ONLINE: Tisíce lidí na demonstraci na Staromáku, Pavel bez Evy v Činoherním klubu

Premiér Petr Fiala i letos uspořádal oběd s disidenty a osobnostmi 17. listopadu. „Jejich příběhy a hrdinství nás stále inspirují a ukazují nám, že svoboda a demokracie nejsou nic samozřejmého. Lidem, kteří zažili totalitní diktaturu, musíme naslouchat, pamatovat si jejich příběhy a předávat je dál. Jedině tak se můžeme z historie poučit a být odolnější a silnější vůči všem pokusům demokracii oslabit a kus svobody nám sebrat,“ napsal na síti X.

Petr Pavel navštívil představení Sametový díl Kanceláře Blaník #2 v Činoherním klubu.

Tisíce lidí dnes odpoledne dorazily na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů na pražské Staroměstské náměstí, kde krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnily. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance (NATO).

Pořadatelé chtějí na akci nazvané Česko není na prodej protestovat proti vznikající vládě, která je podle nich postavená na mafiánském principu. Už před začátkem demonstrace promítali video o Milionu chvilek. Při ukázce předvolebního spotu pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) z roku 2021 se ozval hlasitý pískot.

Poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková si v příspěvku na facebooku postěžovala, že na ni a její spolustraníky na Národní třídě někteří lidé křičeli. „Křičeli na nás dnes na Národní třídě. Nevěřila jsem vlastním uším. Na Národní třídě opravdu slaví svátek demokracie převážně ti, kteří se definici onoho slova nikdy ani nepokusili vyhledat?“ ptala se.

„Pasivita. Neodvaha. Pohodlnost. To byly tehdy, a jsou i dnes, vlastnosti, které dokáží určité pozitivní chody dějin narušit… O takových se nedá mluvit ani u nás, ani u oné dámy (a několika dalších), co na nás křičeli. Jen je škoda, že křičeli - jak už to mnohdy u kakofoniích křiklounů bývá - s nulovými argumenty,“ píše dále v příspěvku.

„Díky, že můžem! Díky, že můžem argumentovat, i když to dnešní mainstream nenosí. P.S. Děkujeme stovkám lidí, co nám cestou podávali ruku, fotili se s námi, objímali nás. Paradoxně to bylo právě na daném místě a v inkriminovanou dobu velmi odvážné,“ dodala.

„17. listopadu byly na Národní vždycky emoce, každý politik, kdo tam jde, tak musí s emocemi počítat. Já jsem trochu indisponován, takže letos se na to dívám jenom v televizi,“ uvedl pro Blesk Miroslav Kalousek, který zažil zjitřenou atmosféru na Národní třídě v minulosti opakovaně. V sobotu Kalousek navštívil v Praze pohřeb kardinála Dominika Duky, během svátečního pondělí zůstal doma.

Na pražském Vyšehradě si stejně jako loni akademici a studenti připomněli protesty z listopadu 1939 a 1989. Končící rektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková připomněla i válku na Ukrajině či předloňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě (FF) UK.

Králíčková, jež je také předsedkyní České konference rektorů, řekla, že svobodu stojí za to bránit. Žádné vítězství totiž podle ní není definitivní. „Listopad připomíná hrdost i bolest, odvahu i ztráty,“ poznamenala. Tragédie na FF UK podle ní navždy změnila životy. „Naučila nás, jak křehké je prostředí, jehož bezpečí jsme brali a možná ještě bereme jako samozřejmost,“ podotkla. „Naší nejúčinnější obranou proti jakémukoli zlu zůstává lidská vnímavost, všímavost k sobě navzájem, odvaha říct si o pomoc a především ochota pomáhat druhým,“ řekla.

I přes deštivé počasí Národní třídou korzují davy lidí.

Na Národní třídu dorazili i Marek Benda (ODS), Eva Decroix (ODS) či Jan Lipavský.

Poslanec Filip Turek (Motoristé) se i přes vydatný pískot a projevy nesouhlasu jeho odpůrců na Národní třídě ochotně fotil se svými podporovateli. Během jeho pobytu na Národní třídě atmosféra silně gradovala, volání „hanba“ a pískání nekončilo ani v momentě, kdy odcházel pryč směrem k Národnímu divadlu.

Řečníci při dnešním pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání. Poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Prezidentka Evropské studentské unie Lana Parová v oficiálním vystoupení řekla, že jsou to vždy studenti, kteří se vzbouří. Zmínila nynější situaci v Maďarsku, v Srbsku a v Gruzii. „Svět, kde se nebojí studenti ozvat, je světem, který má naději,“ uvedla.

