9°C
Kněz ze Šumavy hájil Židy, zemřel v koncentráku. „Anděla z Dachau“ blahořečili
V bavorském Würzburgu byl v sobotu blahořečen katolický kněz Engelmar Unzeitig, který se narodil v českých zemích a který zahynul na konci druhé světové války v nacistickém koncentračním táboře Dachau. Blahořečení se zúčastnili rovněž český ministr kultury Daniel Herman nebo českobudějovický biskup Vlastimil Kročil.
Engelmar Hubert Unzeitig se narodil 1. března 1911 v malé obci Hradec nad Svitavou na pomezí Čech a Moravy. Vystudoval filozofii a teologii ve Würzburgu a ve zlomovém roce 1939 byl vysvěcen na kněze. Po vypuknutí druhé světové války působil mimo jiné několik měsíců jako farář v šumavské vesnici Zvonková.
Protože se netajil svými názory na nacistický režim a zastával se pronásledovaných Židů, začalo ho brzy pronásledovat gestapo, které ho 21. dubna 1941 „kvůli podvratným vyjádřením a hájení Židů“ zatklo. „Přišel jsem 3. června do Dachau. Jsem zdráv,“ napsal Unzeitig v krátkosti o několik týdnů později své sestře z nechvalně proslulého koncentračního tábora.
Nejstarší nacistický koncentrační tábor, v němž se spolu s dalšími asi 2700 duchovními dostal do takzvaného kněžského baráku, se mu nakonec stal osudným. V táboře, kde mu spoluvězni přezdívali anděl z Dachau, se Unzeitig s ostatními nezřídka dělil o své jídlo nebo je jinak zaopatřoval. Když tam v prosinci 1944 vypukla epidemie skvrnitého tyfu a byli potřeba ošetřovatelé pro nemocné, přihlásil se muž s vězeňským číslem 26.147 jako dobrovolník.
V prosinci 1944 na nemoc v táboře zemřelo 1915 vězňů, v lednu 1945 už 2888. Jedním z nemocných se 20. února 1945 stal také Unzeitig, který začátkem března ve věku 34 let tyfu podlehl.
Würzburský biskup Friedhelm Hofmann během dnešní bohoslužby řekl, že Unzeitig může i dnes sloužit jako vzor křesťanského postoje k lidem, kteří potřebují pomoc. Jako příklad uvedl přístup k uprchlíkům.
Osud Unzeitiga i dalších devíti sudetských Němců, kteří se i z důvodu svého náboženského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem, připomíná v těchto dnech také výstava ve Würzburgu.
„Život pátera Engelmara je silným příběhem člověka, který nadřadil věrnost hodnotám, jež vyznával, obavám o vlastní život. Jeho příběh je o to výmluvnější, že šlo o československého občana německé národnosti, který se odvážně postavil proti německému nacionálnímu socialismu. I jeho život je dokladem toho, že princip kolektivní viny na základě etnického původu je špatný,“ uvedl před svatořečením Herman.
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.