3°C
Miloval doutníky a whisky: 150 let od narození Churchilla. Vzpomínají i Češi v čele s Fialou
Za druhé světové války vrátil Britům víru ve vítězství a spolu s dalšími spojeneckými politiky se zasloužil o porážku nacistického Německa a nastolení míru. Sir Winston Churchill, dvojnásobný britský premiér z let 1940–1945 a 1951–1955, byl přes 60 let poslancem a většinu své kariéry členem Konzervativní strany, kterou vedl v letech 1940–1955. Jeho projev o „železné oponě“ z března 1946 byl předzvěstí studené války. Napsal několik knih a v roce 1953 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Muž komplikované povahy, milovník whisky a doutníků se dožil 90 let. Stále se řadí k nejvýznamnějším státníkům 20. století, ačkoli se v posledních letech objevila kritika jeho názorů zejména na rasovou problematiku. Na Churchilla vzpomínají i Češi v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS).
Svět si připomíná významné jubileum jedné z největších osobností světové politiky – sira Winstona Churchilla. „30. listopadu by se dožil 150 let. Člověk, který se nenechal zlomit. Neměli bychom zapomenout, že pevné odhodlání nikdy neustoupit zlu a vždy bojovat za to, co je správné, je naprosto zásadní i dnes. Připomeňme si jeden jeho inspirativní výrok: ‚Pesimista vidí obtíž při každé příležitosti. Optimista vidí příležitost při každé obtíži.‘ Přeji Vám pěkný den plný optimismu!“ napsal premiér Petr Fiala (ODS).
A připomínku na sociální síti sdílel i ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP09). „Před 150 lety se narodil Winston Churchill, který v nejtěžších časech sliboval Britům ‚krev, pot a slzy‘. Dnes Ukrajinci prolévají krev i za nás a my v bezpečí často váháme i s pomocí, která by válku rozhodla. Churchillova odvaha a odhodlání jsou pro mě nadčasovou inspirací,“ uvedl na platformě X.
„Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy,“ prohlásil Churchill 13. května 1940 ve svém projevu před sněmovnou poté, co se stal premiérem. „Budeme bránit náš ostrov za jakoukoli cenu, budeme bojovat na plážích, budeme bojovat na polích, ve městech i v kopcích, ale nikdy se nevzdáme,“ burcoval Churchill svůj lid v době, kdy nacistická invaze klepala na bílé doverské útesy. I díky jeho odhodlání a řečnickým schopnostem se Británie vrátila do hry.
Když pak 8. května 1945 premiér v projevu prohlásil: „Je to vaše vítězství!“, posluchači jej přerušili výkřiky: „Ne, to je Vaše vítězství!“ Muž, který byl v politice až do začátku druhé světové války považován spíš za arogantního politika se sklony k alkoholismu, si během pěti let definitivně získal místo v historii. Samorostlého Churchilla, jehož život byl naplněn vzestupy i pády, označili jeho krajané v rozsáhlém průzkumu v roce 2002 za největšího Brita všech dob.
Rozporuplný odkaz? Zeman ho hájil
V minulých letech začala diskuze kolem jeho odkazu, kterou odstartovaly v roce 2020 nápisy, že Churchill byl rasista. Autorky pražského nápisu chtěly tehdy vyvolat debatu o roli někdejšího britského premiéra v dějinách a vyjádřit solidaritu bojům za rovnoprávnost. Nechtěly snižovat povědomí o jeho úspěších, chtěly ale poukázat i na jeho podíl „na hladomoru v Bengálsku, použití chemických zbraní proti demonstrujícím v Iráku či střílení do stávkujících horníků ve Walesu v roce 1910“.
Prezident Miloš Zeman k tomu tehdy řekl, že nebýt Churchilla, Británie by v roce 1940 uzavřela separátní mír s hitlerovským Německem. „Právě proto, že to Churchill tehdy odmítl, musíme mu být jako národ vděčni, že jsme zachovali svůj národní svéráz, svoji identitu, a dokonce i svoji fyzickou existenci. A když tyto ženy se dopustí vandalského činu, je to vlastně popření naší historie,“ řekl Zeman.
