Česko na straně Srbska: Podpoří ho ve vstupu do EU, řekl Lipavský

Srbsko má status kandidáta od března 2012. Zároveň však udržuje úzkou spolupráci s Ruskem. Srbský prezident Aleksandar Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, současně se odmítl připojit k protiruským sankcím.

„Srbsko je připraveno pokračovat s tím, aby vyvíjelo svůj právní systém, politický systém, své hospodářské reformy a do roku 2027 abychom splnili veškeré podmínky, abychom se stali kompletní součástí unie,“ řekl Djurič.

Lipavský poznamenal, že není příznivcem určování konkrétního data, kdy by země mohla do EU plně vstoupit. Vyvolává to podle něj chybné očekávání ve veřejnosti, zároveň to nevede politiky k dostatečné snaze. Přístupové rozhovory mají podle šéfa diplomacie hodnotu samy o sobě, jde o složitý politický proces.

Cesta do unie podle Lipavského může trvat ještě dlouho, proces musí být spravedlivý, Srbsko je ale podle něj velmi pokročilé v řadě kapitol. „Je také třeba se bavit o společné zahraniční a bezpečnostní politice, obcházení sankcí,“ řekl Lipavský.

Detaily schůzky Pavla a Zelenského v USA: Řešili mírový plán, munici i vstup Ukrajiny do EU

Srbsko je podle Djuriče připraveno na to, aby se stalo součástí EU. Vyjádřil vděk Česku za podporu pro celý region západního Balkánu. Věří v to, že v následujícím období bude rozšíření EU prioritou. „Myslím, že to bude dodatečnou motivací každému ze států západního Balkánu, aby se zabýval kvalitou institucí, bezpečností, politickým vývojem,“ doplnil. I EU by se v případě přijetí Srbska stala silnější, míní Djurič.

Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku, které tento krok neuznalo a považuje kosovské území stále za svoji součást. Válka v letech 1998 až 1999, při níž proti sobě stály srbské síly a kosovskoalbánští povstalci usilující o nezávislost na Bělehradu, si vyžádala přibližně 10 tisíc obětí, většinou z řad etnických Albánců.

Ve vztazích obou zemí dodnes panuje napětí. Snahy EU a Spojených států o zprostředkování dohody o jejich normalizaci zatím nevedly ke kýženému výsledku. Především sever Kosova, kde žije srbská menšina, se v posledních letech opakovaně stal dějištěm nepokojů a bezpečnostních incidentů.

Oba ministři dnes také ocenili obchodní výměnu mezi Českem a Srbskem. „Česko patří mezi TOP 15 obchodních partnerů pro Srbsko a je jedním z nejvýznamnějších investorů. Objem obchodu přesáhl v roce 2023 dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun),“ podotkl Lipavský. S Djuričem hovořil o příležitostech spolupráce v rozvoji dopravní infrastruktury, ochraně životního prostředí nebo v turistice.