Lipavský bilancuje: Za výkon vlády se nestydím. A jako předsednická země jsme uspěli

Lipavský ocenil například výsledky rad ministrů pro energetiku pod vedením Jozefa Síkely (za STAN). „V mé agendě se podařilo prosadit zpřísnění vstupu osob z Ruské federace na území Schengenu,“ uvedl šéf diplomacie. Dále vyjmenoval iniciativy v rozšiřovací politice EU, ať už udělení kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu, nebo dohodu na vízové liberalizaci pro Kosovo.

Připomněl také, že ministři vnitra v prosinci schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Nepodařilo se to kvůli postoji Rakouska u Bulharska a Rumunska, u Bulharska bylo proti i Nizozemsko. „Vnímám, že především v Rumunsku to nesou poměrně těžce, na druhou stranu je potřeba i v takto složitých otázkách mít velkou míru vytrvalosti,“ uvedl Lipavský.

„Není to o tom, že když Unie nabídne nebo přislíbí, že vždy dodrží. Unie je dohodou jednotlivých zemí a procesy, které jsou do určité míry byrokratické a mají být plně transparentní, můžou být na konci zpolitizované. Jsme toho svědky poměrně často,“ konstatoval ministr. „Nicméně se ukazuje, že trend integrace, s výjimkou brexitu, je do určité míry jednosměrný. Je to otázka vytrvalosti,“ doplnil.

Některé vládou zamýšlené věci při předsednictví podle něj nepadly na úrodnou půdu. „Ale naše předsednictví bylo ambiciózní. Když máte ambice, tak věci zkoušíte a něco vyjde, něco nevyjde. Myslím, že je potřeba se dívat hlavně na ty věci, které se podařily,“ míní ministr. „Například jsem usiloval o to, abychom svolali mimořádnou radu ministrů zahraničních věcí v rozvojovém formátu, abychom se bavili také o rekonstrukci Ukrajiny. Ale to jsou věci, kde buď objektivně realita nedovolila posun v těch agendách, nebo jsme to třeba řešili jiným způsobem,“ uvedl.

„Počítá se finální výsledek. Kolikrát vystřelíte na branku, ještě nevypovídá o tom, jak dopadne zápas. Ale v našem případě si myslím, že gólů jsme dali poměrně hodně,“ podotkl Lipavský.

Na rozdíl od některých jiných členů vlády, sám radě ministrů zahraničí EU nepředsedal, neboť tak činí vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Lipavskému to umožnilo více akcentovat zahraničněpolitické postoje ČR. „Jednoznačně mluvíme k ruské válce proti Ukrajině, o odpovědnosti (ruského prezidenta Vladimira) Putina za zločin agrese,“ poznamenal.

Například při jednání o protiruských sankcích některé země přicházely s vlastními podmínkami, nešlo jen o Maďarsko. Nenastal ale žádný konflikt s některou ze zemí, uvedl Lipavský. „To, že 27 států má různé názory, není žádné tajemství. (...) Jsou to různé skupiny států a je potřeba vždy s nimi citlivě pracovat a vysvětlovat naše postoje,“ dodal šéf diplomacie.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) se domnívá, že plné členství pro některou z kandidátských zemí bude možné až poté, co se uskuteční debata o rozhodovacích procesech a pravomocích klíčových institucí EU. Kandidátskými zeměmi jsou Albánie, Severní Makedonie, Turecko, Srbsko, Černá Hora, Ukrajina, Moldavsko a Bosna a Hercegovina.

„To je současný stav politické debaty v Evropské unii ohledně rozšiřování. Na druhou stranu vidíme, že rozšiřování EU má zásadní dopad na ty země, které se k EU přibližují,“ poznamenal Lipavský. Pracují na reformách, mění se tím jejich vnitřní chod, struktura a fungování. Například Ukrajina, ale i některé další země podle něj reformy dělají intenzivním tempem a nemají problém sladit svoji zahraniční a bezpečnostní politiku se zeměmi EU. V takovém případě je podle Lipavského možné, že do EU vstoupí i před reformou.

