Naše domy zmizí na dně jezera

Budou z nás bezdomovci! Tak o sobě s trochou nadsázky hovoří asi stovka lidí z obce Nové Heřminovy, ležící mezi Bruntálem a Krnovem. Malebné údolí, kde mnozí z nich žijí čtyřicet i víc let, zatopí voda přehrady.

Jedenáct let se o její stavbě uvažuje, spekuluje a přemítá. Teď je rozhodnuto. Vláda přehradu odklepla, a to bez ohledu na potřeby a přání místních lidí.

Po roce 2015, kdy se přehrada začne stavět, zmizí pod vodou 56 nejrůznějších budov, z toho čtyřiadvacet určených k bydlení. Zbytek jsou stáje, stodoly, kůlny nebo nejrůznější přístavky. Zatopeno má být 160 hektarů půdy. Za dvacetimetrovou hrází budou trvale asi tři miliony kubíků vody, dalších zhruba třináct milionů se tam vejde při povodni. Ochráněny mají být hlavně města Krnov a Opava.

<strong>Přehrada? Zbytečná!</strong>

Podle mínění mnoha lidí, a nejen místních, je přehrada zbytečná a nic nevyřeší. Proč? Starosta Nových Heřminov Radovan Jílka (nez.) říká: &quot;V roce 1997 se tady říčka Opava rozvodnila na úroveň sedmisetleté vody. Vzala s sebou řadu stavení v pásmu, kde má přehrada stát. Ale spadlo také třináct domů nad naší obcí. I to podle nás dokazuje, že přehrada řešením není.&quot;

Vtip je totiž v tom, že přehradní nádrž zadrží stoletou vodu. Ovšem jenom na zhruba šestnáct hodin. Pak se její kapacita naplní a voda se pořítí dál, jako by přehrada nebyla. Tak to pro počítali nejen experti, pracující pro hnutí Duha, ale i jiní odborníci. &quot;

To ale nikoho na ministerstvu zemědělství v Praze ani ve vládě nezajímá. Nikdo s námi o stavbě přehrady nehovořil, nejednal. Postavili nás před hotovou věc - bude tady a hotovo,&quot; rezignovaně krčí rameny starosta Jílka.

<strong>Vláda sype peníze</strong>

Na nedávném setkání s občany Nových Heřminov prohlásil náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč, že lidé ze zátopové oblasti škodní nebudou. Za zprůměrovaný rodinný domek s pozemkem dostanou nadstandardní sumu téměř pěti milionů korun.

Všechny úkony s tím spojené, například odhady a převody, zajistí a zaplatí Povodí Ohře, investor přehrady. Jeho generální ředitel Pavel Schneider lidem potvrdil, že jim postaví nové domy na klíč tam, kde budou chtít a postarají se i o navazující záležitosti.

Jenomže lidé vládě nevěří. &quot;Mažete nám med kolem pusy,&quot; zaznělo na setkání s náměstkem, a i když se snažil argumentovat výhodností vládní nabídky, příliš nepochodil. Ne proto, že by mu lidé v sále kulturního domu nevěřili. Ale proto, že byli postaveni před hotovou věc. Bez debaty musí trpně a odevzdaně souhlasit s něčím, o čem vůbec nejsou přesvědčeni.

<strong>Co s tím naděláme?</strong>

Obyvatelé Nových Heřminov dál trvají na svém - přehrada je zbytečná. Lepší by byla jiná protipovodňová opatření - poldry, prohloubení koryta řeky, zalesnění a zatravnění ploch, kam se voda pravidelně rozlévá po desítky let. Ale: &quot;Moc mají v rukách vládní úředníci a proti nim obstát nemůžeme...,&quot; říkají lidé v obci.

Přesně to si myslí i Marie Tomečková (62), která tu žije víc než čtyřicet let. &quot;Tak ať si to vezmou, mně už je všechno jedno. Zničili nám život, ještě že se toho nedožil ten můj. Vezmu si ho s sebou a půjdu k synovi do Krnova.&quot;

Paní Tomečková má totiž na zahrádce kapličku a u její zdi urnu s manželovým popelem. Vychovala sedm dětí a má se tedy o koho opřít. Jiní takové štěstí nemají. Otázka 'co s námi bude' zní v každém zdejším domě.

<strong>Mučí nás nejistota</strong>

I u mladých manželů Hečkových, Iva (25) a jeho ženy Evy (28), která každým dnem čeká narození děťátka, je to stejné. &quot;Před třemi lety jsme sem přišli ze Zátora a koupili částečně vyhořelý dům. Dali jsme za něj 530 000 korun a každý den dřeli na jeho rekonstrukci. Nikdo nám nedokáže říci, jestli spadáme do zóny, kterou zatopí přehrada, nebo ne. Nevíme vůbec nic.&quot;

Je pravdou, že ve srovnání s ostatními jsou na tom lépe. &quot;My tu kořeny nemáme a loučit se budeme snadněji než zdejší rodáci. Já postavím dům klidně jinde, ale oni jsou na tom o moc hůř,&quot; je přesvědčen Ivo Hečko.

<strong>Držet ústa a krok!</strong>

Přehradu provází spousta nejasností. Došlo dokonce k nevídanému jevu - kdysi zprivatizované Povodí Odry se po vládním zásahu stalo státním podnikem! Proč? Stát nemůže vykupovat nemovitosti ani jiný majetek lidí. Jeho podnik ano.

Další problém vidí zasvěcení v tom, že ke stavební společnosti, která vyhrála výběrové řízení vypsané Povodím Odry, má údajně mít velmi blízko bratr jejího ředitele Schneidera.

Do formalit kolem stavby ale místní mluvit nemohou. &quot;Kašlou na nás. Nikoho v Praze nezajímáme. Máme držet hubu a krok,&quot; říká jeden z těch, jehož dům a pozemky mají zmizet pod vodou. Uvést jméno si nepřeje. Bojí se, aby s ním při odhadu ceny domu úředníci nezametli.