VIDEO: Markéta si vzala Michala
Nádherná nevěsta v bílém, na tváři šťastný úsměv a po boku její osudový muž jménem Michal (34). Dojemně krásná svatba na hustopečské radnici, čtyřicet svatebčanů, kteří jí přáli hlavně zdraví a sílu (plná verze článku).
Takový byl včerejší den Markéty Loskotové (39), mámy čtyř dětí, která už léta svádí boj se zákeřnou rakovinou.
"Buďte zdraví a šťastní. Prožijte nádherný život," popřála Markétě a Michalovi ceremoniářka.
Možná ani netušila, co všechno si ti dva svým ano navždy slíbili. "Jsem tak šťastná, že jsem se takhle rozhodla," svěřila se Markéta, když si s Michalem vyměnili prstýnky a manželský slib zpečetili polibkem.
Michal jí totiž ke svatbě přemlouval čtyři roky. Teď jsou na boj se zlou nemocí definitivně dva.
"Věřím tomu, že se z toho moje Markéta dostane. Miluju ji, nesmí mi umřít," toužebně si přeje Michal.
Chci žít, nevzdám to!
Markétě Loskotové (39), mámě čtyř dětí z Hustopečí, bylo třicet, když si v prsu nahmatala nenápadnou bulku. Byla to rakovina. O prs přišla, ale nad rakovinou vyhrála. Pak to dokázala ještě podruhé, potřetí. Teď ví, že má čtvrtý nádor a že jí lékaři dávají pár měsíců života. Markéta se ale rozhodla, že bude žít a bude šťastná. V sobotu se vdala a své 'ANO' řekla Michalu Válkovi (34), který jí už pět let pomáhá nad zrádnou nemocí vítězit.
Kdo tuhle krásnou usměvavou ženu potká, nenapadlo by ho, jaké má trápení a co všechno musela prožít. A tak nenápadně to všechno začalo. "Doktor mě přesvědčil, že to nic není. Pak se mi ale udělalo podivné znaménko s povrchem jako květák a v prsu mi začalo škubat," vzpomíná Markéta.
S prsem, nebo bez něj
Ten šok, když jí lékař za pár dnů na onkologii lakonicky oznámil: "Probudíte se s prsem, nebo bez něj." Předtím totiž absolvovala všemožná vyšetření a všechno bylo v pořádku. "Všechno - krev, sono, ani mamograf nic neukázal. Měli mi vyjmout jen tu bulku, a najednou, že mi uříznou prs," vypráví Markéta.
Ale stalo se a pak následovaly všechny ohavnosti, které k léčbě rakoviny patří - chemoterapie, ozařování, holá hlava, zvracení... "Co bude dál?" děsila se Markéta. Vždyť Jiříkovi bylo teprve třináct, Vilémovi devět, Karolínce sedm a Marice šest!
Léta s rakovinou
Markéta dělala všechno, jen aby děti nepoznaly, jak je to s jejich mámou zlé. "Bylo to vlastně takové divadlo. Mamka byla poránu samá legrace, ale odpoledne byla jako mátoha. A já dělala jako kdyby to opravdu nic nebylo. Nechtěla jsem, aby věděla, jak strašně se o ni bojím," líčí dnes patnáctiletá Karolína. Její pokojíček sousedí s toaletou. "Je to hrozné, když v noci slyším, jak mamka zvrací a kašle. Když vidíte, jak pořád hubne. Představa, že třeba umře, mě vždycky rozbrečí," skoro pláče Karolína. Snaží se být statečná a přesvědčuje hlavně sama sebe: "Já jsem si to všechno nějak zpracovala. Je to tak padesát na padesát, jestli mamka umře nebo ne."
Osud jménem Michal
Léta Markétiny zlé nemoci se podepsala na jejím manželství. Co dál? Vždyť to neklape. Mám jít za manželem bydlet do Kroměříže, kde pracuje? Nevěděla, jak se rozhodnout. Byl rok 2003, 7. červen, kdy měla manželovi říct, jak budou žít dál. Ten den jí do cesty přivál Michala.
"Okamžitě jsme poznali, že si můžeme důvěřovat. Všechno jsem Michalovi řekla, on se stal mojí vrbou, oporou a rádcem. Od té doby jsme spolu a já mám zase sílu bojovat," líčí Markéta. Už dávno Michal chtěl, aby se vzali. "Miluju Markétu. Je to nejlepší, co mě mohlo potkat," vyznává se. Ona se ale kvůli své nemoci bála ho k sobě tak těsně připoutat. A tak pořád vtipkovala: "Jen jestli jsi ten pravý!"
Svatba jako dárek
Před pár týdny dostala Markéta do rukou svou poslední chmurnou diagnózu. A rozhodla se: "Uvědomila jsem si, že si musím dát věci do pořádku. Michal si tu svatbu přál, tak ji má jako dárek. Na den přesně po pěti letech, co jsme se seznámili. Teď budeme mít úředně potvrzené, že já a Michal k sobě patříme napořád."