu válku na Ukrajině ve stylu církve "Miluj svého bližního" 😨