Napětí na zámku v Lánech se dalo krájet! Pozorovat odborníky dlouhé minuty zkoumající obálku s tajným Masarykovým vzkazem připomínalo sledování napínavé detektivky. Jako první měli možnost text prohlédnout historička Dagmar Hájková a ředitel Národního archivu Milan Vojáček. A ve tvářích se jim zračila široká paleta emocí. Ty pro Blesk rozebrala zkušená odbornice na řeč těla Eliška Landovská.
Zákulisí rozplétání Masarykova vzkazu: Co odhalila řeč těla a co Blesku prozradila historička?
1.Silná atmosféra
„Měli jsme možnost vidět velmi silnou atmosféru, v níž se mísilo napětí, tréma, rozpaky, bylo to doslova jako luštění detektivky,“ popisuje expertka na neverbální situaci s tím, že každé gesto mělo v daném okamžiku svou velkou roli.
Právě historička a odbornice na osobnost prezidenta Masaryka Dagmar Hájková byla hlavní hvězdou rozplétání pomyslné tajenky ukryté v obálce. „Je to sebejistá žena, kterou jen tak něco nerozhází. Ani zapomenuté brýle na čtení. Má velmi výraznou miminku, dokáže zaujmout ostatní. Je pravděpodobně i člověkem, který má tendenci všechno zvládnout sám,“ hodnotí na základě neverbální komunikace Eliška Landovská.
2.Hra s brýlemi
Naproti tomu ředitel Národního archivu Milan Vojáček stojí podle ní v pozadí. „Je mužem menších gest, čeká spíše, co řekne paní historička, a pak teprve se k tomu vyjádří.
„Na fotkách si drží brýle, což je gesto, které znamená, že potřebuje čas, že je lehce v rozpacích a přemýšlí o tom, co by bylo nejlepší říci nebo udělat,“ upozorňuje Landovská s tím, že toto gesto velmi často dělají lidé, kteří si nejsou jistí a potřebují získat čas.
Na další fotografii si šéf archivářů zase podpírá hlavu, což podle Landovské signalizuje, že je mimo dění, že mu připadá, že do situace nemůže zasáhnout.
3.Ruka pod krkem
„Téměř vždy mluví paní historička, v podstatě říká, je to takhle a já to zkrátka vím,“ domnívá se Landovská. I ona se však dostane do nejistoty, o čemž svědčí ruka na hrudi těsně pod krkem.
„Když máte takto ruku, můžete ji mít i položenu přímo na krku, svědčí to o tom, že jste v rozpacích, co máte říci. A tady se dobře uplatňuje pan archivář, který gestem ruky naznačuje, že našel něco důležitého, klíčový odstavec.“
Podle Elišky Landovské bylo prvotní nahlédnutí a zkoumání obsahu obálky fantastickým zážitkem spojeným se soustředěním i nejistotou. Nakonec ale i se zvládnutím situace, která musela být v přímém přenosu velmi náročná.
4.Co na sebe prozradila historička?
Blesk: Jaké máte první dojmy – působila jste trochu nervózně, když jste text četla. Jak se cítíte?Dagmar Hájková: „Pořád jsem ještě trochu nervózní. Snažila jsem se nevnímat, že kolem mě jsou zainteresovaní důležití lidé, ani to, že je tam tolik novinářů. Měla jsem jenom obavy, abych to co nejlépe přečetla. Vedle mě stál také Tomáš Kotík, který to viděl a možná dokázal některá ta slovíčka v tu chvíli přečíst lépe než já, i když to bylo hrozně naškrábané – jeho rodnou řečí je přece jenom angličtina. Jsem ráda, že jsme v té obálce něco našli, že to budeme moct docela pěkně zanalyzovat, zasadit a vysvětlit dál. Nebyly tam věci úplně neznámé, ale když si lidé uvědomí, že Masaryk byl racionální a praktický člověk, žádný fanfarón, tak i v té zkratkovitosti se dá najít docela pěkné poselství.“
Vy jste si mimochodem zapomněla brýle...
„Bohužel ano. Já na čtení potřebuji jiné brýle a ty správné jsem si zapomněla v jiné místnosti.“
Takže se vám ten rukopis četl o to hůř?
„Ale sundala jsem si tyhle, co mám. A holt jsem se přiblížila, jak to jen šlo. A nějak to dopadlo.“
U nás ve studiu jste říkala, že si každý projektuje, co by v tom dopise mohlo být. Co jste čekala vy? A splnilo se vám to?
„Já jsem měla vlastně strach hlavně z toho, jestli to dokážu přečíst. A co by tam mělo být? Nejraději bych, aby to bylo něco velmi lidského, tak jako on mluvil třeba k těm dětem v tom roce 1928 – takovéto nabádavé. To bych byla docela ráda, aby to bylo uklidňující. A ono to svým způsobem trochu uklidňující vlastně je: ‚Uklidněte se, pracujte dál.‘ Já jsem ale očekávala skoro všechno. Nejvíc jsem se bála jediné věci – že tam nebude nic.“
5.Masarykovo poselství
Vy jste mj. zmiňovala, že dopis byl psaný v první osobě?
