Moravec varoval před útoky na ČT i rozhlas. „Putin, krysa bez morálky,“ zpíval Hutka na Václaváku
Na Koncertu pro budoucnost, který se v pondělí konal v Praze na Václaváku, zazněla kritika Vladimira Putina, Donalda Trumpa i výtka směrem ke vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů. Účastníci akce podpořili Ukrajinu, moderátor Václav Moravec varoval před útoky na ČT, Český rozhlas i ČTK. Koncert sledovaly i v sychravém a deštivém počasí tisíce lidí. Zazněla česká hymna, Modlitbu pro Martu pak zazpívala Aneta Langerová.
Vedle státní hymny v podání Anny Vaverkové a Modlitby pro Martu od Anety Langerové návštěvníky koncertu pro budoucnost a diváky jeho živého přenosu čekalo na deset hudebních vystoupení.
Moderátor České televize Václav Moravec mluvil o útocích, kterým podle něho čelí veřejnoprávní média Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Varoval před situací veřejnoprávních médií na Slovensku, v Polsku a Maďarsku.
„Média veřejné služby čelí útokům kvůli jejich nezávislosti od samotného vzniku,“ upozornil Moravec. „Před 12 lety zahájil tehdejší prezident Miloš Zeman kampaň za zrušení poplatků, ze kterých jsou financována média veřejné služby. Při pohledu na Slovensko, do Maďarska nebo do Polska se ukazuje, jak důležitou roli v uplynulých dekádách sehrála média veřejné služby v České republice. Polsko, Maďarsko a Slovensko jsou nám varováním,“ uvedl Moravec.
Podle Moravce pokračuje „další fáze boje o média veřejné služby v České republice“.
Hutka: Putin jako krysa bez morálky a kremelská lež
Novinářka Lenka Kabrhelová pro změnu kritizovala amerického prezidenta Donalda Trumpa, jemuž přisuzuje demontáž demokracie v USA.
Vystoupil i písničkář Jaroslav Hutka. „Změnil se svět, stal se jiný, rozpáral střeva Ukrajiny, člověk dech hrůzou zatají. Zase se hordy zemí ženou pro svého vůdce půdu krást a lidem z očí slzy kanou, dnešek je smrt a zítřek past. A náš svět bezmocně civí, vzdal Ukrajinu a teď se diví,“ zpíval na Václaváku Hutka.
„Z východu chladný vítr vane, vrací nám staré obrazy, v ulicích tanky, oheň plane, bezmoc člověka zamrazí. Temno je zpět s ruskými stíny,“ pokračoval Hutka. „Také jsme v Praze sami zbyli, když srpen život rozvrátil,“ připomněl Hutka okupaci Československa v roce 1968 a přidal další slova o tom, že „zbabělý Putin je teď v kaši, hlupák, co hrdinství podcenil“.
Ruského prezidenta Hutka nešetřil. „Putin, ta krysa bez morálky, bludný balvan na planetě, kremelská lež, sprostota války,“ pěl Hutka z pódia na Václaváku. „Bitvu už prohrál, neví o tom, nepomůže mu ani atom, směšný brach v trapné nahotě,“ dodal Hutka.
Prvním vystupujícím byla skupina The Silver Spoons. Velký ohlas vyvolalo vystoupení skupiny Vypsaná fixa.
„Rádi tohle datum vždycky oslavíme, protože konkrétně pro nás to v teenagerovském věku znamenalo obrovskou změnu. Došlo ke změně režimu a začala bezbřehá svoboda. To bylo skvělé, protože jsme byli ve věku, kdy to bylo pro nás úplně nejlepší. Tak to naší účastí tak trochu vracíme,“ okomentoval ČTK zpěvák Vypsané fixy Michal Márdi Mareda události 17. listopadu 1989, které odstartovaly sametovou revoluci a vedly k pádu komunistického režimu v tehdejším Československu.
Mezi účinkujícími byli i Jasná Páka s Davidem Kollerem, Bára Poláková, Fvck_Kvlt, Anki, Wyfe, Prago Union a na závěr alternativní rapper Dušan Vlk. Prostor dostali také řečníci a videovzkazy občanů, s nimiž mluvil štáb takzvaného Pojízdného Václaváku, který od 17. října dva týdny křižoval Česko. Oslovení podpořili občanskou společnost a neziskové organizace.
Vystupující na Koncertu pro budoucnost se vyjádřili k pojistkám demokracie, jimiž je podle pořadatelů ústava, občanská společnost a neziskové organizace, součást mezinárodních organizací, odvaha, nezávislá média a média veřejné služby, svobodné volby a volební systém, svoboda slova a česká občanská soudržnost. Letošním tématem koncertu bylo 'Pojistky demokracie: Vocamcaď pocamcaď'.
Romancov: Skončila doba černých pasažérů
Na Václaváku se však vedle zábavy a hudby řešilo i to, jak je důležité pro Česko, že je součástí EU a NATO. Politický geograf Michael Romancov kritizoval vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů, že v jejím programovém prohlášení chybí podpora Ukrajiny, která od roku 2022 čelí ruské agresi.
„Vstoupili jsme do NATO, vstoupili jsme do Evropské unie, ale ono tomu něco předcházelo a to jsou události spjaté s létem 1991. Tehdy nejenom že nás, doufejme že navždy, opustili sovětští vojáci, ale také se podařilo vystoupit z Varšavské smlouvy a z rady vzájemné hospodářské pomoci. Opustili jsme tehdy dvě důležité mezinárodní organizace, jejichž prostřednictvím nás Moskva držela pod krkem. Byly to dvě mezinárodní organizace, ve kterých se nediskutovalo, jejichž prostřednictvím Moskva diktovala těm, kteří na tom byli podobně, jako my, co smějí a co nesmějí dělat,“ upozornil Michael Romancov, politický geograf.