„Byl důležitou postavou pro vývoj 2. světové války včetně životů Čechoslováků v řadách britské armády, a proto si připomeneme jeho osudy. Věděli jste třeba, že Winston Churchill měl k českým zemím vztah už před prvním světovým konfliktem?“ píše k dnešnímu dni na sociální síti také Vojenský historický ústav v Praze.
Server BBC zveřejnil v roce 2015 u příležitosti 50. výročí Churchillova úmrtí text s názvem Deset největších kontroverzí kariéry Winstona Churchilla, ve kterém připomíná například hladomor v Indii v roce 1943, který zabil tři miliony lidí. Churchill podle serveru údajně odmítl dodat Indii větší zásoby obilí a naopak tlačil koloniální správu na dodržování válečné produkce rýže. V roce 1937 Churchill také řekl Královské komisi pro Palestinu, že odmítá uznat provinění vůči americkým indiánům či původním obyvatelům Austrálie. „Byli nahrazeni silnější, vyspělejší a moudřejší rasou,“ prohlásil podle článku.
Všeobecně známý je také vztah Churchilla k indickému bojovníkovi za národní nezávislost Mahátmovi Gándhímu, kterého podle historiků označoval pohrdavě za „polonahého fakíra“. Jiní experti naopak zmiňují, že Churchill je jedním z největších bojovníků proti rasismu.
Role premiéra, pětinásobného otce i milovníka neřestí
Winston Leonard Spencer-Churchill se narodil 30. listopadu 1874 v rodině vévodů z Marlborough. Rodiče svému synovi neprokazovali žádnou zvláštní lásku. Winston ve škole nevynikal a po absolvování vojenské akademie narukoval ke kavalerii. Poprvé na sebe upozornil jako válečný korespondent.
Svoji politickou kariéru zahájil v roce 1900, kdy jako konzervativní poslanec zasedl v parlamentu. Těsně po německém útoku na Polsko v září 1939 stanul podruhé v čele královského námořnictva a v květnu 1940 byl jmenován válečným předsedou vlády. Necelý rok po skončení vojenského konfliktu pak Churchill už varoval před komunistickým nebezpečím. Památné je jeho vystoupení z března 1946 v americkém Fultonu, kde hovořil o tom, že „od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč kontinentem spuštěna železná opona“.
Krátce po konci války musel Churchill po prohraných volbách premiérský úřad opustit, aby se do něj v roce 1951 ještě jednou na čtyři roky vrátil. Jeho druhé funkční období bylo však již odleskem někdejší slávy, Churchill se zabýval zahraničními záležitostmi, zejména anglo-americkými vztahy a zachováním zbytků britského impéria, na domácím poli jeho vláda dokončila vývoj jaderné zbraně.
Expremiér, sužovaný zdravotními problémy, žil poté převážně na svém venkovském sídle v Chartwellu. Osudným se mu stal další záchvat mrtvice, po kterém politik 24. ledna 1965 v Londýně v 90 letech zemřel. Britové mu vzdali hold velkolepým státním pohřbem.
Churchill byl již od mládí plodným spisovatelem – psal díla autobiografická, historická i eseje. Po dokončení šestisvazkového cyklu Druhá světová válka mu byla v roce 1953 udělena Nobelova cena za literaturu. K jeho koníčkům patřilo také malování, je autorem více než 500 obrazů, z nichž většina je v muzeích či v soukromých sbírkách. V roce 2021 se jeho obraz mešity Kutubíja v Maroku vydražil za sedm milionů liber (212 milionů korun).
Churchill, jehož celým životem provázela manželka Clementine, s níž měl syna a čtyři dcery, patřil v roce 1938 k několika politikům, kteří pozvedli svůj hlas proti mnichovské dohodě. Významnou měrou přispěl také k uznání Benešovy exilové vlády a poskytl jí v Británii útočiště. V roce 2014 dostal Churchill od českého prezidenta Miloše Zemana Řád bílého lva in memoriam. Nejvyšší české státní ocenění převzal politikův vnuk, britský poslanec Nicholas Soames.
Fiala aby se nezvyditelnil, on nejzápornější postava politiky. Pořád mezinárodně hodnocen jako nejméně oblíbený premiér.