Praha zažila pořádně vášnivý říjnový večer. Na Staroměstském náměstí se sešly tisíce lidí, dojal i pobavil je Jiří Brady, který přežil holokaust. Zpívala se hymna, rozsvěcovaly svíčky. Část lidí šla před Hrad protestovat proti prezidentu Zemanovi. Ten předal ve Vladislavském sále vyznamenání, které obdrželi mj. Dominik Duka či Daniel Hůlka. Z první řady tomu přihlíželi manželé Klausovi, kteří s ostatními hosty debužírovali na následném hradním honosném rautu.
Nádvoří Pražského hradu skrápěl déšť, z limuzín pod deštníky vystupovaly desítky hostů mířících na předávání státních vyznamenání, kolem kterých bylo letos obzvlášť rušno. A pořádné dusno. Zatímco zaplněné Staroměstské náměstí aplaudovalo Zemanem nevyznamenanému Jiřímu Bradymu, který přežil holokaust, na Hradě nachystali ceremoniál s řády a medailemi i následnou recepci.
Při předávání metálů Miloš Zeman o Bradym nemluvil. Právě 88letý důchodce z Kanady a bývalý vězeň z Osvětimi Brady byl před hradním aktem jádrem sporu. Dle ministra kultury Daniela Hermana sice prezident nejprve slíbil Bradyho vyznamenat, když se ale Herman sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, potrestal prý Zeman Hermana právě přes odmítnutí Bradyho.
Ani na Hrad Zeman Bradyho nepozval. Citoval tam však třeba slova zavražděného prezidenta USA J. F. Kennedyho. „Neptej se, co tvoje země může udělat pro tebe, ptej se, co ty můžeš udělat pro svoji zemi. A všichni dnes vyznamenaní své zemi různým způsobem a v různých profesích pomohli,“ říkal prezident. Vyznamenání si připravil třeba pro arcibiskupa Dominika Duku, zpěváka Daniela Hůlku, ale i veterány a legionáře či filmové režiséry Jana Kačera a Juraje Jakubiska.
Hostů se sešla celá řada. Do první řady ve Vladislavském sále usedl Václav Klaus s manželkou Livií a také první dáma Ivana Zemanová. Po bok premiéra Bohuslava Sobotky pak šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský a předsedové Sněmovny a Senátu Pavel Hamáček s Milanem Štěchem (oba ČSSD).
Chyběla naopak tradiční účastnice Dagmar Havlová. Obavy o to, že židle v sálu zůstanou prázdné, byly nakonec liché. Řada politiků sice na Hrad odmítla přijít, ale našli se jiní, kteří „přiklusali“ o to ochotněji. Dorazili i ministři z ČSSD (Lubomír Zaorálek, Milan Chovanec, Svatopluk Němeček, Michaela Marksová i Kateřina Valachová) a stejně tak ministři z ANO – Dan Ťok, Karla Šlechtová či Martin Stropnický, kterého tradičně doprovodila manželka Veronika Žilková.
Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) chyběli, byť z rozličných důvodů – Babiš je s rodinou v zahraničí, Bělobrádek podpořil ve sporu Zeman vs. Herman svého ministra a rozhodl se slavit 28. říjen jinak.
Když Miloš Zeman popisoval, pro koho všeho vyznamenání připravil, uvedl: „Mezi nimi je rozličná struktura profesí. Někdo zpívá, někdo rodí děti, někdo hraje, někdo podniká, máme tam tři vynikající diplomaty a málokdy se stává, že diplomati bývají oceňováni, že, pane ministře zahraničí“. Ocenil tak uznávanou českou diplomatku v Sýrii Evu Filipi, tím zpívajícím oceněným myslel Zeman muzikálového Drákulu Daniela Hůlku, který převzal medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění.
Stejně jako Hůlka, i Dominik Duka patří mezi podporovatele Miloše Zemana. A tak si z Hradu odnesl Řád bílého lva. Do opačného tábora se zařadil kardinál Miloslav Vlk. Přijít odmítl a Zemana navíc nařkl z kšeftování s vyznamenáními i pošlapání hesla „Pravda vítězí“. „S kauzou neudělení státního vyznamenání panu Bradymu bylo spojeno ze strany Hradu tolik lží, že toto heslo bylo opravdu pošlapáno právě těmi, kdo se ho nedrželi, ale lhali. Kšeftováním s vyznamenáním bylo toto heslo rovněž pošlapáno,“ reagoval v prohlášení zklamaný Vlk.
