78 let od masakru v Ležácích: Nacisté zplynovali všechny děti kromě dvou sestřiček

  • Autor: jel - 
    24. 6. 2020
    14:45

    Smutné výročí připadá na středu 24. června. Uplynulo totiž už 78 let ode dne, kdy nacisté srovnali se zemí vesničku Ležáky jako trest za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

  • 1.Atentát na Heydricha

    27. května 1942

    V dopoledních hodinách začala největší akce českého odboje, při níž parašutisté Jan Kubiš (†28) a Josef Gabčík (†30) provedli v libeňské zatáčce atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (†38). 

    Reakce nacistů na sebe nenechala dlouho čekat. Ještě téhož dne vyhlašuje státní tajemník Karl Herman Frank (†48) výjimečný stav na celém území Protektorátu Čech a Moravy a tím začíná krutý masakr.

    28. května 1942

    Hned následujícího dne nacisté zatýkají a popravují všechny, kteří by mohli mít s atentátem cokoli společného nebo jej pouze schvalují!

     

    Před 78 lety začala největší akce českého odboje za 2. světové války.Před 78 lety začala největší akce českého odboje za 2. světové války. | archiv Blesku
  • 2.Lidice

    3. června 1942

    Továrník Jaroslav Pála ze Slaného nachází v poště podezřelý milostný dopis adresovaný jedné jeho zaměstnankyni Anně Marusczákové, který ihned předává gestapu. Domnívá se totiž, že pisatel je zapleten do atentátu. Nebohá dívka je vyslýchána a přizná, že měla vyřídit pozdrav dvěma rodinám z Lidic, jejichž synové slouží u RAF.

    4. června 1942

    Gestapo nemilosrdně vtrhne do Lidic provádí domovní prohlídky a zatýká příslušníky rodin, kterým měl být vyřízen pozdrav. Nic podezřelého však nenaleznou. Nakonec je zatčen Václav Říha z Vrapic u Kladna, který je identifikován jako pisatel dopisu. Historku o odboji si vymyslel, aby ukončil milostný poměr s dívkou.

    Stejný den v nemocnici na následky zranění při atentátu umírá Reinhard Heydrich.

    9. června 1942

    V Berlíně probíhá pohřeb zastupujícího říšského protektora a K. H. Frank předkládá Hitlerovi svůj záměr vypálit Lidice. Nacistický vůdce s ním souhlasí.

    10. června 1942

    K. H. Frank osobně přijíždí do vesnice, aby masakru přihlížel. Všichni muži z vesnice jsou nahnáni na zahradu statku a bez milosti popraveni. Ženy a děti jsou převezeny do různých táborů, k poněmčení jsou vybrány pouze tři děti. Lidice končí v plamenech, jsou vymazány z map.

    Vypálená obec Lidice.Vypálená obec Lidice. | Foto: ČTK a archiv Památníku Lidice

  • 3.Spolupráce s odbojem

    Obyvatelé obce Ležáky byli aktivně zapojeni do protinacistického odboje už v roce 1939. Na počátku roku 1942 začala skupina odbojářů v obci pomáhat výsadkové skupině Silver A. Měli za úkol navázat radiové spojení mezi skupinou a Londýnem.

    16. června 1942

    Karel Čurda se sám přihlásil gestapu a dovedl nacisty na spojení mezi Silver A a obyveteli maličké obce na Pardubicku. 

    20. a 21. června 1942

    Jsou zatčeni správce lomu Hluboká a ležácký mlynář Jindřich Švanda, jehož dvě neteře byly jediné dvě děti z obce, které si nacisté vybrali k poněmčení a jediné masakr přežily. Oba dva muži jsou vyslýcháni a mučeni. 

    Sestry Šťulíkovy po návratu do Československa.Sestry Šťulíkovy po návratu do Československa. | Paměť národa

  • 4.Osudný 24. červen

    24. června 1942

    Z pardubické služebny gestapa vyjíždí do obce kolona aut s celkem asi 500 muži. Ležáky jsou oblklíčeny a uzavřeny. Do pardubické Larischovy vily Němci převážejí všechny obyvatele města včetně žen a dětí. Celkem šlo asi o 47 osob. Osmnáct žen a šestnáct mužů je zastřeleno ještě toho dne večer. Ležáky jsou vyrabovány a vypáleny. Domy hoří celou noc.

    25. června a 2. července 1942

    Nacisté zatýkají a popravují dalších sedm osob z Ležáků a dalších 40 jiných spolupracovníků parašutistů. Ze 13 dětí si vybírají k poněmčení pouze dvě sestry Šťulíkovy, Jarmilu a Marii. Ostatní děti z obce umírají v tento den v plynovém voze polském Chelmnu.

     

     

    Mlýn v Ležákách stával na tomto místě.Mlýn v Ležákách stával na tomto místě. | Jitka Pecharová, archiv

  • 5.Osud sester Šťulíkových

    Děvčata putovala do německého dětského domova a nesměla mluvit česky, pouze německy. Jarmila tam strávila téměř rok a poté ji adoptovala německá rodina, měla falešný rodný list se jménem Camilla Paetel.

    Po válce její nevlastní matka Hannah ohlásila na policii, že nemá spolehlivé informace o původu své dcery, že jí bylo řečeno, že je jde o německé díte. Rodinu navštívil inspektor a předal Jarmilu do péče jedné z přeživších žen z Lidic, která se o ni nějakou dobu starala. Později se do Čech vrátila také její sestra Marie. 

    Dívky měly jít původně do péče některé matce z Lidic, nakonec je však dostal do péče jejich dědeček, který jako jediný z rodiny přežil koncentrační tábor Buchenwald, měl však velmi chatrné zdraví a s péčí o děvčata mu museli pomáhat sousedé.

    V údolí, kde bývala obec, stojí nyní tzv. hrobodomy.V údolí, kde bývala obec, stojí nyní tzv. hrobodomy. | Jitka Pecharová, archiv
  • 6.Galerie

horalysa ( 24. června 2020 22:24 )

Nacisté, nacisté, nebyli to náhodou Němci? Není to ta země,které lezeme do zadnice a jsme s ní v jednom společném vojenském paktu? Nejsou to naší lidumilní přátelé?

Blitz ( 24. června 2020 19:27 )

Ty taky nemůžeš, jako potomek Českých revolučních gard, za vraždy Německých Čechů (dětí, žen a starců)
http­s://ww­w.ces­kate­levi­ze.cz­/ivy­sila­ni/102­674941­51-zabijeni-po-cesku/

bullshit ( 24. června 2020 15:43 )

Lepší než "zplynovali" by měli napsat zavraždili...něco zplynovat znamená vyrobit plyn z něčeho ale zde šlo přeci o brutální a jasnou vraždu dětí otrávených plynem.

starypes ( 24. června 2020 15:38 )

To ale vůbec nevadí některým našim vlastencům, aby nelezli jejich potomkům do ři..

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud