V pondělí na Hradě přijal dosluhujícího polského prezidenta Andrzeje Dudu (53) a dnes už je v Berlíně. Prezident Petr Pavel (63) odstartoval zahraniční maraton, který ho přes německou metropoli a velkou konferenci v Římě zavede až do dalekého Japonska. Na programu má pietní zastávky, schůzky se státníky i světovou výstavu EXPO. Než na pár týdnů zmizí na chalupě, čeká ho ještě nabitý červenec. A Blesk je u toho!
Pavel na cestách: Z berlínského slejváku do tropického Říma, čeká ho konference o Ukrajině
1.Na nacistickém popravišti
Prezident Pavel vyráží na další zahraniční „šňůru“ ještě před prázdninovým oddychem - v srpnu chce dva týdny strávit s manželkou Evou na chalupě v České Čermné.
Předtím ho ale čekají tři významné mezinárodní zastávky. Už dnes začal u nejbližších západních sousedů, a vyrazil do Berlína, kde byl naposledy krátce po své inauguraci v roce 2023.
Prezident Petr Pavel dnes brzy ráno přistál v deštivém Berlíně, kde ho na letišti s úsměvem a úctou přivítal český velvyslanec v Německu Jiří Čistecký spolu se zaměstnanci ambasády.
V hlavním městě Německa se hned po brzkém příletu vydal do nechvalně proslulé věznice Plötzensee, která se stala mementem nacistických hrůz. Památník v centru metropole je tichou připomínkou téměř tří tisícovek věznů, kteří byli nacisty mučeni a chladnokrevně popraveni.
Pavel zde v rámci piety uctil společně s berlínským primátorem Kaiem Wegnerem (52) jejich památku.
„Často se říká, že je potřeba se poučit z chyb minulosti, aby se už v budoucnu neopakovaly. Můžeme se podívat kousek od nás na válku na Ukrajině, na Blízkém východě i na další světové konflikty. (...). Děkuji všem, kdo uchovávají tuto paměť živou,“ prohlásil prezident mezi chladnými stěnami Hitlerova popraviště, zatímco přítomní mlčky přikyvovali.
Video Pavel se v Berlíně setkal s kancléřem Scholzem (21.3.2023).Video se připravuje ...2.U prezidenta v paláci
Po památníku Plötzensee se Pavel přesunul do srdce Berlína, kde ho ve svém majestátním sídle Bellevue přivítal německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Palác lemovaný bílými zdmi působil v i přes prudký déšť noblesně, a Steinmeier navzdory nepřízni počasí stál venku bez deštníku, s úsměvem od ucha k uchu. Když Pavel vystoupil z vozu, oba se krátce zasmáli nad nepříznivým počasím, které je přivítalo. Při výstupu po schodech si Steinmeier neodpustil přátelské poplácání Pavla po zádech, jako by šlo o dávného kamaráda.
Podle zahraničního odboru KPR panuje mezi oběma státníky mimořádně vřelý vztah. Celá návštěva byla totiž z iniciativy samotného Steinmeiera, který pozvání adresoval Pavlovi osobně. Jednalo se o další přátelské gesto - první ruku podal právě Pavel, který vloni hostil Steinmeiera na Pražském hradě, a Německo tak nyní „vrací návštěvu“ se stejnou dávkou srdečnosti. Atmosféra na nádvoří působila tak až skoro neformálně.
Oba prezidenti se záhy přesunuli do reprezentačních prostor paláce, kde se Pavel zapsal do pamětní knihy, zatímco fotografové,včetně Blesku, horlivě cvakali u jejich rukotřasu. Hlavy států se pak za doprovodu poradců zavřely za těžkými dveřmi a zahájily rozhovor mezi čtyřma očima. Na programu měla být mj. témata jako rostoucí přátelství mezi Českem a Německem, spolupráce v rámci podpory Ukrajiny či politická situace ve střední Evropě.
3.Prezidenti a středoškoláci
Po pracovním jednání v útrobách paláce se prezidenti Steinmeier a Pavel přesunuli do prostor, kde společně zhlédli sérii krátkých videí vytvořených českými a německými středoškoláky v rámci vzdělávacího projektu Nikdy více, který zastřešovala mj. česka ambasáda a fond Česko-německé budoucnosti. Videa žáků připomínala 80. výročí konce druhé světové války a s tím spojené trauma, antisemitismus i smrt.
