Na pohřeb Duky přišel i Topolánek, bojující s rakovinou. Vedle Babiše chyběl Fiala

Bývalý prezident Klaus vyzdvihl i Dukovu odolnost a pevnost víry.

„Ti z nás, kteří jsme měli to štěstí, že jsme pana kardinála znali osobně, budeme vždy vzpomínat na jeho odolnost, nebojácnost a opravdovost, na jeho pevnost víry a s tím spojenou určitou přísnost a zásadovost, ale i na jeho dobrotu a laskavost. I na jeho srdečný a milý úsměv, který je tak úžasně předveden na této fotografii. Měl jsem ho rád, i celá moje rodina. Mnohé je skryto v jeho biskupském heslu In Spiritu veritatis – V Duchu pravdy. Jeho odkaz zavazuje, nezapomeneme na něho. Pane kardinále, stal jste se jednou z nejvýznamnějších osobností naší země, děkujeme vám,“ pronesl závěrem.

Václav Klaus uvedl, že po kardinálu Dukovi zůstane nepřekonatelná mezera. „V mé první veřejné reakci po jeho úmrtí jsem řekl, že po něm zůstane nepřekonatelná mezera. Komentátoři v médiích neprotestovali proti slovu mezera, ale opakovaně se ptali, proč nepřekonatelná. Odpovídal jsem ,že se mezera tohoto rozměru nezacelí jmenováním nebo volbou, že osobnost tohoto typu musí růst, vyrůst a uzrát, že na sobě musí takový člověk nepřetržitě pracovat a musí toho v životě hodně i těžkého a nepříjemného zažít a prožít. To všechno utvořilo Dominika Duku tak, jak jsme jej znali,“ nechal se slyšet.

„Byl naprosto otevřený vůči světu a hlavně všem sousedním zemím, ale zůstal Čechem bytostně spojeným s českou zemí. Byl Východočechem, kde se narodil. Byl Jiho i Západočechem, když na Nepomucku několik let působil jako farář v malé vesnici. Jako pražský arcibiskup se stal i Pražákem. A my Pražáci jsme ho přijali,“ doplnil.

Bývalý prezident Václav Klaus při svém projevu zavzpomínal na Dukovo jmenování arcibiskupem pražským. „Již jednou jsem o něm zde z tohoto místa mluvil. Bylo to před 15 lety, kdy jsem jako prezident republiky blahopřál Dominiku Dukovi ke jmenování arcibiskupem pražským, primasem českým. Byl jsem si už tehdy jist, že se rodí něco nového, že mu to otevře nové prostory a poskytne novou příležitost pokračovat v uskutečňování své unikátní životní mise. Hned po jeho úmrtí jsem vyjádřil naději, že nový arcibiskup přispěje ke sblížení katolické církve a české společnosti, které historie od sebe mnohokrát vzdálila,“ uvedl svůj projev.

„Ne náhodou v kondolenčním telegramu papeže Lva XIV. zazněla věta, že se kardinál Dominik Duka zasloužil o dialog mezi vírou a společností. Těchto jeho slov si musíme velmi vážit. Dnes si mnozí stěžují, že ve veřejném životě chybí velké osobnosti, které by byly ostatním autoritou a vzorem. Kardinál Duka takovou osobností byl. Chladné listopadové ráno, kdy jsme ještě za tmy dostali zprávu o jeho úmrtí, bylo pro mnohé z nás nesmírně smutné,“ pokračoval.