Apokalypsa zasáhla vily boháčů i řadovky: Proč Američané pořád staví hlavně dřevěné domy?

Camp Fire, listopad 2018: 18804 domů. Tubbs Fire, říjen 2017: 5643 domů. Oaklandská ohnivá bouře, říjen 1991: 3280 budov. Cedar Fire, říjen-listopad 2003: 2820 budov. Několik požárů v Los Angeles ve druhém lednovém týdnu letoška: Jen ke čtvrtečnímu ránu na 2000 domů. Kdyby obdobně silné požáry zasáhly střední Evropu, dopadne zástavba lépe. U nás se totiž staví z cihel a betonu. Američané, ač výrazně bohatší, pořád volí hlavně dřevo.

Destruktivních požárů různě po USA, a v Kalifornii obzvlášť, hlavně v novém tisíciletí přibývá, obdobný problém je s hurikány. Přesto si Američané na jiné stavební materiály moc zvykat nechtějí. USA jsou jednou z mála zemí na světě, kde je dřevo při výstavbě rodinných domů dominantní. Podle Národní asociace stavitelů domů mělo z domů postavených v roce 2019 dřevěnou konstrukci 90 %. A navzdory zkušenostem s požáry či hurikány, navzdory zdražujícímu dřevu byl tento podíl v letech 2022 a 2023 ještě vyšší, 94 a 93 procent. Šest a půl procenta předloni představovaly domy s betonovou konstrukcí, ani ne půlprocento ty s ocelovou.

Před a po požáru:

„Dřevo je všudypřítomné, ale nastal čas na evoluci,“ říká Matt Watson, šéf společnosti Gateway Builders, která v severní Kalifornii staví domy od roku 1997. Watson začal stavět z nedřevěných materiálů v roce 2020, zejména lidem, kteří toho roku přišli o domovy při požárech. Jeho pracovníci vyměnili kladiva a hřebíky za pneumatické nástroje, kterými spojují ocelové panely. Přesto takový přerod může ve velkém měřítku trvat. „Je to stejné, jako když se lidé zbavují fosilních paliv,“ řekl roku 2021 magazínu Time.

Rychlá a levná výstavba

„USA, to nejsou zdaleka jen mrakodrapy, beton, ocel, cihly a sklo, ale z 65 % právě svět dřevostaveb, které jsou odvrácenou tváří civilizačního megalomanství, psal šéfredaktor webu České stavby.cz Petr Pojar.

„Dřevěné bývají i bytové domy (případně zděné z neomítnutých cihel), nejčastěji jsou však ze dřevěných skeletů stavěné domy rodinné. Ty starší v koloniálním stylu (výsuvná okna, otevřená veranda), prováděné tesařsky a dlužno říci, že tesaři zde byli vždy vážení. Tradiční výstavba domů ze dřeva pak přinesla i novinku – lehké dřevěné skelety, sbíjené hřebíky, nahrazující těžké trámy a velice pracné tesařské spoje. Ke konstrukci domu se používají lehké profily (fošny), čímž se snižují nároky na práci,“ přibližuje převažující americkou praxi. „Výstavba konstrukčním systémem lehkých skeletů je rychlá a velkou část stavebního materiálu lze prefabrikovat již ve výrobní hale. Výstavba probíhá suchou cestou, dům tedy nemusí vysychat a stavět lze prakticky po celý rok, bez technologických přestávek.“

Požáry devastující Los Angeles: Trump junior viní Ukrajinu! Pořádně to schytal

Pojar připomíná historické kořeny - takto stavěli už imigranti osidlující Ameriku v minulých stoletích. „Nutnost co nejrychlejší výstavby bytů pro přistěhovalce vyvolala poptávku po jednoduchých a rychlých konstrukcích domů, které zvládne i špatný řemeslník.“ A tak z velké většiny k cihlám nebo pak oceli a betonu prostě nepřešli. Řada firem s nimi odmítá pracovat, uvádí Time.

Ekologický omyl

Někteří zákazníci také soudí, že volbou dřevostavby pomůžou klimatu. Totiž že se oxid uhličitý uloží do dřeva, které pak v domě zůstane. Kdyby se stromy nepěstovaly pro stavebnictví, majitelé pozemků by lesy neobnovovali a zasadili něco výnosnějšího, soudí. Jenže je to kalkulace dost nedokonalá.

„I pokud provozují udržitelné lesnictví, udržují ho na úrovni nižší, než kdyby lesy mohly růst přirozeně,“ uvedla pro Time Beverly Lawová, profesorka Oregonské státní univerzity zaměřená na lesní ekosystémy. A ve stavebnictví, na nábytek nebo jako jiný materiál se ze stromu využije jen menší část, víc se ho spálí. Podle Lawové z veškerého dřeva, co se vytěžilo za poslední století, existuje asi pětina, zbytek už zase putoval do ovzduší jako CO2. A další faktor: Ocelářství už není takovým producentem emisí, co se z uhlí přešlo na elektrické hutě.

Dřevo je o něco levnější než alternativní materiály, avšak investice do nich by se měla vyplatit dlouhodobě, zejména díky energetickým úsporám z vytápění a klimatizace. Což je zároveň argument pro ekology.

Ovšem není dřevostavba jako dřevostavba. „Kdyby použili silné trámy a ne subtilní systém ‚two by four‘ (profily dva krát čtyři palce - cca 5×10 cm tlusté), budou mít 90 minut na útěk,“ uvedl pro Blesk Zprávy architekt Jakub Čermák. „Trámy jsou na tom z hlediska požární ochrany lépe než ocel.“ Ostatně fotografie zkázy z Pasadeny ukazují, že vzrostlé stromy požáry přežijí, na rozdíl od tenkých trámů vedle stojících domů.

„Každý materiál je hořlavý - záleží jen na teplotě,“ řekl Blesk Zprávám expert na beton a zkušebnictví stavebních materiálů z Kloknerova ústavu David Čítek. „Američané domy ze dřeva staví kvůli mnohem méně nákladným rekonstrukcím a modifikacím,“ přidává další důvody pro americkou preferenci. „A také kvůli seismicitě,“ tedy kvůli zemětřesením, která jsou zrovna v Kalifornii častá.

Zemětřesení zmiňuje jako faktor pro volbu dřevostaveb i geograf z MKP Jiří Valeš, podobné je to na Novém Zélandu. „Mají dost dřeva z blízkých hor, a také tradici,“ říká ke Kalifornii.

Spoluvina pojišťoven

Američané jsou zvyklí si domy pojišťovat jako málokde na světě - více počítají s tím, že jim je vezme nějaká přírodní pohroma. A tak pro ně ztráty v celkovém měřítku nejsou zase tak citelné. Pojišťovny by například mohly dávat slevy na odolnější domy, ale nedělají to; naopak často ještě nutí klienty nechat si co nejrychleji postavit dům nový. A právě dřevo je v tomto ohledu daleko rychlejší.

Ke změně došlo v některých jižních státech USA s přísnějšími stavebními zákony v zájmu odolnosti domů vůči hurikánům. Mezi lety 2018 a 19 se tam podle Národní asociace stavitelů domů zvýšil počet novostaveb s ocelovou konstrukcí o 46 %. Podobně by mohla zpřísnit legislativa, ale i podmínky pojišťoven, kvůli požárům.