Rusko se nezastaví. Evropa potřebuje místo zelené energie drony a letadla, burcoval Fiala
Konference věnované bezpečnosti se dnes na Pražském hradě účastní prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) a poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Dalšími hosty jsou ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost pořádá spolek Jagello 2000, letos se v panelech zaměřil na témata navyšování obranných výdajů či významu obranného průmyslu pro ekonomiku.
- Vyšší investice do obrany je podle Rakušana třeba doprovodit nárůstem výdajů do vnitřní bezpečnosti. Zmínil zahájení debaty o jejich navázání na HDP.
- Ať bude výsledek jednání o Ukrajině jakýkoliv, ruské imperiální ambice nezmizí, řekla Černochová. Vycítí-li Rusko příležitost, znovu zaútočí, řekla.
- Nepřátelé svobodného světa nepočkají, až Evropa dokončí zelenou tranzici. Rusku trvá 4 až 6 let připravit se na další válku, řekl Fiala.
- Fiala: Budovat bezpečnost v Evropě na důvěře Rusku nejde, dokud krade cizí území.
- Strategickým zájmem je, aby USA zůstaly angažované v evropské bezpečnostní architektuře, uvedl ministr Lipavský. Pomoci tomu může posílení Evropy.
- Rakušan: Investice do obrany musí doprovodit růst výdajů na vnitřní bezpečnost.
- Lipavský: Bezpečnost není zadarmo. Ukrajina bez garancí bezpečnosti a suverenity a záruk proti dalším útokům Moskvy by byla zdrojem geopolitických rizik pro celou Evropu.
- Řehka: Neinvestujme peníze do obrany kvůli Trumpovi, ale kvůli nám. Rusko vždy útočí jen na slabé.
- Zástupci všech sněmovních stran odmítli zavedení povinné vojenské služby.
Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. V úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, doplnil předseda vlády.
Evropská unie podle Fialy nyní musí dát na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se na počítání jiných veličin. „Vědeckých patentů, vzniklých start-upů, inovací, vyrobených moderních letadel nebo třeba dronů,“ řekl. Nepřátelé svobodného světa podle něj totiž nepočkají, až Evropa dokončí svou zelenou tranzici. „Zkušenosti posledních let jsou nemilosrdné. Rusko nezastaví. Trvá mu zhruba čtyři až šest let, než se po jedné válce připraví zase na další,“ řekl.
Toto časové období má Evropa na to, aby se změnila a postavila na vlastní nohy, doplnil Fiala. „A je to také měřítko, které určí, čím bude Evropa v budoucnu. Nesmíme se stát morálními vítězi, hrdými ve své porážce. My musíme vyhrát ve všech významech toho slova,“ zdůraznil.
Nová americká administrativa pod prezidentem Donaldem Trumpem nedávno přehodnotila dosavadní kurz a dala jasně najevo, že se Evropa musí více starat sama o sebe a o své okolí, uvedl Fiala. „Neučiníme-li tak, bude transatlantická spolupráce skutečně ohrožena, ne-li zcela ochromena,“ řekl. Po letech zanedbávání vlastní obrany a podceňování ruské hrozby je podle něj dobře, že konečně chápeme, že přežít a uspět může jen ten, kdo je připraven.
Mír na Ukrajině může podle Fialy nastat pouze tehdy, když s ním bude souhlasit sama Ruskem napadená země. Ocenil, že se jednání účastní nejen Ukrajina, ale také Spojené státy. „Je tu určitá šance na dosažení míru a také se znovu jasně ukazuje, kdo o něj má skutečný zájem a kdo ne. Jak se bude věc vyvíjet dál, uvidíme v příštích dnech,“ řekl.
Lipavský: Bezpečnost není zadarmo
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ve svém projevu zdůraznil, jak dramaticky se v posledním roce zrychlilo tempo mezinárodních změn. „Proměny mezinárodního prostředí, které obvykle trvají roky, se nyní dějí v řádu týdnů,“ uvedl s tím, že tato akcelerace událostí přináší nutnost se zastavit a zamyslet nad tím, co je skutečně podstatné. „Základní rolí státu je všemi prostředky zajistit bezpečnost svých občanů a od této základní myšlenky se všechno ostatní odvíjí,“ zdůraznil.