Kšeftování s vyznamenáními? Pro Zemana nemyslitelné označení. Prezident tak na Hradě vzpomínal na to, jak minulý rok vyznamenané spojovala statečnost a odvaha. Letos to prý bylo něco jiného – tradice a kořeny společnosti.
Odvahu však ocenil Zeman i letos. „Jistě si vzpomenete, jak jsme medailí Za hrdinství ocenili čin 16letého chlapce Petra Vejvody, který svůj život obětoval, aby zachránil svoji spolužačku. Podobně dnes budeme oceňovat muže, který se dokázal postavit v Uherském Brodě teroristickému útoku,“ uvedl Zeman. A vyznamenal i 26letého Jiřího Nesázala – za hrdinství při záchraně lidských životů při střelbě v uherskobrodské restauraci, kde Zdeněk K. 24. února 2015 zabil osm lidí.
Letos došlo hned k předání osmi vyznamenáních in memoriam. Mezi nimi byl i dlouholetý předseda Českého svazu včelařů Josef Mandík, který zemřel nedávno – 22. října. A pak také ekonom Valtr Komárek, za kterého Řád T. G. Masaryka přišel převzít jeho syn – poslanec Martin Komárek.
Zeman mluvil o jeho otci jako o „jedné z tváří listopadové revoluce a především nesmírně laskavém, tolerantním a moudrém člověku“. „Byl jsem u něho v nemocnici, když umíral, a uvědomil jsem si, jak výrazná osobnost v něm odchází,“ říkal Zeman a vzpomenul Komárkovo působení v předrevolučním Prognostickém ústavu. „Valtr Komárek v této organizaci dokázal vytvořit tolerantní prostředí jak pro zastánce levicových, tak pravicových názorů. Příkladmo pro Miloslava Ransdorfa i pro zde přítomného Václava Klause. Tolerance a smysl pro humor, jakož i laskavost nejsou politikům příliš vlastní. A o to více bychom si jich měli vážit,“ uvedl Zeman v proslovu.
A pak už se šlo na hradní raut. Byl honosný a ani zde nebyla o pozvané hosty nouze. Zazněly i přípitky Miloše Zemana a Václava Klause. „Vážení a milí přátelé, děkuji, že jste přišli. Ti, kdo nepřišli, mají smůlu, ale oni by se sem, jak vidím Španělský sál, stejně ani nevešli,“ narážel Zeman na odmítnuté pozvánky.
Odmítnutí zmínil i Klaus. „Dovolte, abych pozdravil ty, kteří se nezalekli dnešní politické a mediální kampaně a přesto přišli. Vás bych chtěl pozdravit a všichni, kterým jde o náš stát a kteří ctíme toto výročí, si toho vážíme. Já výjimečně musím pochválit Miloše Zemana za jeho dnešní projev. Musím říci, že ten projev byl skoro tak dobrý jako ten, který já jsem pronášel dnes v poledne. Mluvme vážně: važme si dnešního svátku, nezapomínejme na něj. A mysleme na to celý rok,“ říkal Klaus, který vystoupil 28. října s projevem na Vítkově.
S atmosférou na rautu seznámil lidi na sociálních sítích Zemanův příznivec Zdeněk Škromach, neúspěšný kandidát ze senátních voleb. Mobil při přípitcích Zemana a Klause vytáhl však tentokrát zdaleka nejen on.
Zatímco Zeman na Hradě zkritizoval EU za vzdalování se občanům, to samé jako by v tu chvíli probíhalo právě na Hradčanech. Někteří účastníci alternativní oslavy 28. října ze „Staromáku“ se tam totiž po skončení akce vydali.
Ještě předtím kroky Zemana, ale i vlády, kritizovaly desítky umělců. „Naše svobody jsou už delší dobu ohrožovány politickou mocí. Nejvyšší ústavní činitelé v dopise čtyř slibují oddanost Čínské republice. Čínská vláda povýšeně reaguje, že po slovech musí následovat činy. Tato hanba nás vrací do minulosti. K obratu republiky na Východ nemá vedení státu mandát,“ upozorňuje prohlášení, které přednesli na videu zpěvák Vojtěch Dyk a herec Jiří Bartoška.