Mladí autoři v nich představili pohled na válku, mír a konflikt očima dnešní generace. Opakujícím se tématem byla především obava z budoucnosti a války, která – jak ze studentských snímků bylo patrné – je pro ně čím dál větší psychickou zátěží.
Oba prezidenti vystoupili s emotivními projevy, v nichž sdíleli své osobní vzpomínky na to, jak vnímali válku jako mladí. Petr Pavel dokonce publikum na svůj účet pobavil. „Jsem rád, že mohu být zase tady v Berlíně. Poprvé jsem tu byl snad už před 50 lety. A když se podívám do tváří některým z vás, cítím se opravdu jako dinosaurus," zavtipkoval.
Dodal ale i vážnější tón - zdůraznil, jak důležité je, aby se mladá generace učila o hrůzách války nejen skrze čísla nebo černobílé příběhy, ale skrze konkrétní lidské osudy, které za nimi stály. „Za každým utrpením byl lidský život, konkrétní příběh. A to si musíme připomínat znovu a znovu, ačkoliv se to může zdát jako dávno,“ zdůraznil prezident.
Studenti pocházeli ze dvou českých a dvou německých středních škol a jejich práce prezidenty očividně zaujaly. Nechyběl ani úsměvný moment, když Steinmeier vyzvedl jednu z mladých českých studentek z Ústí nad Labem a s úsměvem ji potřásl rukou. „Slyšel jsem, že máte dnes narozeniny. Dovolte mi gratulaci, mladá paní,“ zasmál se. Ke gratulaci se vzápětí přidal i Pavel. Přítomní ocenili gesto smíchem a v místnosti zavládla o něco lehčí atmosféra, která ale neumenšila vážnost.
Po setkání se studenty se Pavel přesunul na pracovní oběd s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Podle informací Blesku na jednání jsou přitomní i poslanci z německého Bundestagu.
4.Jednání s německým protějškem bylo přátelské
Na brífinku před odletem z Berlína prezident shrnul intenzivní den v německé metropoli. Mimo jiné se podrobně vrátil ke své ranní návštěvě památníku Plötzensee, kde položil věnec na památku více než 670 popravených odpůrců nacistického režimu, včetně Čechů.
Vyzdvihl důležitost připomínat si nejen oběti, ale i předchozí varovné signály vedoucí k válce a nespravedlnosti. „Dnes vidíme mnohé paralely, a stejně jako tehdy si jich možná nevšímáme dost,“ upozornil Pavel. Setkání podle něj umocnila přítomnost pravnuka generála Václava Ždímala, jednoho z popravených, který připomněl osud svého pradědečka osobně.
Pavel rovněž ocenil velmi přátelské a otevřené jednání se spolkovým prezidentem Steinmeierem, se kterým si nejprve popovídali mezi čtyřma očima a poté i v širším formátu za účasti delegací.
„Potvrdili jsme nadstandardní úroveň česko-německých vztahů a shodu v klíčových otázkách – od Ukrajiny, přes NATO, až po vztah k Číně,“ přiblížil Pavel. Vyzdvihl i skutečnost, že pozvání do Berlína přišlo přímo od Steinmeiera, který tak symbolicky oplatil svou loňskou návštěvu na Pražském hradě.
Rozhovory i o Číně
Prezident také zmínil pozdější společný oběd, kterého se zúčastnili němečtí ministři, poslanci i generální tajemník NATO Mark Rutte. „Diskutovali jsme o výzvách po summitu v Haagu a možnosti, jak čelit budoucím hrozbám mj. ze strany Ruska. Ale dotazy byly i na vztah k Číně a jakou pozici by měla Evropská unie a evropské demokracie ve vztahu k Číně zaujímat“ dokreslil prezident.
Na závěr brífinku Pavel odpověděl i na dotazy týkající se Ukrajiny a českých firem, které podle ukrajinské strany obcházejí sankce. Zdůraznil, že takové jednání podrývá účinnost celé sankční politiky vůči Rusku a slíbil, že se tématu bude osobně věnovat při nejbližší možné příležitosti.
V závěru pak nastínil i plány na následující den v Římě a na konferenci o obnově Ukrajiny. Uvedl, že na okraj summitu bude mít alespoň krátký prostor pro bilaterální setkání — zejména s německý kancléřem Friedrichem Merzem, a také s nizozemským premiérem Dickem Schoofem.
Zároveň nevyloučil možnost neformálních setkání i s dalšími klíčovými představiteli, jako je italská premiérka Giorgia Meloniová nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kteří summit zaštiťují.
