Teolog o paradoxu: Katolická církev nemá důvěru nevěřících Čechů, ale papež František se jim líbil

Smrt papeže je velkou zprávou nejen pro katolíky, jak hodnotíte Františkovu pozici vy?

Papež František byl široce respektován díky své bezprostřednosti a, troufám si říci, lidskosti a autentičnosti, možná i srozumitelnosti – alespoň v některých věcech. V průzkumech bývá katolická církev na spodních příčkách věrohodnosti veřejných institucí. Ale papež František obsazoval v těch průzkumech, co jsem se díval, přední příčky, myslím, že jednou dokonce tu úplně první. A dokonce i v takové sekularizované zemi, jako je Česká republika, měl popularitu a sympatie.

Je to paradox, že zatímco církev jako instituce se v těch průzkumech ocitá na příčkách, kde lidé vyjadřují nedůvěru nebo malou důvěru vůči té instituci, tak osobnost, která stojí v čele té církve, tu důvěru naopak má. Je to až absurdní situace.

To je případ Františka, nebo i jeho předchůdců?

Jak jsem se díval, tak i jeho předchůdci se umisťovali na vyšších místech než církev, ale mám pocit, že papež František tohle svým způsobem překonával.

Vyvíjela se Františkova popularita v těch dvanácti letech v čele církve?

Je tady určitá časová posloupnost. Do papeže si řada lidí promítá nějakou svou představu, jaký by papež měl být. A myslím, že nějakou představu mají i lidé nevěřící nebo jiného vyznání než katolického – a podle toho ho pak také hodnotí. Myslím, že ze začátku svého pontifikátu má vždy papež větší popularitu, protože jsou na něj kladena různá očekávání a velké naděje, ale postupem času, jak je papež sledován, říká různé věci, některé se líbí, některé se líbí méně – třeba Františkovy výroky ke konfliktu na Ukrajině byly často kritizovány – potom, myslím, ta popularita klesá.

To jsme se bavili obecně o veřejnosti - jak vnímali Františka vůdci dalších vyznání a náboženství?

Zazněly hlasy představitelů jak nekatolických křesťanských církví, tak i jiných náboženství, že si papeže Františka velmi vážili. Vydal encykliku Fratelli tutti (česky Všichni bratry nebo Všichni jsme si bratry, 2020), která se věnovala myšlence bratrství mezi lidmi. Psal, že tu myšlenku je potřeba rozvíjet, pokračovat v úsilí jeho předchůdců, že by žádné náboženství nemělo ospravedlňovat násilí. Takže k tomu vyzýval vůdce, rozvíjel myšlenku vzájemné spolupráce a zřeknutí se násilí, válek, zbrojení. Tyto myšlenky nacházely ohlas i u představitelů jiných náboženství. Pozornost vzbudilo i několik jeho cest do muslimských zemí a společné deklarace s představiteli muslimů, i proto, že je ve vztahu k islámu znát určité napětí.

Mezi Čechy má jistou popularitu i tibetský duchovní vůdce dalajlama, třebaže se k buddhismu hlásí jen málokdo. Je to podobné jako s Františkem?

Jistá paralela tady je: Charismatická osobnost, jež dokáže oslovit i lidi, kteří se nehlásí k tomu jejímu směru, nevnímají ji jako náboženského představitele, ale jsou jim sympatické její myšlenky. Troufám si říct, že v českém sekularizovaném prostředí si s chutí vybíráme, co nám rezonuje, co chceme slyšet, a třeba trochu víc filtrujeme to, co nám nerezonuje. Třeba se bere ten hlas vybízející k určité lidskosti, ale už se pomíjí, že vyrůstá z těch náboženských kořenů. Ale myslím, že o papežovi se ví víc, je přítomný v mediálním prostředí. Dalajlama je spíš symbol, už je také starý, už se moc nevyjadřuje.

Pavel kondoloval do Vatikánu: František měl zásadní vliv. Zmínil laskavost i oddanost pravdě

Věříte, že tyto myšlenky všeobecného bratrství a otevírání se světu v katolické církvi globálně zůstanou i s dalším papežem?

Katolická církev, přestože má stále ještě poměrně pevnou hierarchickou strukturu, tak ji tvoří miliarda a čtvrt, skoro už miliarda a půl věřících z různých zemí, různých kultur, různých národností, takže je vždy problém ji vnímat jako nějakou homogenní a monolitickou strukturu. Vždycky v ní byly různé směry a různé proudy. Dvanáctiletý Františkův pontifikát nepochybně zanechal a zanechá stopu, že ty jeho výroky a výzvy k otevřenosti a zdůrazňování bratrství, k té lidskosti zůstanou a budou dál. Myslím, že nový papež, ať už bude zvolen kdokoliv, si nebude moci dovolit se od této linie odchýlit. Ale jak to bude konkrétně naplňovat, to je otázka. A že tu budou hlasy, které budou souhlasit, a hlasy proti, to je asi logické a pochopitelné. Ale jistě Františkův pontifikát zanechá stopy.