„V roce 1999 a 2004 se tohleto změnilo a vstoupili jsme do NATO a EU, což jsou dvě demokratické organizace, kde máme svůj hlas. Ten hlas více méně koresponduje s naší velikostí, s naší silou. Nejsme největší, nejsme nejsilnější, ale jsme vidět a jsme slyšet. Díky tomu, že jsme v těchto dvou mezinárodních organizacích, tak náš hlas může zaznít a jenom na nás, jakým způsobem se náš hlas bude rozléhat v Evropě, případně v euroatlantickém prostoru. A tady je zapotřebí vzít v úvahu, že ten, kdo nás nejnověji má reprezentovat, podle toho, jak dopadly volby, tak to je ten, kdo možná v těch mezinárodních organizacích nebude říkat to, co bychom si zrovna my, kteří tady teď jsme, přáli slyšet. Není to žádná tragédie, můžeme to případně změnit v příštích volbách a věřme tomu, že díky tomu, že v těchto organizacích jsme, tak se nepodaří případně tak rychle otočit poměry i tady doma, aby to pro nás byla tzv. konečná,“ uvedl Romancov.
Upozornil však na jinou věc. „Dlouhou dobu v obou těchto mezinárodních organizacích bylo možné fungovat jako tzv. černý pasažér. To šlo v tom světě, který teď, zdá se, končí. Máme v Evropě válku, válka trvá už čtvrtý rok. Ta válka připravila o život už stovky tisíc lidí a z milionů lidí učinila vyhnance. A bohužel v návrhu vládního prohlášení té formace, která se teď chopí moci a která bude odpovědná i za nás, tato skutečnost není reflektovaná. Tak věřme, že když to nereflektují tady doma, tak že jim to snad připomenou v EU nebo v NATO,“ dodal Romancov.
Ústavní soudce Jan Wintr mluvil o české ústavě a jejích principech, které podle něho chrání svobodu. Pokojné střídání vlády a opozice u moci je znakem fungující demokracie, poznamenal.
Děkujeme Vám za pozornost u dnešního svátečního online přenosu z oslav 17. listopadu a přejeme vám hezký zbytek svátečního večera. A na závěr rychlý přehled. Česko si dnes připomnělo revoluční události roku 1989 vedoucí k pádu komunistického režimu i perzekuci studentů za nacistické okupace o 50 let dřív.
- Centrem akcí se stala tradičně pražská Národní třída. Příchody politiků vyvolaly podobně jako v minulých letech bouřlivé emoce jejich odpůrců i příznivců.
- Odpoledne se podle organizátorů sešlo 15 000 lidí na Staroměstském náměstí na demonstraci organizace Milion chvilek proti vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů.
- K památníku potlačení studentské demonstrace v Praze před 36 lety přicházeli vedle ústavních činitelů i rektoři, velvyslanci, zástupci spolků, osobnosti veřejného života, rodiny s dětmi, lidé všech generací.
- Jako jeden z prvních politiků dorazil kolem 08:00 předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Většina přítomných na něj pískala a volala "Hanba" či "StB" v narážce na Babišovo jméno v evidenci spolupracovníka komunistické tajné policie. "Nikdy jsem nebyl estébák, já jsem nikdy nic nepodepsal, já jsem vyhrál všechny soudy, takže tady opakují nějaké lži," reagoval Babiš.
- Dosluhující premiér Petr Fiala (ODS) kritizoval Babiše mimo jiné za údajnou spolupráci s StB či předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), kteří se podle něj přiklánějí k extrémním názorům. "Ty 17. listopady jsou různé. Někdy sem chodím s radostí, někdy trochu s obavami. Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíše s obavami," řekl novinářům.
- Prezident Petr Pavel prohlásil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl, svoboda znamená respekt a odpovědnost k druhým. Mrzí ho, že někteří svobodu slova zaměňují za svobodu urážet, překrucovat a lhát. Uvedl, že se sice navrátila vláda do rukou lidu, ale zloba, závist a zášť bohužel v české společnosti nepominuly.
- Někteří politici končící vládní koalice kritizovali nepřítomnost šéfa Sněmovny Tomia Okamury (SPD) na Národní třídě. Okamura vyrazil na pietu k Hlávkově koleji a do Ruzyně. Na plot jeho domu dnes pak někdo rozvěsil ukrajinské vlajky, namalované či nasprejované byly i na chodnících, schodech, sloupech. K akci se přihlásila skupina Sametoví pamětníci. Událost vyšetřuje policie.
- Hodinu po poledni zazněla na Národní třídě státní hymna v podání slovenského romského umělce Mária Biháriho a symbolicky v 17:11 zazpíval herec Jan Cina Modlitbu pro Martu. V závěrečných taktech se k němu zpěvem přidali i přihlížející. Poté tleskali a dlouze zvonili klíči.
Asi 102.000 lidí si dnes přišlo připomenout události 17. listopadu na Národní třídu v Praze. Uvedli to organizátoři akce Korzo Národní na základě údajů mobilního operátora T-Mobile. Počet účastníků akce opět meziročně stoupl, loni jich bylo zhruba 93.000.
Na udílení Cen Paměti národa v Národním divadle přišel prezident Petr Pavel v doprovodu své choti Evy. V hledišti je přítomna i bývalá prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová.
My to v(me, jenom "lepšolidi" ho adorují.