Dále upozornil na neoddělitelné propojení mezi bezpečností a prosperitou. „My tedy dnes nevolíme mezi bezpečností a prosperitou, protože bez bezpečnosti není žádná prosperita,“ konstatoval Lipavský. V této souvislosti označil Ukrajinu za „plnohodnotnou hráz proti ruskému imperialismu“ a připomněl, že její podpora je zároveň investicí do vlastní bezpečnosti. Podle něj nestačí pouze doufat v mír, ale je nutné, aby Ukrajina měla jasné bezpečnostní záruky. „Každý kompromis, který ponechá agresorovi prostor k dalšímu útlaku nebo nátlaku, bude jen přestávkou před další konfrontací,“ varoval.
Rovněž zdůraznil, že Česko hraje aktivní roli v evropských bezpečnostních iniciativách. „Nebyla to prohlášení, nebyly to deklarace, ale konkrétní práce, kterou my zde v Česku odvádíme,“ řekl a vyzdvihl českou muniční iniciativu i návrhy na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Zdůraznil také význam investic do obrany. „Bezpečnost není samozřejmost a není také zadarmo. Po letech odkladu jsme dosáhli 2 % výdajů na obranu a víme, že musíme pokračovat,“ dodal. Poukázal na to, že silná Evropa musí stát na pevné průmyslové základně, inovacích a investicích do moderních technologií.
V závěru projevu varoval před pokračující ruskou hrozbou a zdůraznil potřebu silné transatlantické spolupráce. „Rusko se nezastaví, ale může být zastaveno a odstrašeno od dalších agresí. A to musí být naším cílem,“ prohlásil. Připomněl význam Severoatlantické aliance a nutnost, aby Evropa byla pro Spojené státy relevantním bezpečnostním partnerem. „Musíme dneska dál budovat tu hráz proti Rusku, musíme hájit náš způsob života,“ uzavřel.
Ostrá slova Řehky
Náčelník Generálního štábu Karel Řehka v rámci prvního panelu, ve kterém vystoupil mj. i premiérův poradce pro národní bezopečnost Tomáš Pojar, důrazně varoval, že Rusko se před slabostí nezastaví, a Evropa musí proto ukázat sílu a odhodlání.
„Rusko útočí na slabé, nikdy ne na silné. A my musíme zajistit, že nás nikdo nebude vnímat jako slabé. To znamená investovat do reálných schopností, ne jen do politických deklarací,“ prohlásil generál. Podle něj je klíčové, aby Evropa vystupovala jednotně a vytvářela odstrašující sílu, která nedá Moskvě prostor pro agresi. „Nejde o čísla na papíře, ale o skutečné kapacity a moderní armádu schopnou boje. Pokud to nepochopíme, riskujeme bezpečnost našeho kontinentu,“ zdůraznil.
Řehka otevřeně kritizoval, že Česko dlouhodobě neplní své obranné závazky. „Neplníme ani staré cíle, natož ty nové. A pokud chceme být relevantní silou v NATO, potřebujeme minimálně 3 % HDP na obranu, ne jen dvě,“ uvedl s tím, že Česko čelí zásadnímu deficitu v oblasti modernizace i logistického zázemí. Podle něj není problém jen v penězích, ale i v systému, který nákupy a rozvoj armády zdržuje. „Vybudovat jednu budovu na ministerstvu obrany trvá šest let. Koupit hotový a vybraný vojenský systém minimálně rok a půl. Takhle se obranyschopnost nebuduje,“ kritizoval neefektivní procesy, které brzdí nutné změny.
