Nákupní centrum mu zničilo život!

K železné konstrukci nad hlavním vchodem upevnil lano se smyčkou, dal si ji na krk a vrhl se dolů.

Oběšený muž visel téměř šest metrů nad zemí až do čtvrté hodiny ráno. Pak hrůzný nález oznámila na tísňové volání jakási žena. Přijeli hasiči s plošinou a záchranka, ale Jiřímu Simonovi už pomoci nemohli.

(Z dopisu na rozloučenou: "Klidně si myslete, že jsem byl blázen. Já již dále nechci žít ve společnosti, kde se nemohu dovolat svých práv.")

Jakub Simon (22), syn muže, který se rozhodl odejít ze života tak hrůznou smrtí, hovoří o otci klidně a vyrovnaně. Čas od času se ale neubrání, a jeho hlas zhrubne rozhořčením. To když vzpomíná na stavbu City Parku, mamutího obchodního střediska pouhých deset metrů od jejich rodinného domu.

"Naši ho koupili před pěti lety, když jsme se do Jihlavy přestěhovali ze Žďáru. Táta tam podnikal, měl velkosklad s plochým sklem, ale přestalo ho to bavit. A taky chtěl zkusit něco jiného, a tak v přízemí nového domu zřídil počítačovou hernu. "

Domek ve Ztracené uličce měl ideální polohu - v historickém centru Jihlavy, kousek od hradeb, v údolíčku Koželužského potoka. Dva roky poté tam město odsouhlasilo výstavbu obřího centra City Park. "To byl konec našeho dosavadního života. Stalo se z něj peklo," říká Jakub.

(Z dopisu na rozloučenou: "Žil jsem si pěkný život, dokud jsem pracoval, a o nic se nezajímal, a ani nepotřeboval, v domnění, že žiji v právním státě, čili až budu cokoli potřebovat, tak se domůžu práv!! Bohužel nebylo tomu tak.)

Tátu převálcovali

Investor stavby, společnost CEI Building, si dal záležet na civilizovaném jednání. I když měla od magistrátu zelenou, její vedoucí ("k nám chodili pánové Jaroš a Jeniš," vybavuje si Jakub) obcházeli lidi z okolí a ptali se jich, zda se stavbou souhlasí. Všude uspěli, jen u Simonů ne. Jejich dům byl totiž pouhých zhruba deset metrů od zamýšlené stavby. Všichni ostatní bydleli o hodně dál.

"Táta byl účastníkem všech jednání a měl i veškerou dokumentaci. Nesouhlasil se stavbou, protestoval, odvolával se na zákony. Ale převálcovali ho."

Jakub tvrdí, že i když jeho otec poukazoval na četná riziková narušení stavebního projektu ("tak třeba nosníky stavby jsou v některých případech užší a slabší, než stálo v plánech", říká), nic se nedělo. "Maximálně mu přišlo vyjádření, že něco na stavbě je sice v rozporu se stanovenými podmínkami, ale že je to akceptovatelné," krčí rameny syn mrtvého muže. "Táta neměl šanci."

(Z dopisu na rozloučenou: ",Po tříletém snažení jsem pouze přišel o peníze a výsledek je, před nemovitostí mám skládku, jedno zásobovací auto za druhým, odporná rezonance atd.)

Ze života peklo

Těžké stavební mechanismy, bagry i vibrační válce domem Simonových otřásaly každý den. "Nemohli jsme větrat, všude byly hned závěje prachu. Všechno se třáslo, skleničky zvonily v příborníku, a když jsem položil dlaň na zeď domu, cítil jsem vibrace jak v křesle u zubaře," popisuje Jakub své tehdejší dojmy.

Z dvaceti počítačů v herně zbylo postupně deset a pak ji Jiří Simon zavřel. Nikdo nechodil. "Nebyli jsme drazí - čtyřicet korun za hodinu hraní. Výdělek stačil k normálnímu životu. Ale pak peníze začaly chybět, táta dával všechno, co jsme měli, do svého boje se stavbou."

