Okamura šéfem Sněmovny, Benda zuřil: „Diktát nové koalice!“ Místopředsedové jen z ANO a Motoristů
Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny! Ze 197 odevzdaných hlasů dostal v tajné volbě 107 hlasů. Na posty místopředsedů byli zvoleni kandidáti ANO a Motoristů Patrik Nacher a Jiří Barták - hned v 1. kole volby, 2. kolo se nakonec vůbec nekonalo a bylo odsunuto na pátek 14. listopadu. Marek Benda (ODS) to označil za diktát nové koalice ANO, SPD a Motoristů. Ustavující schůze Sněmovny ve středu skončila, poslanci se znovu sejdou v úterý 11. listopadu.
- Poslanci v pondělí na zahájení ustavující schůze složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. Ve středu poslanci pokračovali ve volbě vedení Sněmovny.
- ANO, SPD a Motoristé sobě před schůzí Sněmovny podepsali koaliční smlouvu, Andreje Babiše (ANO) pověřil oficiálně jednáním o nové vládě prezident Petr Pavel. Co slibuje Babišova koalice? Mj. nezvyšování daní, ne euru či strop na věk odchodu do důchodu 65 let. Více ZDE
- Noví poslanci si přijdou od Nového roku na základní hrubý plat ve výši 115 tisíc korun (do konce letoška je to 109 500 Kč – pozn. red.). Více čtěte ZDE
- Nejsledovanější část první schůze - tedy volba nového předsedy a místopředsedů Sněmovny - začala minutou ticha za zesnulého kardinála Dominika Duku.
- Tomio Okamura (SPD) dostal 107 hlasů pítomných poslanců a byl jasně zvolen předsedou Sněmovny, ke zvolení potřeboval 99 hlasů.
- Místopředsedy Sněmovny byli zvoleni Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé sobě), naopak Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) zvoleni nebyli.
- Motorista Barták získal 113 hlasů a Patrik Nacher dokonce 144 hlasů, kandidáti budoucí opozice paběrkovali - Richterová dostala pouhých 21 hlasů a Skopeček 78 hlasů. 2. kolo bylo odloženo na 14. listopadu, šéf poslanců ODS Marek Benda odmítl, že by šlo o dohodu šéfů poslaneckých klubů a označil to za diktát.
Nová Sněmovna si ve středu zvolila většinu svého vedení. Předsedou se podle dohody vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů stal lídr SPD Tomio Okamura, do dvou ze čtyř místopředsednických funkcí poslanci zvolili Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé).
Neuspěli kandidáti budoucích opozičních stran Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti). Druhé kolo tajné volby místopředsedů se má konat příští týden v pátek, rozhodli poslanci. Okamurovo zvolení kritizují politici dosavadní vládní koalice a Pirátů, kteří proti jeho kandidatuře vystupovali i ve sněmovní diskusi. Okamura po zvolení uvedl, že chce ve Sněmovně přispět k lepší atmosféře.
Okamura porazil Bartoška
Okamura porazil v tajné volbě nominanta KDU-ČSL Jana Bartoška. Získal 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných. Ke zvolení bylo nutných nejméně 99 hlasů. Bartoška volilo 81 poslanců. Zvolením předsedou Sněmovny se stal Okamura dosud nejvýše postaveným ústavním činitelem za SPD. Podle politologů volba Okamury ukázala soudržnost nové koalice.
Okamurova nominace vyvolala tvrdou kritiku politiků končícího vládního tábora. Ve více než šestihodinové debatě ho vinili z rasismu, xenofobie a šovinismu, z rozdělování společnosti nebo z šíření proruských narativů. Připomínali jeho zpochybňování českého členství v EU a v NATO, výpady proti politickým oponentům i nyní přerušené stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD.
Je labilní, varoval bratr Okamury
Okamura v kandidátském vystoupení přislíbil, že v případě zvolení bude nestranným předsedou Sněmovny, na výtky nereagoval. Po zvolení řekl, že novou funkci bere se vší pokorou a podpory si váží. „Byl bych rád, aby Sněmovna fungovala dobře, aby atmosféra byla lepší než v minulém volebním období, aby atmosféra byla pozitivní a já bych tomu rád přispěl,“ řekl.
„Je to člověk, který je v podstatě labilní, který dlouhodobě dělá politiku spíš jako obchodník, ne jako člověk, který by měl nějaký pevný morální základ, na kterých bychom se mohli spolehnout, zejména v nějaké kritické situaci, která by vzhledem k současné složité mezinárodní situaci mohla přijít i k nám,“ varoval ve Sněmovně Okamurův starší bratr Hayato (KDU-ČSL).
