Noční Sněmovna i bitcoinová divočina: 150 zákonů sletí pod stůl!

Volební období současné sestavy Poslanecké sněmovně se blíži ke konci. Volby budou na začátku října a v současnosti je naplánována jedna schůze na příští týden, poslance podle všeho čeká letní volno a v září podle zvyklostí sněmovna nezasedá. Pokud tedy nejde o mimořádné schůze.

Nejpamátnější je asi schůze v roce 2017, kdy několik dní před volbami na popud tehdejšího minstra financí Andreje Babiše (ANO) zasedala Sněmovna, aby „ochránila“ české zásoby lithia před krádeži.

Co se týče probíhajícího legislativního procesu zákonů ve Sněmovně, lze očekávat, že pokud by poslanci přece jenom na té příští schůzi něco stihli schválit, i přes to v záznamu sněmovních tisků najdeme celkem 152 návrhů zákonů (3 před prvním čtení, 131 v prvním čtení, 3 v druhém čtení a 15 v třetím čtení). S částí z nich se počítá na projednávání na nejbližší schůzi, s části ale ne.

Pokud se návrhy neschválí, podle jednacího řádu automaticky tzv. „padají pod stůl“, tedy návrhy i schválené změny se z legislativního vláčku vyhazují a příští vláda (nebo Sněmovna) by je musela v případě zájmu předložit znovu.

„Kšefty se zločincem! Politické dno!“ Vláda ustála opoziční bouři i čtvrtý pokus o nedůvěru 

Mezi návrhy, které se s velkou pravděpodobností nestihnou projednat, najdeme třeba novelu ústavy, která definuje manželství „jako svazek muže a ženy“, který předložila koalice i opozice (konkrétně ministři Marek Výborný (KDU-ČSL) a Vlastimil Válek (KDU-ČSL) a poslanci Marek Benda (ODS), Aleš Dufek (KDU-ČSL) a Aleš Juchelka (ANO).

Novela se nachází ve druhém čtení, na pořadu nejbližší schůze ale zařazena není, s velkou pravděpodobností se tedy neprojedná.

Sněmovnou neprojdou ani společné priority

Na pořadu pravděpodobně poslední schůze ale najdeme i cizinecký  zákon, který je prioritou jak pro koalici, tak pro opozici, i když z jiných důvodů. Nicméně nachází se ještě před prvním čtení a k jeho projednání je ještě daleko.

„Z pohledu českého průmyslu bychom uvítali zákon o cizincích, který by usnadnil zaměstnávání zahraničních profesionálů,“ sdělila Blesku Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO.

Hnutí Starostů, z dílny jejichž šéfa ministra vnitra Víta Rakušana zákon pochází, však se schválením už nepočítá. „Jeho hlavním přínosem měla být digitalizace azylové agendy. Digitalizován měl být celý migrační proces s výjimkou těch úkonů, u nichž je osobní přítomnost cizince a ztotožnění nezbytné. Digitalizací pobytové agendy a úpravou souvisejících procesních pravidel se řízení o pobytu mělo zrychlit a měla se zvýšit jeho transparentnost,“ řekl redakci mluvčí hnutí STAN Lukáš Novák s tím, že by podle něj došlo k zefektivnění výkonu státní správy a ke snížení administrativní zátěže.

Výjezdní zasedání Fialovy vlády: Ministři už nečekají, že by vláda do voleb schvalovala zákony

Schillerová ještě dodává, že pro ni je prioritou zákon o zaměstnaneckých akciových plánech, který by měl podle ní pomoct rozvoji startupům v Česku. „Pokud se to nestihne, oba zákony v případě vládní odpovědnosti prosadíme mezi prvními,“ dodala místopředsedkyně hnutí.

Podle mluvčího Starostů Nováka se nestihne prosadit ani další vládní novela, konkrétně se jedná o eTuristu, tedy zavedení povinné digitální registrace ubytovacích zařízení. Tato novela je aktuálně v třetím čtení, je zařazena na program nejbližší schůze, jenomže dosud neexistuje v koalici dohoda, která by schválení zákona upřednostnila.