V závěru svého vystoupení zdůraznil, že Evropa musí přestat spoléhat na Spojené státy. „Tři procenta na obranu nepotřebujeme kvůli Donaldu Trumpovi. Potřebujeme je kvůli sobě. Pokud nezačneme jednat, staneme se jen diváky svého osudu, zatímco jiní rozhodnou za nás,“ varoval. Dodal, že obrana není luxus, ale základní povinnost státu. „Pokud nebudeme schopni efektivně investovat do vlastní bezpečnosti, tak na to jednoho dne tvrdě doplatíme. Je smutné, že k tomu potřebujeme Donalda Trumpa, abychom si uvědomili,“ uzavřel.
Do armády povinně?
Debatu na konferenci vedli také zástupci všech ve Sněmovně zastoupených stran. A ti se vzácně shodli, že jsou proti zavedení povinné vojenské služby.
Podle místopředsedkyně ODS Evy Decroix je potřeba otázku o možném zavedení povinné vojenské služby přeformátovat. „Jestli nemáme vést společenskou diskusi o tom, jakým způsobem je každý z nás připraven a ochoten se podílet na obraně a bezpečnosti státu,“ řekla.
Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček považuje diskusi o povinné vojenské službě za irelevantní. Chybí podle něj mimo jiné infrastruktura. „Tvářit se, že zde vytvoříme povinnou vojenskou službu, je iluze,“ řekl v panelu. Je podle něj potřeba hledat příčiny odchodů vojáků a vytvářet podmínky pro větší profesionální armádu.
Také podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je třeba posílit roli armády jakožto dobrého zaměstnavatele. Na povinnou vojenskou službu podle něj nejsou ubytovací či školicí kapacity. „Nevidím to jako cestu,“ řekl. Nutné je podle něj více zdůrazňovat dobrovolné možnosti zapojení do armády.
Předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný považuje za základ plně profesionální armádu. Za důležité označil dostatečné armádní zálohy. Možností, jakým způsobem zálohy budovat, je podle něj celá řada, inspirovat se dá v zahraničí. Pro zavedení povinné vojenské služby není ani TOP 09, uvedl bývalý předseda strany Jiří Pospíšil. Debata se má vést o tom, jak zvýšit počet vojáků v profesionální armádě, řekl. I pro něj je důležité téma odolnost a připravenost civilního obyvatelstva.
Senátor a člen Starostů a nezávislých (STAN) David Smoljak v tuto chvíli nevidí pro zavedení povinné vojenské služby důvod. „Ani si nemyslím, že by to bylo proveditelné,“ podotkl. Souhlasí s potřebou větší informovanosti civilního obyvatelstva v případě krize.
Předseda SPD Tomio Okamura s obnovením základní vojenské služby taktéž nesouhlasí, není to podle něj reálné. SPD má ale připravenou konstruktivní alternativu, které by řešila nedostatek záloh, uvedl. Navrhuje zavedení dobrovolného několikatýdenního výcviku v místě bydliště.
Pavel i Zelenského poradce
Mezi prvními dorazili do Míčovny Pražského hradu mj. expremiér Mirek Topolánek, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ředitel BIS Michal Koudelka, bývalý velvyslanec v NATO Jakub Landovský, britský velvyslanec Matt Field a francouzský velvyslanec Stéphane Crouzat. Kromě nich je na Hradě i velké množství uniformovaných hostů.
Odpoledne s projevem vystoupí Pavel a Kamyšin, který v minulosti působil jako ukrajinský ministr strategického průmyslu. Následovat bude tradiční politická debata se zástupci všech parlamentních stran.
Loni konference připadla na 25. výročí vstupu ČR do Severoatlantické aliance (NATO), Česko při té příležitosti navštívil bývalý americký prezident Bill Clinton. Právě klíčová role českého členství v NATO a další podpora Ukrajiny byly hlavními tématy loňského ročníku konference. Letos se akce koná v době opakovaných prohlášení, že Evropa se po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa musí při obraně a bezpečnosti spolehnout především sama na sebe.
No to bude sešlost, hnus a ubožáci. Už aby byly volby. Tento bordel stejně už nikdo nedá do pořádku ani za sto let.