Kupka: Nevydají Babiše, ani Okamuru
Politici dosavadní vládní koalice zvolení Okamury kritizují. Vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09) to označil na síti X za smutnou zprávu o stavu české politiky.
Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba není Okamura připravený Sněmovnu reprezentovat. Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ve svém stanovisku uvedlo, že hrozba celostátní ostudy nebyla nikdy jasnější.
Podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky vznikající koalice rozjíždí svou mašinérii proti trestnímu stíhání svých hlavních představitelů. „Tomia Okamuru si ANO, SPD a Motoristé sobě zvolili předsedou Sněmovny. Tak to ho asi vydávat do rukou spravedlnosti nechtějí. A potvrdili, že obchod je uzavřen. Nevydají ani Andreje Babiše,“ dodal.
Rozštěpená opozice
Nacher v tajné volbě místopředsedů získal 144 a Barták 113 poslaneckých hlasů. Ke zvolení jich potřebovali nejméně 98. Nachera mile překvapilo, že ho podpořila i část zákonodárců z budoucí opozice, řekl. Chtěl by ve své nové roli mezi opozicí a koalicí budovat mosty, dodal.
Podle Richterové výběr místopředsedů Sněmovny, ve kterém dostala jen 21 hlasů, ukázal, že slova o tažení budoucí opozice za jeden provaz jsou jen řeči. Skopeček nebere své nezvolení místopředsedou ublíženě, uvedl.
Vznikající koalice podle něj takto tlačí na končící vládu Petra Fialy (ODS), aby Sněmovně poslala návrh státního rozpočtu na příští rok. Fialův kabinet dříve považoval opětovné předložení návrhu Sněmovně za zbytečné s poukazem na kritiku rozpočtu od představitelů chystané nové vládní koalice. Z posledních výroků ale vyplývá, že po ustavení komory by Fialova vláda zákon mohla opětovně schválit.
Bendovy námitky a demise vlády
Okamura dnes po prvním kole volební bod přerušil. Po námitce šéfa poslanců ODS Marka Bendy, podle kterého by se druhé kolo mělo konat bezprostředně, Okamura jednání dolní komory přerušil na poradu předsedů klubů.
Benda následně ČTK sdělil, že nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů nechtěla, aby se druhé kolo konalo ještě dnes. „Proto budeme pokračovat příští týden na druhé schůzi,“ sdělil a označil to za diktát.
Sněmovna už rozhodla, že místopředsedové budou čtyři. Neobsazená místa mají podle plánů ANO, SPD a Motoristů připadnout ODS a hnutí STAN. Hnutí svého kandidáta, předsedu STAN Víta Rakušana, zatím navrhnout nemohlo, protože je stále vicepremiérem a ministrem vnitra v končící Fialově vládě. Se zastoupením Pirátů ve sněmovním vedení plány nastupující koalice nepočítají. Fialův kabinet si na čtvrteční dopoledne naplánoval zasedání, na kterém projedná podání své demise, informoval úřad vlády.
Spory s dosluhující vládou Petra Fialy (ODS) a nastupující garniturou Andreje Babiše (ANO) vyvolal krok premiér ohledně toho, že nechce nové Sněmovně předložit rozpočet na rok 2026. Fialova vláda jej předložila Sněmovně minulé, noví poslanci o něm tak nemohou jednat.
Fiala to vysvětluje ostrou kritikou rozpočtu ze strany ANO a dalších před volbami a Babišovi vzkázal, ať si jeho vláda připraví rozpočet vlastní.
Podle zákona o jednacím řádu Sněmovny se návrhy zákonů i zákona o státním rozpočtu předkládají předsedovi Sněmovny. Předseda Sněmovny poté přikáže návrh rozpočtu rozpočtovému výboru. Výbor projedná návrh ještě před jeho prvním čtením na plénu Sněmovny. V prvním čtení poslanci schvalují základní parametry, tedy výdaje, příjmy, schodek a způsob jeho vypořádání.
Končící kabinet poslal na konci září do Sněmovny návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. Návrh počítá s prohloubením deficitu z letos plánovaných 241 miliard korun.
Personální otázky vznikající koalice odložila stranou i kvůli kontroverzím, které se objevily v souvislosti s některými zvažovanými jmény krátce po volbách. Motoristé trvají na nominaci poslance Filipa Turka na ministerstvo zahraničních věcí i po kauze spojené s jeho rasistickými a homofobními výroky na sociálních sítích.