„Ano, je to tak. Záznam Jana Masaryka je tužkou napsaný na několika stránkách. A je to záznam toho, co Tomáš Garrigue Masaryk říká, tedy v první osobě.“
Hlavním tématem bylo, jak aranžovat Masarykův „funus“?
„Ano, ty jeho pocity ohledně smrti. Cítí to, domnívá se, že umře, ale neobává se toho. Bere to velmi stoicky. On se koneckonců na smrt připravoval už hrozně dlouho. Byl v tomhle realista. Když psal někdy v roce 1933 v dopise: ‚Helejte se, kolem mě umírá tolik mých současníků, já jsem tady stále. Můj čas je taky omezený a vymezený. Jak bych nemohl počítat s časem?' – když ho budu citovat. A pak jsou tam samozřejmě reflexe té vnitropolitické situace, toho multinacionálního státu.“
Můžete to v kostce shrnout?
„Úplně přesně to teď říct neumím, četla jsem to jen jednou. Ale z toho, co si pamatuji, vyplývá, že se obával sílícího autonomistického hnutí na Slovensku a chtěl mít co nejlepší vztahy s Němci. Tak bych to interpretovala já. Ale na podrobnější analýzy si musíte ještě chvilku počkat – některé pasáže jsem na první dobrou vůbec nedokázala přečíst.“
Je v textu poselství, které může být aktuální i dnes?
„To poselství je v tom, že bychom se měli snažit co nejvíce podporovat vzdělání a klást na něj důraz. Protože vzdělaní lidé potom stát dokážou lépe vést. To bych řekla, že tam mezi řádky je. A Masaryk byl koneckonců celý život profesorem, který učil, poučoval a snažil se dávat nějaké modely.“
Myslíte, že v obálce ještě nějaká další tajemství najdete?
„No, až to celé přečteme, tak tam možná ještě něco najdeme. Jak jsem říkala – i když jsem se snažila přečíst co nejvíce, těch stránek je víc.“
Video Historička Dagmar Hájková po otevření dopisu TGM hovořila s Bleskem (19. 9. 2025).Video se připravuje ...- Související
Témata:
To by měli otevřít mladým za třicet let až nebudou mít mladí voliči co voli pětikoalice bilion a 100 miliard dluhu od roku 2021 do 2025 !Minimální mzda v zemích střední Evropy v roce 2026
Podívejme se na vývoj minimální mzdy od roku 2021 v zemích střední Evropy - v Česku, Slovensku, Polsku, Německu a Maďarsku.
Rakousko nemá institut minimální mzdy zaveden a mzdy jsou zde ošetřovány převážně formou kolektivních smluv dle odvětví a kvalifikace.
V tabulce jsou udané hodnoty minimální mzdy v daném roku v národních měnách. Přepočty v korunách jsou pak dle průměrného kurzu v roce 2021, u minimální mzdy za rok 2026 pak u aktuálního kurzu, následně jsou hodnoty zaokrouhleny na padesátikoruny.
Srovnání v obou měnách je provedeno z důvodu rozdílného vývoje měnových kurzů. Vyšší nárůst v eurech oproti korunám je způsoben silnějším kurzem koruny oproti roku 2021 přibližně o 1,35 Kč za euro, tedy cca o 5 až 6 %. Ještě více posílila koruna vůči forintu (přibližně o 15 %).
Naopak vůči zlotému koruna mírně oslabila, přibližně o 2 %, což je patrné i z porovnání nárůstu minimální mzdy.
Země Minimální mzda v roce 2021 Minimální mzda v roce 2026 Nárůst v měnách Nárůst v procentech
Česko
15 200 Kč 22 400 Kč 7 200 Kč 47,4 %
Slovensko
623 eur
cca 16 350 Kč
915 eur
cca 22 250 Kč 292 eur
cca 5 900 Kč 46,9 %
36,1 %
Polsko 2 800 zlotých
cca 15 750 Kč
4 806 zlotých
cca 27 400 Kč
2 006 zlotých
11 650 Kč
71,6 %
74,0 %
Maďarsko 167 400 forintů
cca 12 000 Kč 328 600 forintů
cca 20 750 Kč
161 200 forintů
8 750 Kč
96,3 %
72,9 %
Německo
1 647 eur
42 300 Kč
2 409 eur
58 550 Kč
742 eur
16 250 Kč 45,1 %
38,4 %
Zdroj: Vlastní výpočet
Minimální mzda v Česku vzrostla téměř o 48 % oproti roku 2021. O něco nižším tempem rostla minimální mzda na Slovensku či Německu. Naopak velmi výrazně vzrostla minimální mzda v Polsku a v Maďarsku.