Jak se občanský neklid projevil před Hradem? Třeba transparenty „Odmítáme normalizační moresy hradní pakáže“ či „Dost bylo Zemana“. A také poněkud rozteklou a značně neuctivou podobiznou prezidenta. Volalo se „Miloše do koše“ či „Ruský šváb“ a zatímco na Hradě zněl v rámci slavnostního ceremoniálu třeba chorál Ktož jsú boží bojovníci, před ním došlo i na píseň Ach synku synku a repete české hymny, kterou předtím pěly tisíce lidí na Staroměstském náměstí.
Před Hrad dorazily stovky lidí. Na Staroměstském náměstí jich předtím byly tisíce a pohled z výšky na mohutný dav bral dech. Takové druhé české Nagano. Těžko odhadovat, kolik lidí nakonec přišlo. Při zmínkách o Zemanovi se však často pískalo, jinak se ale hodně tleskalo proslovům řečníků. Akci moderoval Michal Horáček, který odmítl, že by šlo o začátek jeho vlastní prezidentské kampaně. Jeho agentura pomohla s organizací. „Je to země, kterou milujeme, a do lásky nepatří žádná zloba, žádná zášť, pojďme si to udělat pěkný, s dobrou vůlí dneska,“ říkal lidem Horáček.
Slova se ujali mj. Petr Pithart či ministr kultury Daniel Herman. A připravili si silné proslovy. „Vzpomeňme na ty, kteří nás na toto náměstí přivedli. Byli to přece Václav Havel, dalajlama a také pan Jiří Brady. To oni nám připomínají, že Česká republika se nesmí stát ani firmou, ani obchodovatelnou položkou. Slibme si to, že to nedopustíme,“ vyzýval Pithart.
„Jsem hrdý, že jsem měl tu čest dalajlamu přivítat. A udělal bych to znovu, protože je to správné. Vždycky byl v naší zemi vítán, hlásíme se tím k odkazu pana prezidenta Václava Havla. Chtěl jsem, aby byl vítán i letos,“ vysvětloval Herman, aby jako zlatý hřeb celé akce vystoupil jeho strýc Jiří Brady. Před ním vystoupili s projevy třeba ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který burcoval, že nestačí jen chodit na náměstí či sedět doma u piva a také Miroslava Němcová (ODS), která zuřila, že nejsme gubernií Ruska ani maňáském ÚV Komunistické stran Číny a do Zemana si rýpla, že otáčí kormidlem na východ a společnost rozděluje stále víc a víc.
Když ho odmítl Zeman, Jiří Brady na Staroměstském náměstí na akci, označovanou některými kritiky za „trucpodnik“, dostal medaili a diplom od olomouckého rektora Jaroslava Millera. Ten s úsměvem říkal, že běžně k takové události dochází v barokních sálech, ale na Staromák se očividně vejde mnohem více lidí.
Brady toho, že nebyl na Hradě, nijak nelitoval. „Vždycky člověk musí mít štěstí, ale tomu štěstí musíte pomoci, nesmíte se vzdát. A já jsem měl to štěstí, že jsem nedostal medaili,“ říkal Brady, nový symbol protizemanovských protestů.
A pochvaloval si, že pomohl alespoň demokracii v Česku. Ocenění posbíral za svůj pobyt v Česku více, mj. klíč od hlavního města Prahy či od města Brna. „Teď jich mám tolik, že budu mít problém to dát do kufru. To, co se stalo, to nikdo nedovede si představit. Protože ani já nejsem žádný řečník, ale jsem rád, že jsem mohl demokracii pomoct. Protože to se nejedná o mě, to se jedná o demokracii,“ dodal muž, který přežil holokaust.
jelinek1- ty magore, pracovní tábory měli a myslím je ještě mají i USA, navíc USA měly i koncentráky, jdi se vycpat moulo,,, 
9°C
Tak se mi zdá, že pan klaus už by měl někde oddychovat v jeho 75 létech a ne zachraňovat své prognosťácké kamarády. Hází ta jejich bláto i na sebe. Už začíná být poněkud trapný!