„Dneska není žádná země, která by byla plně připravena na vstup do EU, čekala doslova za dveřmi jenom, než ji vpustíme. Každá z těch zemí je různě daleko v tom procesu, ale nikdo nemá splněno na 100 procent,“ podotkl Lipavský.

První rok vlády: Za výkon vlády se nestydím

Kabinet zprvu očekával, že největší výzvou pro něj bude předsednictví v Radě EU, které začalo v červenci. Nakonec se jí ale stala agrese ruského prezidenta Putina proti Ukrajině. V příštím roce se chce Lipavský zaměřit například na ekonomickou diplomacii nebo digitalizaci resortu. Prioritou je pro něj návštěva Indie.

Lipavský věří, že se vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se situací vyrovnává dobře. „Rozhodně se za náš vládní výkon nijak nestydím,“ uvedl. V příštím roce chce vést obchodní delegace při návštěvách i vzdálenějších regionů. „Věřím, že se povede zrealizovat návštěvu Indie. To je pro mě velká priorita,“ poznamenal. Oblast Indo-Pacifiku je podle něj klíčová, kabinet také nedávno schválil strategii zabývající se tímto regionem.

Posílit chce také vnímání české vědy, výzkumu a inovací ve světě. „Abychom dokázali dobře prodávat to, v čem jsme jako Česko na světě nejlepší, a abychom dokázali přivádět do Česka nejlepší a nejtalentovanější lidi, technologie a firmy a pracovali jsme na vytváření našeho bohatství,“ řekl.

Rusko už nesmí mít vliv v Evropě jako dřív

Rusko musí z Evropy dostat signál, že už nebude schopno opakovat takový druh agrese, jako tomu je v případě Ukrajiny. Nesmí mít vliv na dění v Evropě, jako má dnes, ať už prostřednictvím vysokých cen energií, dezinformační války nebo vyvolávání umělých migračních vln, nechal se slyšet Lipavský. Zásadní je podle něj vytrvat v pomoci Ukrajině, a to humanitární, vojenské i ekonomické.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku prosince v rozhovoru se stanicí TF1 uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. „Pomyslel jsem si, že je hlavně potřeba, aby Rusko dalo bezpečnostní záruky svým sousedům, že na ně nebude útočit. Pomyslel jsem si, že je důležité, aby neproběhlo nějaké mocenské dělení bez Ukrajiny, bez zemí střední Evropy nebo Pobaltí. Pomyslel jsem si, že ruské vedení musí nést odpovědnost za to, že rozpoutalo válku agrese a snaží se změnit v Evropě hranice silou,“ řekl Lipavský na dotaz ohledně Macronova výroku.

Za klíčové považuje vytrvat v pomoci napadené zemi. Se zimou a s častými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu se podle Lipavského proměňují priority pomoci. „Je kladen důraz na poskytování prostředků protivzdušné obrany, tam Česká republika úplně nedokáže sehrát žádoucí roli, ale zase ji plníme v jiných otázkách,“ poznamenal.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:06

Dnes

Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

21:34

Dnes

Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelování ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.

20:58

Dnes

Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.

V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.

Zobrazit celý online

Konkrétní humanitární projekty se zaměřují například na dodávku dieselagregátů na výrobu elektrické energie třeba v nemocnicích. Šéf diplomacie poděkoval všem, kteří se na pomoci podílejí. „Spousta aktivit běží po soukromé linii. (...) To je hrozně důležité. Stát nemůže sehrát kompletní roli,“ poznamenal.

Ministerstvo pracuje na zřízení pozice zmocněnce pro obnovu Ukrajiny. Resort mu poskytne zázemí, ale půjde o zmocněnce vládního. „Pomůže i z hlediska propojení českého průmyslu, firem, humanitární pomoci, rozvojové pomoci s velkými aktéry,“ uvedl Lipavský. Návrh na zřízení postu ponese na vládu v lednu. Podle informací ČTK i Lidových novin je kandidátem Tomáš Kopečný, který podle serveru Aktuálně.cz ke konci roku odejde z funkce náměstka pro průmyslovou spolupráci na ministerstvu obrany. Lipavský nechtěl personální záležitosti komentovat.