Kauza Čapí hnízdo: Babiš si u soudu stěžoval na způsob vydání ke stíhání. Neuspěl
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňoval způsob, jakým byl letos vydán Poslaneckou sněmovnou ke stíhání. U Nejvyššího soudu neuspěl, uvedly dnes Seznam Zprávy. Babiš u Nejvyššího soudu podle serveru namítal, že znění žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání se výrazně liší od toho, co následně napsal do obžaloby státní zástupce Jaroslav Šaroch. Chtěl tak dosáhnout vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Nejvyšší soud jeho návrh zamítl s vysvětlením, že se v tuto chvíli a v tomto typu řízení podobnými námitkami zabývat nemůže.
Podle Babišova advokáta Michaela Bartončíka byl podle serveru problém v tom, že popis skutku v žádosti o vydání se výrazně liší od toho, jak čin popsal v obžalobě státní zástupce Šaroch. „Mezi skutky vymezenými v usnesení Poslanecké sněmovny a v obžalobě absentuje podstatná shoda v obou znacích, jsou mezi nimi zřejmé disproporce především ohledně popisu jednání, tudíž je nelze považovat za identické,“ uvedl Bartončík v návrhu. Tím podle serveru chtěl, aby Nejvyšší soud odpověděl na otázku, zda byl Babiš vydán k trestnímu stíhání podle zákona.
Senát s předsedkyní Blankou Roušalovou však v usnesení uvedl, že návrhu na vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení teď Nejvyšší soud rozhodovat nemůže. V případě pochybností o zachování takzvané totožnosti skutku, což je jedna ze zásad trestního řízení, by měl nejprve konat Městský soud v Praze, tedy soudce Jan Šott, jemuž byla kauza Čapí hnízdo přidělená.
„Jestliže bude mít příslušný předseda senátu pochybnosti o zachování totožnosti skutku u obviněného Andreje Babiše, respektive shledá, že skutek, jak je vymezen v žalobním návrhu, není totožný se skutkem, pro který bylo proti obviněnému zahájeno trestní stíhání a pro který rozhodla Poslanecká sněmovna o jeho vydání, musí (obligatorně) nařídit předběžné projednání obžaloby,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Pokud by Městský soud v Praze dospěl k závěru, že nebyla dodržena zásada zachování totožnosti skutku, může teoreticky rozhodnout o vrácení kauzy státnímu zástupci k došetření. Pouze městský soud však podle nejvyšší instance nyní „může, lépe řečeno musí“ nejprve zkoumat, zda jsou dány důvody pro předběžné projednání obžaloby, nebo zda lze podanou obžalobu projednat v hlavním líčení. Městský soud plánuje první jednání na září.
V kauze Čapí hnízdo bylo původně obviněno 11 lidí včetně členů Babišovy rodiny. Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Jany Nagyové (dříve Mayerové). Podle serveru byl ale Babiš letos v březnu opětovně vydán poslanci k trestnímu stíhání podle stejné žádosti, kterou už vyšetřovatelé poslali do Sněmovny v roce 2017. Text Šarochovy obžaloby sepsaný na konci vyšetřování se tak od žádosti o vydání liší.
„Jestliže bude mít příslušný předseda senátu pochybnosti o zachování totožnosti skutku u obviněného Andreje Babiše, respektive shledá, že skutek, jak je vymezen v žalobním návrhu, není totožný se skutkem, pro který bylo proti obviněnému zahájeno trestní stíhání a pro který rozhodla Poslanecká sněmovna o jeho vydání, musí (obligatorně) nařídit předběžné projednání obžaloby,“ napsala Roušalová.
Obžalobu bývalého premiéra Babiše a jeho někdejší poradkyně Nagyové v kauze dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo začne pražský městský soud projednávat 12. září. Státní zástupce je viní z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, podle trestního zákoníku jim hrozí až desetileté vězení. Babiš i Nagyová vinu v minulosti odmítli.
Za Babiše se kradlo líp.