Smutné výročí připadá na středu 24. června. Uplynulo totiž už 79 let ode dne, kdy nacisté srovnali se zemí vesničku Ležáky jako trest za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Nacisté zplynovali všechny děti z Ležáků kromě dvou sestřiček: Od masakru uplynulo 79 let
1.Atentát na Heydricha
27. května 1942
V dopoledních hodinách začala největší akce českého odboje, při níž parašutisté Jan Kubiš (†28) a Josef Gabčík (†30) provedli v libeňské zatáčce atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (†38).
Reakce nacistů na sebe nenechala dlouho čekat. Ještě téhož dne vyhlašuje státní tajemník Karl Herman Frank (†48) výjimečný stav na celém území Protektorátu Čech a Moravy a tím začíná krutý masakr.
28. května 1942
Hned následujícího dne nacisté zatýkají a popravují všechny, kteří by mohli mít s atentátem cokoli společného nebo jej pouze schvalují!
2.Lidice
3. června 1942
Továrník Jaroslav Pála ze Slaného nachází v poště podezřelý milostný dopis adresovaný jedné jeho zaměstnankyni Anně Marusczákové, který ihned předává gestapu. Domnívá se totiž, že pisatel je zapleten do atentátu. Nebohá dívka je vyslýchána a přizná, že měla vyřídit pozdrav dvěma rodinám z Lidic, jejichž synové slouží u RAF.
4. června 1942
Gestapo nemilosrdně vtrhne do Lidic, provádí domovní prohlídky a zatýká příslušníky rodin, kterým měl být vyřízen pozdrav. Nic podezřelého však nenaleznou. Nakonec je zatčen Václav Říha z Vrapic u Kladna, který je identifikován jako pisatel dopisu. Historku o odboji si vymyslel, aby ukončil milostný poměr s dívkou.
Stejný den v nemocnici na následky zranění při atentátu umírá Reinhard Heydrich.
9. června 1942
V Berlíně probíhá pohřeb zastupujícího říšského protektora a K. H. Frank předkládá Hitlerovi svůj záměr vypálit Lidice. Nacistický vůdce s ním souhlasí.
10. června 1942
K. H. Frank osobně přijíždí do vesnice, aby masakru přihlížel. Všichni muži z vesnice jsou nahnáni na zahradu statku a bez milosti popraveni. Ženy a děti jsou převezeny do různých táborů, k poněmčení jsou vybrány pouze tři děti. Lidice končí v plamenech, jsou vymazány z map.
3.Spolupráce s odbojem
Obyvatelé obce Ležáky byli aktivně zapojeni do protinacistického odboje už v roce 1939. Na počátku roku 1942 začala skupina odbojářů v obci pomáhat výsadkové skupině Silver A. Měli za úkol navázat radiové spojení mezi skupinou a Londýnem.
16. června 1942
Karel Čurda se sám přihlásil gestapu a dovedl nacisty na spojení mezi Silver A a obyvateli maličké obce na Pardubicku.
20. a 21. června 1942
Jsou zatčeni správce lomu Hluboká a ležácký mlynář Jindřich Švanda, jehož dvě neteře byly jediné dvě děti z obce, které si nacisté vybrali k poněmčení a jediné masakr přežily. Oba dva muži jsou vyslýcháni a mučeni.
4.Osudný 24. červen
24. června 1942
Z pardubické služebny gestapa vyjíždí do obce kolona aut s celkem asi 500 muži. Ležáky jsou oblklíčeny a uzavřeny. Do pardubické Larischovy vily Němci převážejí všechny obyvatele města včetně žen a dětí. Celkem šlo asi o 47 osob. Osmnáct žen a šestnáct mužů je zastřeleno ještě toho dne večer. Ležáky jsou vyrabovány a vypáleny. Domy hoří celou noc.
25. června a 2. července 1942
Nacisté zatýkají a popravují dalších sedm osob z Ležáků a dalších 40 jiných spolupracovníků parašutistů. Ze 13 dětí si vybírají k poněmčení pouze dvě sestry Šťulíkovy, Jarmilu a Marii. Ostatní děti z obce umírají v tento den v plynovém voze polském Chelmnu.
5.Osud sester Šťulíkových
Děvčata putovala do německého dětského domova a nesměla mluvit česky, pouze německy. Jarmila tam strávila téměř rok a poté ji adoptovala německá rodina, měla falešný rodný list se jménem Camilla Paetel.
Po válce její nevlastní matka Hannah ohlásila na policii, že nemá spolehlivé informace o původu své dcery, že jí bylo řečeno, že jde o německé dítě. Rodinu navštívil inspektor a předal Jarmilu do péče jedné z přeživších žen z Lidic, která se o ni nějakou dobu starala. Později se do Čech vrátila také její sestra Marie.
Dívky měly jít původně do péče některé matce z Lidic, nakonec je však dostal do péče jejich dědeček, který jako jediný z rodiny přežil koncentrační tábor Buchenwald, měl však velmi chatrné zdraví a s péčí o děvčata mu museli pomáhat sousedé.
6.Galerie
Přesně to jsem sem chtěl hodit. Je to sprostá vražda a nic jiného. Nějak se uchytil ten název "zplynovat" ale s tím fyzikálně chemickým procesem to nijak nesouvisí. Asi se dnes ani nesmí použít správný výraz, jak jsme korektní...