„Tato novela přinese snížení byrokracie a další digitalizaci. Původně zákon obsahoval i možnost obcí regulovat krátkodobé ubytování, která ovšem v průběhu legislativního procesu z návrhu bohužel vypadla,“ sdělil k tomu Lukáš Novák.

V ohrožení jsou i důležité evropské novely

Prioritu by měl mít návrh zákona o digitální ekonomice, který je implementací evropské normy – Aktu o digitálních trzích, známějšího pod zkratkou DMA (z anglického Digital Markets Act). To kromě jiného má přinést větší kontrolu regulátorů nad sociálními sítěmi, nebo třeba větší ochranu spotřebitelů před podvody na internetu.

I přes vysokou legislativní prioritu – transkripce evropského práva do tuzemského, však dosud není jisté, že Sněmovna zákon schválí. Právě na to upozorňuje odbornice na dezinformace a analýzy Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová.

„V Česku nám k tomu chybí přijetí Zákona o digitální ekonomice, který nyní čeká na třetí čtení v Parlamentu. Bez tohoto zákona české instituce nejsou dostatečně zplnomocněné vůči sociálním sítím jednat,“ řekla analytička dříve Blesku.

Ukradené volby: Hrozí to i v Česku? Experti popsali rizika a řekli, jestli stát dělá dost

Velkou část schvalovacího procesu koalici zablokovala právě vyhrocená atmosféra mezi poslanci ve Sněmovně, kteří mnohem častěji svolávali mimořádné schůze, než se jednalo podle předpřipraveného programu řádných schůzí. Upozornil na to loni v březnu server Novinky ve své analýze.

Redaktoři tehdy napočítali 52 mimořádných schůzí, přičemž vládní koalice svolala 29 a opozice 23 mimořádných schůzí. V současnosti se součet mimořádných schůzí blíží stovce.

Institut mimořádné schůze ale využívala víc koalice než opozice, a to na prosazovaní hlavně velkých programových priorit, jako třeba byla důchodová reforma nebo státní rozpočet. Opozice mimořádné schůze zase využívala na kritiku vládní koalice. Právě toto jednání se často protahovalo i do noci.

Na historicky nejvyšší číslo nočních jednání upozornila před časem i analýza serveru iRozhlas, která spočítala, že po 21. hodině se do začátku letošního dubna jednalo 69 dní, přičemž v minulých volebních obdobích to bylo jenom kolem dvacítky. Nejvíc hodin na všech jednáních přitom mluvila opozice, konkrétně šéfové ANO a SPD, Andrej Babiš a Tomio Okamura.

Obstrukce a žvanění mi ničí zdraví i rodinný život. Sněmovnu chce opustit další poslankyně

Zdržení i kvůli bitcoinové divočině

Tak to bylo i na čerstvě uplynulé schůzi k vyhlášení nedůvěry vládě, nejvíc času strávili za mikrofonem poslanci z opozičních řad, kteří vládu kritizovali hlavně z pohledu bitcoinové kauzy exministra Pavla Blažka. Byla to už v krátkém čase druhá schůze Sněmovny k této kauze, což kromě jiného znovu zablokovalo běžný legislativní proces.

V reakci na to vládní koalice svolala svou mimořádnou schůzi, která byla v pátek 13. června, a na které schválili tři zákony – novela občanského zákoníku, novela zákona o zemědělství a změny v rozpočtu Státního fondu na podporu investic.

I na tuto schůzi ale bylo předloženo přes 20 zákonů, a jak upozornil při jednání předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek, dlouho se jim nedařilo schválit ani program jednání. „Nevíme, co se stihne. Aktuální bitcoinová kauza vše zbrzdila. Na mimořádnou schůzi jsme předložili seznam všech 20 zákonů, které chceme schválit, ale zatím jsme neschválili ani program. Bitcoinová divočina nám udělala čáru přes rozpočet. Co se stihne na této schůzi, to bude schválené, co se nestihne, to už asi neprojde,“ řekl redakci Dufek.

V kontextu posledních volebních období ale 150 letošních zákonů spadlých pod stůl není mnoho. Podle analýzy Českého rozhlasu z roku 2021 po minulém volebním období padlo pod stůl asi 200 zákonů, přičemž podobná čísla zmiňuje analýza i u legislativního období 2013-2017, ale i u těch dřívějších.