„Evropa je pod tlakem!“ Merz tlačí na sestavení nové vlády, chce v Německu dohodu před summitem EU
Předseda německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz počítá s rychlou dohodou mezi konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD) o investici dalších miliard eur do obrany. Otázka toho, jak Německo bude financovat zvýšené výdaje na obranu, je podle agentury DPA stěžejní v současných povolebních koaličních rozhovorech mezi CDU/CSU a SPD.
„Podle mého názoru je naléhavost velká,“ řekl Merz po jednání stranických výborů CDU v Berlíně. „Měli bychom se pokusit se dohodnout ještě před čtvrtečním summitem EU,“ řekl dnes Merz. Průzkumné rozhovory mezi CDU, CSU a SPD o koalici po spolkových volbách mají pokračovat dnes odpoledne v Berlíně.
Merz, který se snaží sestavit koalici poté, co jeho konzervativci minulý měsíc vyhráli předčasné volby, uvedl, že Evropa je nyní pod tlakem, aby rychle jednala. „Musíme nyní ukázat, že jsme schopni v Evropě jednat samostatně,“ řekl.
Předseda CDU snaží přivést do hry příští týden mimořádné zasedání současného Spolkového sněmu, na kterém by se mohlo rozhodnout o novém zvláštním fondu. Podle informací od účastníků Merz neuvedl konkrétní datum mimořádného zasedání. Předseda CDU se rovněž nevyjádřil k tomu, zda by šlo o zvláštní schůzi k obraně, nebo infrastruktuře.
Zvláštní fond by musel být zakotven v základním zákoně, německé ústavě, to by však vyžadovalo dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu, kterou CDU/CSU a SPD samy o sobě nemají. Blokační menšinu v budoucím Spolkovém sněmu, který musí být ustaven nejpozději do 25. března, mají pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) a krajně levicová Levice.
Mimořádný summit EU, který se bude zabývat bezpečností Ukrajiny a Evropy, se bude konat tento čtvrtek. Předseda Evropské rady na něj pozval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Česko vyjadřuje plnou podporu našim polským spojencům. Bezohledné narušování polského vzdušného prostoru ruskými drony je dalším důkazem, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje nás všechny,“ tweetoval ministr zahraničí ČR Jan Lipavský. „NATO musí bezodkladně posílit protivzdušnou obranu na své východní hranici. Putin nepřestane, dokud ho nezastavíme – ruku v ruce s tvrdšími sankcemi,“ dodal.
Hasiči měli po ruských útocích plné ruce práce mj. v Doněcké, Žytomyrské, Vinnycké i Volyňské oblasti. Celkem útoku čelilo 15 ukrajinských oblastí, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo na Ukrajinu asi 415 dronů různých typů a více než 40 řízených střel a balistických raket. Jeden člověk podle prezidenta zahynul v Žytomyrské oblasti.
„Noční ruský dronový útok, jenž zasáhl i území Polska, je testováním obranyschopnosti zemí NATO. Těžko lze uvěřit, že šlo o pouhou náhodu. Putinův režim ohrožuje celou Evropu a systematicky zkouší, kam může zajít,“ tweetuje premiér ČR Petr Fiala. „Je zřejmé, že Rusko se snaží poškodit obyvatele dalších evropských zemí. Stojíme za Polskem, protože oni jsou jako naši spojenci v první linii. Prosím, myslete na to, zejména v tyto dny, kdy se vás snaží řada extremistů přesvědčit, že Rusko není nepřítel a že řešením je nezbrojit.“
„Musíme nyní ukázat, že jsme schopni v Evropě jednat samostatně,“.
To zase začnou v Evropě stavět koncentrační tábory?