5.Soutěž Nikdy více!
Zvláštní pozornost věnoval Pavel studentské soutěži Nikdy více, kde česká i německá mládež tvořila krátká videa o válce, míru a historické paměti. Na dotaz Blesku, zda ho z těchto studentských filmů zasáhla také úzkost z budoucnosti, prezident odpověděl upřímně.
„Měl jsem stejné pocity. Mladá generace ještě nedávno nechtěla moc slyšet o konfliktech nebo válkách. Chce se věnovat tématům, která jsou veselejší, optimističtější a hledí spíš do budoucna. Ale situace, ve které jsme, - to, co se děje na Ukrajině, co se děje na Blízkém východě a mnohdy ale i rostoucí agresivita v našich vlastních zemích - vede mladou generaci k obavám,“ podotkl Pavel.
Ocenil, že se studenti nesnažili pouze o formální ztvárnění tématu, ale že do svých děl vkládali skutečné emoce.
„Mnohdy se v tom velice těžko orientují a mně bylo sympatické to, že se zaměřili právě na ty pocity. Zprostředkování pocitů obav je něco, co může mladou generaci nějakým způsobem aktivovat, co je může přivést k tomu, aby si uvědomili, že to není žádná abstraktní hrozba, ale že to je naprosto reálná hrozba, která se týká nás všech. A stojí za to proti ní udělat cokoliv, co je v našich silách,“ završil prezident.
6.Řečníkem v Římě
Ještě ve stejný den Pavlův speciál zamířil do Říma. A českou delegaci čejal teplotní šok. Z berlínských 15 stupňu Celsia přistáli ve středu v podvečer v Říme, kdy bylo slunečno a tropických 30 stupňů! Petr Pavek bude jedním z hlavních řečníků na Mezinárodní konferenci pro obnovu Ukrajiny, kterou osobně hostí italská premiérka Giorgia Meloniová (48).
Očekává se také účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (47), který na summit přiletěl i loni.
Mezi vážnými jednáními je pro prezidenta v plánu i trocha nostalgie a motorového oleje – Pavel si prohlédne válečné mašiny v Historickém muzeu vojenských motorových vozidel.
7.Až do Tokia
Itálií však Pavlovy cesty nekončí. Po loňské návštěvě Austrálie a Nového Zélandu se prezident opět vydá do dalekých končin. Jen pár týdnů po návratu z Říma odletí na týdenní diplomatickou misi až do dalekého Japonska. V Zemi vycházejícího slunce tak dovrší pomyslnou červencovou osu Berlín-Řím-Tokio.
Na programu má hlava státu právě i návštěvu hlavního města Tokia, kde ji čekají audience u ještě nespecifikovaných nejvyšších představitelů Japonska. Proběhnout má také setkání s krajany nebo bezpečnostní fórum.
V bývalém hlavním obchodním městě Ósace bude pak Pavel hlavní tváří Českého národního dne na světové výstavě EXPO 2025, kde plánuje světu představit zlaté české ručičky. A to nejen krásy české architektury, ale i schopnost tuzemských firem a technologií.
Stejně jako při jiných misích ho i tentokrát doprovodí početná podnikatelská delegace, která bude v zemi jednat o prohloubení japonského byznysu s českým.
8.Hirošima i hrad z Bonda
Kromě přelidněných metropolí prezident v Japonsku zamíří i do dalších významných částí ostrova. Mezi nimi nebude chybět nechvalně proslulá Hirošima - město, na které 6. srpna 1945 shodili Američané vůbec první atomovou bombu.
Pavel přicestuje skoro přesně 80 let od osudového dne, kdy bomba Little Boy rozpoutala nevídané peklo. Navštívit má proto tzv. Atomový dóm, budovu, která smrtící úder přežila. Symboliku tomu dodá i fakt, že byla postavena známým českým architektem Janem Letzelem (1880 – 1925).
Český prezident se ale podívá i do srdce národního klenotu Japonska – slavného hradu Himedži. Pevnost bílé volavky, jak se mu přezdívá, je považována za nejpozoruhodnější japonskou památku, a to díky své impozantní velikosti a elegantní bílé fasádě.
Hrad se mj. objevil i ve slavné bondovce Žiješ jenom dvakrát z roku 1967, kde Sean Connery (†90) coby James Bond prozkoumává jeho opevněné chodby.
- Související
Témata:
Přesně. Nebo taky, že tam stál jak k…