Spor o euro: Na koordinátorovi pro euro se vláda neshodla. A 100 tisíc Kč pro šikanované za komunistů?

• Vláda se dnes neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.
• Vláda projednávala analýzu NERV. Závěrem mimo jiné je, že pobyt v mechanismu směnných kurzů ERM II má trvat co nejkratší dobu a má být spojen s oznámením indikativního data vstupu Česka do eurozóny, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP.
• V Česku vedle toho k lednu příštího roku bude 73 628 služebních a pracovních úřednických míst, což znamená meziroční nárůst o 313 pozic, schválila vláda.
• Vláda dnes schválila investiční pobídku japonské společnosti Toppan za 521,9 milionu Kč. Peníze firma využije na rozšíření výroby, řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
• Definici ekologické újmy zpřesňuje a financování nápravných opatření umožňuje návrh zákona o předcházení ekologické újmě, který dnes schválila vláda, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) Dosavadní zákon se podle něj ukázal jako nefunkční, a to například při řešení havárie na řece Bečvě.
• Pokud normu stihne do skončení mandátu v příštím roce schválit i Sněmovna, měl by dostat stát možnost financovat nápravná opatření a peníze později vymáhat po původci újmy.

Vládní spor kolem eura pokračuje. „Neshodli jsme se bohužel na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Mrzí mě to, protože ačkoliv euro (zatím) nemá podporu většiny veřejnosti, nicnedělání je jen zřídkakdy dobrá strategie,“ uvedl Rakušan. V debatě s experty i veřejností chce pokračovat. Lidovečtí ministři dnes před jednáním vlády dávali najevo pochyby o smyslu funkce necelý rok před sněmovními volbami.

Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila NERV a Legislativní radu vlády (LRV) zpracováním analýz výhod a nevýhod vstupu do eurozóny a s tím spojených právních otázek.

Česko splňuje většinu podmínek

Česko letos po několika letech zřejmě splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu ERM II. To dnes potvrdil i Stanjura.

Z analýzy NERV podle něj vyplývá, že pobyt v ERM II má trvat co nejkratší dobu a být spojen s oznámením možného data českého vstupu do eurozóny. Důvodem je, že pokud by se zafixoval kurz, centrální banka by musela plnit cíl cenové stability, zároveň by se ale musela soustředit na cíl kurzové stability, a k tomu by měla jediný nástroj, a to úrokovou sazbu, podotkl ministr.

Fiala tvrdí: „V digitalizaci jsme na tom lépe než Německo.“ Jaké novinky Čechy čekají?

Dalším závěrem podle Stanjury bylo, aby před takovým krokem existovala buď politická shoda, nebo širší společenská podpora. „Ideální by bylo, kdyby rozhodnutí o přijetí eura padlo na začátku mandátu některé z příštích vlád tak, aby proces zahajovala i ukončovala stejná vláda,“ vyplývá podle ministra z materiálů, které dnes kabinet vzal na vědomí.

Otázka české účasti v eurozóně podle analýzy nepatří mezi nejzásadnější otázky pro ekonomickou prosperitu České republiky. Zásadnější jsou strukturální reformy, uvedl Stanjura.

Ve vládní koalici letos vypukl spor o přijetí společné evropské měny, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) podotkl, že jeho hnutí by uvítalo intenzivnější veřejnou debatu nad tématem přijetí eura, respektuje ale rozhodnutí vlády. Vnímá rostoucí podporu přijetí měny ve veřejnosti, u podnikatelů je pak podle Vlčka výrazná.

ANO proti přijetí eura

Česko mělo v minulosti koordinátora k zavedení eura Oldřicha Dědka. Podle předsedkyně klubu ANO a exministryně financí Aleny Schillerové není taková pozice potřebná. Souhlasí s analýzou NERV, že by Česko teď nemělo vstupovat do ERM II. „Je to kolej k euru. Vstoupíte do něho, zavřou za vámi dveře, není cesty zpět,“ uvedla.

Česká národní banka podle Schillerové ztrácí řadu pravomocí, které přebírá Evropská centrální banka. Opoziční hnutí ANO je proti přijetí eura například kvůli tomu, že Česko by přebralo záruky za předlužené země, podotkla Schillerová. Odvolala se také na průzkumy veřejného mínění, podle nichž většina obyvatel euro nechce.

Vláda kývla na odškodnění lidí šikanovaných za komunistů

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet dnes schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou 100 000 korun. O schválení informovala ČTK ministerstva spravedlnosti a vnitra. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun.

První zákon vypracovalo ministerstvo spravedlnosti a týká se lidí, jimž soudy uložily ochranný dohled z politických důvodů. Opatření se stalo nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům režimu - čelili nejen policejní šikaně, ale i hrozbě návratu za mříže. „Návrh je výrazem snahy napravit některé z nespravedlností, kterým čelily oběti minulého režimu,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Předpis má být způsobem, jak obětem perzekuce projevit uznání a solidaritu, dodal.

Nadávky i pískot na Národce: Pavel bez Evy a Fialův vzkaz. Babiš to schytal za „estébáka“

Cílem druhého zákona, které předložilo ministerstvo vnitra, je odškodnit lidi, na něž se Státní bezpečnost zaměřila v rámci Asanace nebo podobných akcí. Pro přiznání částky nemá být rozhodující, zda nátlaku podlehli a skutečně emigrovali z Československa.

„Vyrovnání s komunistickou minulostí sice začalo hned po listopadu 1989, stále jsou ale oblasti, kde nebylo důsledné. Lidé, kteří museli snášet komunistickou perzekuci a nátlak k vystěhování, si za prožité příkoří odškodnění zaslouží,“ uvedl ministr vnitra Rakušan.

Žadatelé se podle návrhů budou moci písemně obrátit na příslušné ministerstvo, které bude žádosti řešit ve správním řízení a jeho rozhodnutí bude přezkoumatelné soudem. Přiznaná částka by nepodléhala dani z příjmu, exekuci a nezapočítávala by se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek.

Ministerstvo vnitra předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z ČSSR obdrží 100 až 400 žádostí, což by tedy znamenalo náklady 10 až 40 milionů korun. Vnitro chtělo částku hradit z vládní rozpočtové rezervy pro příští rok, s čímž ale nesouhlasilo ministerstvo financí a trvalo na tom, aby si vnitro zajistilo financování samo.

Ministerstvo spravedlnosti předeslalo, že je složité odhadovat, kolika žijících lidí se politický ochranný dohled týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky. Advokáti se zase domnívají, že ze soudně rehabilitovaných lidí by zákon mohl dopadat na 2000 až 3000 jedinců. Stát uložil ochranných dohledů celkem 50.034, často však za apolitickou obecnou kriminalitu. Ministerstvo tak možné náklady uvedlo v širokém rozpětí 7 až 243 milionů korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání kabinetu řekl, že vláda oba návrhy schválila jednomyslně. „Pevně věříme, že Sněmovna i Senát tyto důležité návrhy projednají ještě v tomto volebním období,“ uvedl. Vláda také navrhuje, aby poslanci zákon schválili zrychleně v prvním čtení, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo vnitra.