O co také jde ve válce: Titanu je na Ukrajině spousta, chybí ale zahraniční investice
Vypadá to jako povrch cizí planety. Rozměrné haldy půdy ohraničují zamrzlá jezírka v krajině plné písku a obrovských kráterů. Televizi Sky News byl umožněn přístup do jednoho z ukrajinských povrchových titanových dolů. Ten je v provozu již 15 let, společnost však tvrdí, že dosud byl v daném místě vytěžen jen zlomek nerostného bohatství. Pro efektivní pokračování těžby prý ale bude potřeba sehnat zahraniční investory.
Titan je jedním z přírodních zdrojů, na které si „brousí zuby“ prezident USA Donald Trump. S Kyjevem se chystá podepsat dohodu o přístupu k ukrajinským nerostům, vzácným zeminám a dalším surovinám.
Lokalitu v Žytomyrské oblasti na severozápadě země vlastní Group DF, mezinárodní soubor společností založený ukrajinským podnikatelem. Jeho ředitel těžby řekl Sky News, že vytěžit veškerou titanovou rudu na Ukrajině by trvalo nejméně 200 let, pravděpodobně více.
„Jen v této lokalitě těží společnost již 15 let a sotva se dotkla povrchu ložiska. Ukrajina je evropským centrem pro těžbu titanu. To je fakt,“ řekl Dmytro Holik, jenž zastává pozici ředitele pro těžbu a zpracovatelský závod Group DF.
„Náš závod produkuje zhruba 15 000 tun ilmenitu měsíčně, tedy přibližně 200 000 tun ročně,“ dodal. Jedna tuna má hodnotu přibližně 250 dolarů. Ilmenit je černý minerál oxidu železitého a titaničitého a primární ruda titanu. Titan jako lehký a odolný kov nachází využití i v součástech zbraní. Kov získaný v Žytomyru se však používá pouze v civilních výrobcích.
Bez zahraničních investic to nepůjde
Holik uvedl, že by uvítal americké nebo jakékoli jiné zahraniční investice na Ukrajině, které by pomohly zemi zlepšit její schopnost těžit zásoby nerostných surovin. „Surovin je zde dostatek. V tuto chvíli našim místním investorům jednoduše chybí kapacita na financování velkých továren, zařízení na hlubinné zpracování a pokročilé technologie,“ vysvětlil.
„Pokud by na místní trh vstoupil velký mezinárodní investor s dlouhodobou vizí na 40 až 50 let, změnilo by to pravidla hry,“ doplnil. Kvalifikovaných odborníků a pracovní síly má prý Ukrajina dostatek. „Ukrajině nyní chybí investice a pokročilé technologie, které by mohly být rozvíjeny prostřednictvím partnerství,“ míní.
Holik však uvedl, že je důležité, aby jakákoli investiční dohoda byla pro Ukrajinu přínosná. „Akcionářem může být soukromý investor, státní subjekt, nebo dokonce mezinárodní subjekty, na tom vlastně nezáleží. Důležité je, aby byli lidé chráněni,“ řekl.
„Jde o to, aby já, moje rodina a moji spoluobčané mohli v budoucnu s důvěrou pracovat. Jde o to, aby země byla v bezpečí. V ideálním případě by část těchto zisků měla jít na obranu a bezpečnost, aby se Ukrajina mohla chránit sama,“ je přesvědčen.
Jak se těží titan?
Televize Sky News si prohlédla těžební lokalitu a zjistila, jak se titanová ruda dobývá a dále zpracovává. Obrovské rypadlo se používá k prokopání vrchní vrstvy jílu do hloubky asi 15 metrů. Zde se již nachází písek s ilmenitem. Dosažení tohoto bodu může trvat přibližně šest měsíců.
Bagr pak pracuje dalších šest měsíců a pečlivě nabírá kupy písku do hloubky dalších 15 až 20 metrů. Písek obsahuje různé množství titanové rudy od 1 % do 10 %. Písek se dále míchá s vodou a je veden potrubím, které lemuje důl a je napojeno na dvě zpracovatelská zařízení. V jednom z nich se titan obohacuje přibližně na 70 %. Poté se převáží do druhé továrny, kde se suší v rotujících trubkách a následně se v dalších strojích obohacuje až na 97 %. Následně je titan připraven k vývozu.
Jakmile je oblast vytěžena, jámy po těžbě jsou zasypány, aby nedocházelo k dlouhodobému poškozování životního prostředí, uvádí společnost. „Až odstraníme všechny cenné minerály, půda se zrekultivuje. Nakonec znovu vysadíme stromy,“ doplnil Holik.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.