Odborná veřejnost či budoucí opozice zpochybňují také zvažovaný nástup šéfa Motoristů Petra Macinky na ministerstvo životního prostředí, poslance stejné strany Oto Klempíře na kulturu či Martina Šebestyána na zemědělství.
Koaliční program nové koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek dostal k dispozici prezident Pavel. Po volbách označil za zásadní, aby vláda počítala s pevným zakotvením v EU, česká politika byla v souladu s mezinárodním právem a kladla důraz na lidskou důstojnost a lidská práva.
Za bezpečnostní záruku považuje členství v NATO. Mezi klíčové otázky zařadil i zachování a podporu institucí demokratického státu, nezávislost médií veřejné služby, autonomii vysokých škol či nezávislost justice, státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek, ale i dalších státních orgánů.
„Konkrétní vyjádření těchto principů budu sledovat v koaliční smlouvě, v rozdělení resortů i v personálním obsazení ministerstev i v nastavení společných programových priorit navrhované vlády,“ avizoval Pavel.
Personální obsazení ministerstev bude další otázkou, kterou bude hlava státu se vznikající vládou řešit. Prezident se plánuje s kandidáty na členy vlády sejít a diskutovat s nimi o jejich prioritách a postojích.
O programu jednali ANO, SPD a Motoristé minulý týden, okruhy odpovídaly ministerským agendám. Uskupení krátce po sněmovních volbách oznámila, že si ve vládě rozdělí 16 pozic. Devět křesel bude mít ANO, které obsadí místa premiéra a ministrů financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti.
SPD má nominovat trojici odborníků na ministerstva obrany, zemědělství a dopravy, Motoristé povedou ministerstva zahraničí, kultury, životního prostředí a budou mít nového ministra sportu, prevence a zdraví. Fialova vláda začínala s 18 členy, po odchodu Pirátů z koalice zanikla pozice ministra pro legislativu.
„Uvidíme ve Sněmovně, jestli ti mladí převezmou tu nenávistnou rétoriku těch jejich starších kolegů, nebo budou ochotní se normálně bavit, protože ta nenávist, která byla ve Sněmovně v minulosti, byla neuvěřitelná,“ uvedl Andrej Babiš v podcastu, který točí s Karlem Havlíčkem (oba ANO).
Hodinu před začátkem ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny podepíšou představitelé ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristů koaliční smlouvu. Pravděpodobná nová vláda, kterou z pověření prezidenta Petra Pavla skládá předseda ANO Andrej Babiš, by měla také oficiálně zveřejnit své programové prohlášení.
Hnutí ANO oznámilo kandidaturu někdejšího předsedy mediálního výboru Patrika Nachera, jenž by se měl později stát prvním místopředsedou dolní komory. Za Motoristy by měl zasednout ve sněmovním předsednictvu stranický místopředseda Jiří Barták, jenž v minulosti pracoval skoro tři desetiletí v Celní správě.
Za občanské demokraty by se měl stát místopředsedou Sněmovny opět Jan Skopeček. Zbývající místopředsednické křeslo zřejmě zůstane po ustavující schůzi prázdné. Hnutí STAN je chce obsadit svým předsedou Vítem Rakušanem. Rakušan je však stále vicepremiérem a ministrem vnitra v dosluhující vládě Petra Fialy (ODS). Kvůli neslučitelnosti funkcí ho poslanci nemohou do vedení Sněmovny zvolit. Hnutí STAN proto Rakušana nominuje až potom, co nebude členem kabinetu.
V čele Sněmovny pravděpodobně stane v souladu s dohodami vznikající koalice předseda SPD Tomio Okamura. Okamurova nominace vzbuzuje zejména vzhledem k jeho odmítavým postojům k EU, k NATO a k podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské invazi nelibost zástupců dosavadních vládních stran mířících do opozice.
Klub KDU-ČSL se rozhodl navrhnout do tajné volby předsedy dolní komory protikandidáta, jejího bývalého místopředsedu Jana Bartoška. „Nám je zcela jasné, že tady v tom boji taháme za kratší konec. Ale myslíme si, že nepokusit se by byla velká chyba,“ řekl předseda lidovecké frakce Tom Philipp. Trojice klubů vznikající koalice má ve Sněmovně většinu 108 ze 200 poslanců.
To jo, ale ten váš předchozí příspěvek jestli vám dává smysl?