Shluk pemzy o velikosti Manhattanu pluje k Austrálii. Zachrání Velký bariérový útes?
V Tichém oceánu pluje obrovský shluk pemzy o velikosti amerického ostrovu Manhattan, který by mohl pomoct zachránit Velký bariérový útes u Austrálie. Pemza je vyvřelá hornina s porézní texturou, je velmi lehká a snadno plave, pemza na sebe nabírá velké množství mořského života, který by mohl asistovat s obnovou Velkého bariérového útesu, jenž vlivem klimatických změn bledne a umírá, informovala stanice CNN.
Vědci se domnívají, že pokud pemza k útesu dorazí, mohla by nahradit část odumřelého mořského života, ve skulinkách pemzy by se měli nacházet krabi a korály. Masivní uskupení sopečného kamene jako první zaznamenali námořníci na začátku srpna, několik dní po erupci podzemní sopky nedaleko tichomořského ostrova Tonga, uvedl americký úřad pro letectví a kosmonautiku NASA.
Námořníci: Bylo to děsivé
O několik dní později na útvar narazili Australané na katamaránu ROAM, pemza je podle nich tak obrovská, že skrze ni není vidět voda. „Jsou tam kamínky velikosti štěrku, ale také balvany větší než basketbalový míč,“ vypověděli Michael a Larissa Houltovi, členové posádky katamaránu. „Na moři jsme byli deset dní, než jsme na pemzu narazili. Bylo to docela děsivé, oceán byl najednou matný a my jsme na hladině neviděli odraz měsíce,“ sdělila reportérům CNN Houltová.
„Když jsme do shluku vpluli, kameny nás obklopily, vůbec jsme neviděli naši brázdu,“ dodal Hoult. „Bylo to strašidelné, nevěděli jsme, do jaké hloubky to sahá, nebo jestli zrovna neplujeme nad aktivní sopkou. Zdálo se, že se z hlubin vynořují další a další kameny, voda bublala,“ vypověděla Houltová.
Pemza pluje stejně jako ledovec, na hladině je jen 10 procent její plochy, zbylých 90 procent je pod hladinou. Experti podle současného proudu odhadují, že shluk pluje k australskému pobřeží. Měl by k němu dorazit během sedmi až 10 měsíců, vědci pevně doufají, že pemza bude mít pozitivní vliv na tamní mikroorganismy.
Scott Bryan, profesor geologie a geochemie z Univerzity v Queenslandu, vypočítal, že se pemza pohybuje rychlostí 10 až 30 kilometrů za den. Její kurz udává proud, vlny a vítr, vysvětlil Bryan. K takovéto fenoménu podle něj dochází jednou za pět let a ve shluku se nachází zhruba tři biliony kamenů.
Vědci doufají v pozitivní efekt
Bryan společně s dalšími vědci v roce 2012 provedli výzkum, sledovali podobnou podmořskou vulkanickou událost a zjistili, že shluky pemzy jsou jednou z možností, jak oceán redistribuuje mořský život.
„Shluk, který se objevil po erupci sopky 9. srpna, může mít stejně pozitivní efekt, jaký měla událost z roku 2012. Nicméně pemza by rovněž mohla do oblasti Velkého bariérového útesu přinést invazní živočišné druhy,“ uvedl Bryan. „Každý kousek pemzy je v podstatě dopravní prostředek pro nějaký organismus. Uvidíme miliony, možná miliardy různých druhů, které s kameny dorazí k pobřeží,“ doplnil Bryan.
Australští vědci doufají, že koráli plující v pemze pomůžou oživit Velký bariérový útes, který důsledkem mořských vln vedra v letech 2016 a 2017 začal blednout, více než polovina korálů z útesu následkem extrémního počasí zahynula.