Předseda Akademie věd Radomír Pánek připomenul, že studenti v listopadu 1939 projevili odvahu postavit se nacistickému režimu a mnozí za to zaplatili životem. „Svoboda přestane existovat, pokud ji přestaneme chránit a hájit,“ uvedl a vyzdvihl význam vysokých škol. „Jen tam, kde lidi mluví spolu, má demokracie šanci. Odkaz 17. listopadu vyzývá, abychom kriticky přemýšleli, pochybovali a hledali řešení v dialogu,“ dodal.

Pietní akce u Hlávkovy koleje se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v Česku podle něho omezuje svoboda. Okamura už dřív oznámil, že nepůjde k pietě na Národní třídě, ale kromě piety u Hlávkových kolejí navštíví ještě tu v ruzyňských kasárnách.

Okamura před novináři tvrdil, že za nynější, končící vlády ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 přestávalo být Česko svobodné a lidé nemohou říkat, co si myslí. „Svoboda je klíčový aspekt společnosti, abychom mohli svobodně volit, svobodně mluvit, abychom se nebáli, že za tyto názory bude hrozit postih od vládnoucího establishmentu,“ řekl. Pod současným vedením podle Okamury začali být lidé vyhazováni z práce za názory. „Lidé se bojí mluvit a mají autocenzuru, tak to je jeden z příkladů, jak jsou omezována práva lidí,“ prohlásil.

Motorista Filip Turek si hned při příchodu k památníku na Národní třídě rýpl do prezidenta Pavla. „Pokud na mě pískají lidi, kteří tady vlastně vášnivě vítají někoho, kdo byl v komunistické armádě, tak já si myslím, že to je vypovídající i o tom, že tady máme stále svobodu, demokracii i přesto, že to není vždycky úplně dokonalý a že svoboda slova třeba není taková, jako byla v devadesátých letech,“ uvedl.

Události 17. listopadu 1989 byly podle něj do velké míry „politickou hrou“. „Víme, že ta akce byla řízená, že ti studenti byli nějakým nástrojem StB, že tady byl nastrčený ten jakoby mrtvý a že potom komunistický parlament velmi hladce zvolil Václava Havla prezidentem a že ještě v prosinci 89 Václav Havel tvrdil, že tady žádný kapitalismus nepřipadá v úvahu. Já to vnímám jako velmi zajímavý historický milník, který ale s sebou nese i trošičku pokrytectví,“ dodal.

Přístup prezidenta Pavla ke střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) je podle premiéra Fialy (ODS) správný. „Ten střet zájmů, to není jenom otázka morální, ale je to otázka praktická. Už teď firmy Andreje Babiše neoprávněně získaly za to minulé období, kdy byl v čele vlády, asi sedm miliard korun na dotaci, které musí vrátit, a to jsou peníze, které měly přijít občanům, jiným firmám, které na to měly nárok, tak to je vážná věc a není možné, aby jsme se znovu dostali do podobné situace, Andrej Babiš má povinnost vysvětlit to, jakým způsobem bude řešit střet zájmů a ten střet zájmů odstranit,“ prohlásil.

„Samozřejmě ty 17. listopady jsou různé, někdy sem chodím s obrovskou radostí, někdy trošku s obavami.  Tento 17. listopad patří k těm, kdy sem jdu spíš s obavami, protože demokracie, svoboda vyžadují neustálou péči, musíme se o ně starat, musíme o ně každodenně zápasit, a když vidím, co se teď v naší zemi odehrává, tak z toho žádnou radost nemám,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS).

„V čele parlamentu máme člověka, který pohrdá lidmi, hlásí se k extrémním názorům, propaguje proruské narativy. Do čela vlády míří bývalý komunista a spolupracovník StB, který má obrovský střet zájmů a představuje nebezpečné oligarchické struktury v naší zemi. To jsou všechno věci, které určitě nejsou dobrými zprávami, ale je potřeba si to uvědomovat, je potřeba to pojmenovávat a je potřeba s tím dále bojovat,“ dodal Fiala.

„Jsem velmi rád, že je tady spousta mladých lidí, kteří si 17. listopad připomínají, je to ne-li jediný, tak jeden z mála našich státních svátků, který si lidé připomínají spontánně, sami od sebe a nemusí jim to nikdo připomínat,“ uvedl pro Blesk Miloš Vystrčil (ODS), předseda Senátu. 

