Pavel ve Slovinsku: Navštívil dům architekta Plečnika, setkal se s Kajou Kallasovou

Prezident Petr Pavel v slovinském hlavním městě Lublani na úvod své zahraniční cesty navštívil dům, v kterém bydlel architekt Jože Plečnik. Toho s Českem pojí jeho významný příspěvek do podoby Pražského hradu a prezidentského zámku v Lánech. Na zakázku od prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka přetvořil třeba část nádvoří.

„V Praze byl celkem deset let na pozvání jeho kamaráda, taky architekta, Jana Kotěry. Ten ho taky představil Masarykovi,“ řekla Blesku při prohlídce domu Ana Porok, muzejní poradkyně, kurátorka architektury a designu a specialistka na Plečnikovu sbírku. Při přehlídce Blesk zavítal i do Plečnikovy ložnice a pracovně zároveň, kde na stole Plečnik za sebou zanechal i plakát s Masarykem a starý výtisk časopisu Pestrý týden, který oznamoval úmrtí prezidenta.

Jože Plečnik dostal za svůj přínos dnešní podobě Pražského Hradu Řád Tomáše Garrigua Masaryka In Memoriam v roce 2017 od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Při příležitosti návštěvy Pavla muzeum Plečnika medaily vystavilo.


„Děláme to jen při speciálních návštěvách,“ dodala k tomu kurátorka Porok. V domě, kde část byla díky úsilí Plečnikových pozůstalých ponechána v původním stavu, strávil Pavel asi dvacet minut. Po ní se zapsal do knihy návštěv, kterou na jeho počest správci muzea založili úplně novou. „Bylo mi ctí navštívit dům muže, který zanechal důležité a dodnes patrné změny na Pražském Hradu a kdo se setkával s mým předchůdcem a naším prvním prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Děkuji za velmi citlivé udržení jeho domu a odkazu,“ vzkázal prezident Pavel správcům muzea Plečnika.

Po návštěvě domu prezident odjel do alpského resortu v Bledu, kde se kromě jiného setkal taky s nejvyšší diplomatkou Evropské unie Kajou Kallasovou. S ní probrali hlavně současnou situaci v zahraničně-bezpečnostní oblasti a poválečnou rekonstrukci Ukrajiny. Kallasové Pavel taky představil svůj „Nový Marshallův plán“, tedy návrh zahraničního financování válkou zbídačené země, který po prvé zmínil ještě na Ukrajinskému fóru v Římě v červnu.

Plečnikův dům v Lublani je místo, kde architekt žil a pracoval od roku 1921 až do své smrti v roce 1957. Komplex tvoří původní stavba s přístavbami, které si architekt navrhl sám, takže dům odráží jeho osobní styl i životní filozofii. Dnes je zde muzeum, které uchovává jeho nábytek, modely i kresby a představuje Plečnika jako jednu z nejvýznamnějších osobností evropské architektury 20. století.

Plečnika pozval do Prahy první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, aby upravil Pražský hrad. V letech 1920 až 1934 zde Plečnik provedl řadu zásahů, které propojily historické prostředí s moderní architekturou. Kromě práce na Pražském hradě se podílel také na architektonických změnách zámku Lány a podle jeho návrhu vznikl také kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze, který je považovaný za Plečnikovu nejvýznamnější samostatnou stavbu v tehdejším Československu.

„Plečnik dům používal i jako testovací místo pro své projekty,“ řekla specialistka na Plečnikovu sbírku Ana Poroková, která hlavu státu muzeem provázela. Sbírka obsahuje na 6500 skic, dřevěné modely Plečnikových projektů a také Řád T. G. Masaryka I. třídy, který slovinskému architektovi v roce 2017 in memoriam udělil český prezident Miloš Zeman.

Prezident Petr Pavel pokračuje ve svém letním zahraničním turné. Hned v první den po skončení letních prázdnin zamířil po zahájení školního roku na Kolínsku na letiště - a ze středních Čech se přesunul do slovinského horského městečka Bled, kde se účastní jubilejního 20. ročníku strategického fóra.

Pavel bude diskutovat na prezidentském panelu společně se slovinskou prezidentkou Natašou Pirc Musarovou, prezidentem Estonska Alarem Karisem a prezidentem Černé Hory Jakovem Milatovićem. Tématem bude „postavení a fungování EU v době, kdy svět čelí erozi multilaterálního systému a krizi důvěry“.

Jednání i s unijními představiteli

V Bledu, který se nachází asi 50 kilometrů severozápadně od slovinského hlavního města Lublaně, bude prezident jednat i s dalšími zahraničními protějšky a vysokými unijními představiteli.

Kromě bilaterálního jednání se slovinskou hostitelkou Pirc Musarovou se Pavel během dvou dnů setká ještě s nejvyšší unijní diplomatkou Kajou Kallasovou nebo s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a řízení krizí Hadjou Lahbibovou. V plánu má krátké jednání i s eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou a s generálním tajemníkem Rady Evropy Alainem Bersetem.  

Tématem diskusí budou zahraničně-politické otázky, bezpečnost Evropy a taky poválečná rekonstrukce Ukrajiny. Pavel plánuje s partnery detailněji rozebírat i svůj „nový Marshallův plán“, tedy plán na financování rekonstrukce Ukrajiny, který navrhl na červnové konferenci v Římě.

Pavlův „Marshallův plán“ pro Ukrajinu: Zmocněnec Kopečný popsal pro Blesk detaily. Věděl o něm Zelenskyj?

Bledské strategické fórum patří mezi elitní mezinárodní konference v regionu střední a jihovýchodní Evropy. Každý rok, už dvacet let, se v horském letovisku Bled scházejí lídři z oblasti politiky, byznysu, akademie a občanské společnosti.

Letos konference nese titul A Runaway World (Svět na útěku) a zaměří se „na roli Evropy v měnící se globální geopolitické situaci, kdy čelíme bezpečnostním, technologickým, inovačním a dekarbonizačním výzvám“.

Třetí největší vzájemný obchod

Slovinsko patří mezi dlouhodobě nejvýznamnější zahraniční partnery v balkánské oblasti. Podle informací Kanceláře prezidenta republiky (KPR) je malá balkánská země třetím největším obchodním partnerem v jihovýchodní Evropě, hned po Rumunsku a Bulharsku. Loni překročil vzájemný obchod hodnotu 50 miliard korun.

Pavel kromě formálních jednání plánuje taky návštěvu domu architekta Jože Plečnika v Lublani. Tento slovinský architekt je úzce spojen českou historií.

Na přání prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka se Plečnik stal hradním architektem a postaral se o jednu z nejzásadnějších proměn Pražského hradu a zámku Lány.