Rodina se nakonec rozpadla, manželka Jiřího Simona Drahomíra (50) s Jakubem i s dcerou Nikolou (19) se odstěhovaly. Otec rodiny zůstal sám. Znovu psal, na svých internetových stránkách uváděl - podle něj průkazné - případy korupce, praní špinavých peněz a mnoho dalšího. Neuspěl. I když policie prošetřovala jeho podání, nikdy se nic neprokázalo. Vše bylo v normě...

"Tátu se nakonec společnost CEI Building pokusila koupit," tvrdí Jakub. "Chtěli mu dát snad dokonce i pět milionů korun za dům. Na oplátku se ale měl zavázat, že až do konce života bude mlčet o všem, co se v souvislosti se stavbou City Parku dozvěděl." Jiří Simon v nabídce cítil léčku. Co když někdo někdy prohlásí, že to a to ví o City Parku od něho? Co bude pak? Penále a možná i soud? A tak odmítl.

(Z dopisu na rozloučenou: "Dám všem, co se podíleli na znehodnocení mého majetku a znepříjemňování a znechucení mého pozemského života, dám o sobě VĚDĚT!!")

Poslední krok - do prázdna

Jakub Simon chodil za tátou často. Byl u něho v domě i o Silvestru. S partou kamarádů slavili v herně, měli tam sud piva, honili se po počítačích. "Táta za námi občas zašel, popovídal si a pak se vrátil zase k sobě nahoru. Naposledy jsem ho viděl před půlnocí, když jsme se s partou šli podívat na ohňostroj."

Zřejmě tehdy odešel ze svého domu i Jiří Simon, v kapse dopis na rozloučenou, v ruce lano se smyčkou. Svůj poslední pozemský krok udělal do prázdna nad hlavním vchodem City Parku.

Jakub se o otcově smrti dozvěděl až odpoledne. "Spali jsme v herně asi do jedné po obědě, pak jsme uklidili a rozešli se. Prý tam za námi už v noci, když tátu našli, byli policisté a zvonili. Nevím, nikdo z nás je neslyšel."

Jakub Simon tvrdí, že jeho otce zabily velké peníze a lhostejnost, ne-li něco horšího, jihlavských politiků. "Nikoho nezajímalo, že nám CEI Bulding zlikvidovala život, že při stavbě City Parku měnili svoje stanoviska památkáři (nám nedovolili ani okna v domě vyměnit a ten moloch jim najednou nevadil!), stavaři, zastupitelé a spousta dalších. Proč asi?"

Mnoho lidí v Jihlavě hovoří o bojkotu City Parku, objevují se i výzvy k pohřbení Jiřího Simona do jeho základů, na věčnou památku. Kdy se s ním rodina naposledy rozloučí, nikdo zatím neví. Ale určitě nebude sama.

Co je City Park Jihlava?

Obří obchodní středisko City Park Jihlava vyšlo společnost CEI Bulding na 1 300 000 korun. Zastavěná plocha je 17 506 m², plocha dotčená stavbou 33 302 m², obchodní plocha 25 000 m² je určena pro celkem 110 prodejen nejrůznějšího zboží. V podzemních parkovištích je 900 míst pro zákazníky, kterých má být až 5000 denně. V budově City Parku je rovněž multikino se čtyřmi sály pro 500 diváků.

Stanovisko společnosti CEI Building

Martin Jaroš (49), zástupce investora City Park Jihlava, obvinění a výčitky, které na jeho adresu vznesl Jakub, syn mrtvého Jiřího Simona, odmítl. Ve stanovisku, zaslaném redakci, uvedl:

"Realizace stavby City Park v Jihlavě byla provedena na základě a v rámci povolovacích řízení, podle dokumetace, kterou jsme zpracovali a která byla schválena. Co se týče finančních požadavků pana Simona, na které si svoji nemoviotost cenil, opakovaně bylo uvedeno v tisku, že bylo požadováno 20 milionů. Odhadní cena nemovitosti činila asi 2,5 milionu. Odkup nemovitosti jsme panu Simonovi nabídli ne proto, že jsme potřebovali na tomto pozemku stavět, ale proto, že jsme chtěli vyhovět zčásti jeho požadavku. Byli jsme ochotni zaplatit dvojnásobek odhadu. V souvislosti s touto standardní kupní smlouvou si nevybavuji nic mimořádného."