„Kromě toho, že si připomínáme rok 1989, kdy jsme získali svobodu a demokracii, tak je to určitě pro nás pro všechny zároveň i závazek. To, že dneska žijeme ve svobodné zemi, není samozřejmost, zvlášť když se podíváme kolem sebe. Důležité je, abychom pečovali nejen o naši svobodu a demokracii, ale také abychom pomáhali těm, kteří jsou na tom hůře, nebo je u nich suverenita, územní celistvost, demokracie ohrožena, a to si myslím, že je jeden z odkazů 17. listopadu, který je letos aktuálnější, než kdy jindy,“ dodal Vystrčil.

Podle šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité připomínat si 17. listopad i v kontextu dění za hranicemi. „Já jsem v kontaktu se starosty hlavních měst V4. Spolu jsme zakládali ten pakt svobodných měst, se starosty Budapešti, Varšavy a Bratislavy a vlastně už tehdy to bylo velice problematické, zejména v Maďarsku. Ta situace se tam moc nelepší a bohužel Slovensko se vydalo maďarskou cestou a je to něco, co mě osobně dost děsí, že by něco takového mohlo přijít i sem k nám,“ nechal se slyšet.

„Slavíme teda třicáté šesté výročí. Pevně doufám, že budeme slavit třicáte sedmé a další. Co se týče té doby, my jsme šli do kampaně s tím třeba, že máme společného víc, než si myslíte. A dovolím si tvrdit, že ta společnost i přesto, jak to vypadá na sociálních sítích, tak se na těch základních věcech stále ještě shodne. Tak já pevně doufám, že se to nebude zhoršovat,“ dodal k současné náladě ve společnosti.

Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) by si dle svých slov představoval, že „rozhádanost ve společnosti bude dnes menší“. „Na druhou stranu to, že tady lidi můžou přijít a vynadat mi, vynadat z půl metru ministrovi vnitra a říct mi, co si myslí, to, že to mohu říct jiným politikům, s kterými nesouhlasí, to ta svoboda a demokracie je. To jsme chtěli. Kdyby tohle někdo vyprávěl té generaci, která žila v osmdesátých letech, že bude možné, že za to, že křičíte, povídáte si s nějakým politikem, něco mu vytknete, neskončíte na výslechu Bartolomějské, tak tohle by právě asi možná studenti v osmdesátých letech ani nevěřili,“ sdělil Blesku.

Pokud by předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu, řekl dnes na Národní třídě Radiožurnálu prezident Petr Pavel. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta.

Pokud by šéf ANO v okamžiku jmenování premiérem vlastnil holding Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Na vyřešení by měl 30 dní. „Já bych rád věřil tomu, co říká Alena Schillerová a Andrej Babiš, ale také si myslím, že už bychom měli být poučení a nekupovat zajíce v pytli,“ podotkl prezident v rozhlase. 

Prezident Pavel stále po Andreji Babišovi požaduje, aby řekl, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů. „Jsem přesvědčen o tom, že Andrej Babiš minimálně půl roku tušil, že vyhraje volby, protože průzkumy mu dávaly jednoznačně nejlepší pozici. Ví moc dobře, jaký je evropský zákon o střetu zájmů. Moc dobře věděl celou dobu, že bude-li premiérem, bude muset řešit střet zájmů. Takže měl spoustu času na to promyslet si variantu, jakou střet zájmů vyřeší,“ nechal se slyšet. 

„Když vyhrál volby, tak v zápětí v reakci na dotaz jednoho z redaktorů ke střetu zájmů řekl, že ho vyřeší v souladu s českými i evropskými zákony. A já na základě toho jsem po něm nechtěl nic jiného, a chci to po něm i nadále, aby řekl, jakým způsobem ho vyřeší. Veřejnost si zaslouží vědět, jestli další čtyři roky se budeme potýkat se soudními spory ohledně střetu zájmů našeho premiéra, nebo jestli pro tentokrát ten problém opravdu bude vyřešen. Myslím si, že je to naprosto férový požadavek,“ dodal.

Politici by podle Petra Pavla měli jít veřejnosti příkladem. „Já se o to snažím a žádnou zlobu, závist a zášť nešířím. Pokud je někdo šíří, tak by měl jít do vlastního svědomí a zamyslet se nad tím, jestli naopak té atmosféře sám nepomáhá,“ prohlásil na Národní třídě.

„Když se podíváme na to, co si pod svobodou představují někteří, tak slyšíme hodně svoboda slova, svoboda projevu, jak je narušována. My ale často nahrazujeme svobodu slova svobodou urážek, svobodou překrucovat, svobodou lhát bez jakékoliv odpovědnosti. Svoboda bez odpovědnosti nedává smysl, svoboda bez odpovědnosti je anarchie. My bychom si měli ujasnit, že svoboda znamená také respekt a odpovědnost k druhým a držet se toho,“ podotkl prezident.