Pohřeb Wagnerové (†76): Rychlíkův humor, dojetí i rýpnutí do Zemana. „Bylo nám ctí tě s manželem potkat“

Jednou z osobností, která se přišla rozloučit s Wagnerovou, byl senátor a režisér Břetislav Rychlík. Podle něj společnost nesmí jen vzpomínat, ale i konat. On sám se cítí být zavázán jejím odkazem. „Je to výzvou pro občany, aby se nebáli, aby nebyli ustrašení, zbabělí, aby přemýšleli o světě trošku a byli soudní, protože to Elišku velmi ctilo,“ řekl Blesku na posledním rozloučení senátor.

„Ona jednala bez ohledu na to, jestli je někdo mocný, nebo ne. Vždycky jednala ve prospěch těch nejslabších,“ dodal Rychlík, který vzpomínal na dobu, kdy se Wagnerová přestěhovala do Brna se svým manželem Arnoštem.

„My jsme byli jedni z prvních lidí, kteří se s nima zčuchli, a oni nás pozvali na večeři a od té doby vzniklo hluboké přátelství. Jezdili jsme spolu i na nejrůznější výlety či výpravy. Plnili jsme si různé sny, které jim po tom pobytu v exilu tady chyběly. Takže budu vzpomínat na oba dva jako na lidi velice blízké mému srdci a srdci mé ženy i celé naší rodiny,“ vzpomínal Rychlík.

Rychlík na posledním rozloučení s Wagnerovou v obřadní síni městského krematoria v Brně pronesl dojemnou řeč, ze které je jasné, že s ústavní soudkyní i jejím manželem Arnoštěm strávil mnoho chvil.

„V textu k tvým šedesátým narozeninám jsem napsal, že kdybych, nedej Bůh, cosi provedl a ty jsi byla třeba soudkyní u Městského soudu v Brně, nechal se bych od Tebe rád a spokojeně odsoudit. Nenapadlo mě, že odsoudíš Ty mne rozloučit se s tebou při Tvé cestě před soudní stolici, o které takřka nic, krom nejvyššího soudce, nevíme,“ řekl v úvodu senátor. 

Následně Rychlík hovořil o tom, jak se Wagnerová seznámila se svým choťem. Na začátku jejich vztahu totiž stál humorný inzerát v novinách. „Devětačtyřicet let, rozvedený intelektuál bez závazků, přes váhu, kuřák, s málo penězi, ale s velkou knihovnou a sbírkou umění, hledá finančně zabezpečenou ženu, která netančí, necestuje, nesportuje a nemiluje jenom přírodu. Může mít ráda psa,“ připomněl Rychlík novinové řádky, které vedly k dlouholetému vztahu novináře a ústavní soudkyně. 

Humor byl nedílnou součástí Rychlíkovy smuteční řeči podobně, jako provázel jeho přátelství se zesnulou. „Když jsme se před lety dokázali každé úterý scházet v hospůdce či vinárně, jeden velmi slušný spolumajitel proslulého nakladatelství se Tě upřímně vyptával, jak to chodí u Ústavního soudu. Vyptával se místopředsedkyně Ústavního soudu a vykal ti veleuctivě,“ vyprávěl senátor. 

Smutek v Ústavním soudu: Zemřela Eliška Wagnerová (†76), významná žena české justice

„Jeho věrný kamarád a spolumajitel kladl ztěžklým jazykem neméně seriózní dotazy, ovšem nazýval Tě vytrvale kotětem. Váženou místopředsedkyni Ústavního soudu,“ pokračoval Rychlík. „Ale Ty – bez stopy povýšenosti, s humorem, šarmem, lehkou ironií jsi zvládala tu situaci, jak jsem do té doby nikdy nikoho v takovém postavení neviděl. Bylo zřejmé, že jsi holka z Kladna a k tomu dost otřískaná životem,“ dodal. 

Následně se Rychlík naladil na vážnější notu a v obřadní síni městského krematoria v Brně zapřemýšlel nad tím, co za sebou Wagnerová zanechala. „Když přemýšlím v posledních dnech o Tvém odkazu, ne jenom pro české právo, politické elity, ale pro občany této zpropadené voliéry Čech (jak psal Jaroslav Seifert), mám na mysli právě tu schopnost nenechat si nic nakukat,“ řekl Rychlík. 

„To znamená nedovolit si nechat do duše snášet kukaččí vejce ustrašenosti, švejkování, ukřivděnosti, závisti, nenávisti, prolhanosti. Našlo by se toho mnohem víc. Zkrátka pěstovat v sobě sebevědomého, soudného občana, vždyť to nic nestojí,“ pokračoval. 

„A kdyby se někdo pokusil, že inženýre Miloši Zemane, z pozice moci a postavení škodit a ubližovat lidem, je tady řada mladších soudců, kteří se hlásí k Tvému odkazu,“ uzavřel Rychlík. „Bylo nám s Monikou ctí se s Tebou a s Arnoštem potkat. A jít s vámi kus toho brněnského života ve stejných botech. Máme Tě moc rádi,“ dodal na závěr senátor. 

Pohřeb bývalé soudkyně a senátorky Elišky Wagnerové (5.2.2025) | ČTK / Šálek Václav

To bývalý kolega Wagnerové a exšéf Ústavního soudu Pavel Rychetský na soudkyni, s kterou strávil pracovně devět let, rád vzpomíná. „Eliška se neutápěla ve změti paragrafů, ale zajímaly ji lidské osudy,“ uvedl na adresu bývalé kolegyně Rychetský.

„A vždy v každém svém posuzování kauz či osudů lidí, kteří se dostali až k Ústavnímu soudu, myslela na ty nejslabší, na ty nejbezbrannější a myslím si, že dokázala nalézat to, co se nalézá jako nejtěžší, a to je spravedlnost,“ dodal bývalý šéf Ústavního soudu.

„Na Elišku Wagnerovou vzpomínám především jako na čestného člověka a na ženu s obrovským srdcem, která zasvětila celý svůj život prosazování práva a spravedlnosti a bylo jedno, jaké má povolání, jakou má funkci, ale vždycky na prvním místě měla člověka,„ řekla pro změnu o Wagnerové bývalá ministryně školství Kateřina Valachová.

V neposlední řadě na ni pro Blesk zavzpomínala i další bývalá členka Ústavního soudu a bývalá senátorka Dagmar Lastovecká, která s Wagnerovou strávila 10 let v nejváženější soudcovské lavici.

„Byla dost odvážná v řešení různých problémů a myslím, že posunula hodně i tu judikaturu Ústavního soudu. A jinak i v soukromí jsme se stýkaly, takže to byla i dobrá kamarádka, vzdělaná a veselá,“ řekla bývalá ústavní soudkyně Lastovecká.