Hned dva proruští prezidentští kandidáti zvítězili o víkendových volbách ve svých zemích – Rumen Radev v Bulharsku a Igor Dodon v Moldavsku. Sympatiemi k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi se netají ani nastupující americký prezident Donald Trump. Na Balkáně dokonce hrozil proruský převrat. Někde chtějí vztahy s Ruskem zlepšit, jinde hrají roli historické a náboženské aspekty.
Nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrál proruský kandidát Igor Dodon, který se ziskem 52,3 procenta hlasů porazil svou prozápadně orientovanou rivalku Maiu Sanduovou. Dodon v kampani sliboval sjednotit do jedné federace s Moldavskem odštěpenecké Podněstří, což je východní pás země, který mají od začátku 90. let pod kontrolou proruští separatisté.
Na první zahraniční cestu se Dodon chystá do Moskvy, se kterou by rád podepsal dohodu o strategickém partnerství. Podle Dodona má ujednání zahrnovat ekonomickou, sociální a politickou spolupráci, společný postup k urovnání konfliktu v Podněstří a také právní záruky moldavských pracovních sil v Rusku.
Proruský kandidát zvítězil také v Bulharsku. Rumen Radev porazil vládní proevropskou kandidátku Cecku Cačevovou rozdílem více než 20 procentních bodů.
Voliči jeho zvolením dali přeneseně najevo svou nespokojenost s vládou současného premiéra Bojka Borisovova. Bulharům vadí především jeho údajná neschopnost bojovat s korupcí. Výsledky voleb jsou i vyjádřením zklamání z Evropské unie a naopak obav z toho, že Rusko, které bylo vždy historickým partnerem země, by mohlo být odsunuto na druhou kolej.
Borisov v pondělí v reakci na vítězství proruského kandidáta Rumena Radeva nabídl demisi své vlády. Pád Borisovovy vlády nejspíš povede k měsícům politické nejistoty a pravděpodobně bude znamenat, že se v této balkánské zemi příští rok na jaře uskuteční předčasné parlamentní volby.
O zlepšení vztahů s Ruskem má zájem také nastupující prezident USA Donald Trump. Během své předvolební kampaně pochválil jako dobrého státníka ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že by se s ním jistě dokázal domluvit na spolupráci.
Moskva prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova oznámila, že Rusko je po zvolení republikána Donalda Trumpa americkým prezidentem připraveno pracovat na rychlé obnově vzájemných vztahů se Spojenými státy.
Rjabkov dodal, že ruské úřady mají jen málo informací o politických plánech Trumpa a jsou si vědomy toho, že mezi předvolebními sliby a skutečným postojem mohou být rozdíly. Ohledně Trumpových plánů jsou skeptičtí i někteří odborníci. Podle nich totiž zlepšení americko-ruských vztahů proklamovali zpočátku svých mandátů také oba Trumpovi předchůdci. Najít společnou řeč s Putinem respektive Medveděvem se jim však příliš nepodařilo. Otázkou tak zůstává, co se bude skutečně dít, až na sebe narazí silná ega tvrdého amerického byznysmena a neochvějného ruského vládce.
V říjnových volbách v Černé Hoře sice uspěli prozápadní socialisté, nicméně později vyšlo najevo, že skupina „ruských nacionalistů“ připravovala atentát na premiéra Mila Djukanoviče a převzetí moci proruskou koalicí. Hlavním důvodem měly být černohorské námluvy s NATO.
Podle černohorské prokuratury proruští nacionalisté plánovali během volební noci puč, při kterém mělo několik stovek lidí vyvolávat násilnosti. Ve hře byli údajně také profesionální odstřelovači, kteří měli zlikvidovat současného premiéra.
Mezi zadrženými je i několik desítek srbských občanů. Právě Srbsko je další zemí, která udržuje s Ruskem nadstandardní vztahy. Obě země silně pojí náboženská, historická i kulturní tradice. Velká část srbské veřejnosti má navíc stále na paměti bombardování své země jednotkami NATO bez mandátu Rady bezpečnosti OSN v roce 1999 a následující události, které vyvrcholily odtržením Kosova v roce 2008.
Srbská vláda se sice netají myšlenkou vstoupit do EU, zároveň však odmítá na úkor členství v Unii uznat nezávislost Kosova či zhoršit vztahy s Ruskem. V tomto směru se může spoléhat i na oporu veřejnosti. Podle únorového průzkumu veřejného mínění mají téměř dvě třetiny Srbů mnohem pozitivnější postoj k Rusku než k Evropské unii, USA nebo NATO.
14°C
Kdo přikuluje Putinovi? Možná se mýlím, ale vypasá to, že voliči...