Padne Mládek jako Vondra a Prachař? Komu z ministrů zavařily senátní volby

Jan Mládek (ČSSD) si nalíčil past sám na sebe, když začátkem letošního roku prohlásil, že „kdyby neuspěl, zváží rezignaci na pozici ministra“. Do druhého kola senátních voleb sice v Táboře postoupil, ale ve druhém kole teď v pátek a v sobotu zdaleka nemá vyhráno.

„Já nevím, co by udělal, kdyby sociální demokracie uspěla a on ne. Teď to ale vypadá, že sociální demokracie v celém tom uskupení voleb neuspěje a že se v té straně budou dít velké věci. Jestli nějaká rošáda kolem pana Mládka bude, nebo nebude součástí těchto velkých věcí, to si netroufám odhadovat. Jeho šance v Táboře není úplně nejvyšší,“ komentoval Mládkovu budoucnost politolog Jan Herzmann.

Ministra průmyslu a obchodu sice před druhým kolem podpořil Jihočech a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek, ale otázkou bude, zda to není pro Mládka spíš „polibek smrti“. Sympatie Kalouska mohou některé voliče sociální demokracie odradit.

Prosím naše voliče v okr.Tábor:Dejme svûj hlas J.Mládkovi.V duelu ČSSD/ANO by demokracie měla mít přednost před korporativismem. https://t.co/6W8JR8PMDO

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 10. října 2016

Kdo míří do duelů o senátorská křesla? | blesk grafika

Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) si krátce po nástupu do vlády prosadil přes odpor Andreje Babiše kandidaturu v senátních volbách. V těch ale neuspěl a v součtu s kritikou, které čelil kvůli rychlým a rozsáhlým personálním změnám v resortu, byla rezignace nasnadě. Ministr například vyměnil šéfa Český drah Daniela Kurucze za Pavla Krtka. Zamýšlel také rošádu v drážní inspekci. Neuspokojivě se vyvíjela také situace kolem výběru mýta, ta ale koneckonců trápí vládu dodnes.

Prachař byl ministrem od ledna 2014, tedy od doby, kdy se sestavovala aktuální vláda ČSSD, ANO a lidovců. Skončil ale hned v listopadu a jeho nástupcem se stal Dan Ťok. Do Senátu kandidoval v Přerově, byl druhý po prvním kole. V souboji jeden na jednoho ale v kole druhém prohrál s nestraničkou za Stranu zelených a KDU-ČSL Jitkou Seitlovou. Poměr hlasů byl 45,73 % : 54,26 %.

Antonín Prachař ve vládě končí. Babiš na jeho post navrhne současného generálního ředitele Skansky. | Blesk

Podobný osud měl ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) ve vládě Petra Nečase. Ani on neobstál v senátních volbách, ani on tak na svém ministerském postu nezůstal. „Rezignovat jsem se rozhodl, protože necítím dostatečnou podporu voličů, je to důsledek podzimních senátních voleb,“ řekl tehdy na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. „Rezignovat jsem se rozhodl už dříve, ale s ministerským předsedou jsme se dohodli, že s tím vyjdeme až nyní, protože jsme potřebovali ještě dotáhnout nejen ministerský rozpočet, ale i státní,“ dodal k tomu.

O několik měsíců tak unikl jednomu z největších skandálů české politické scény. Vondra odstoupil koncem roku 2012, o půl roku později zasahovali na Úřadu vlády zakuklenci z řad Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Ten odstartoval tzv. „Kauzu Nagyová“.

Alexandr Vondra (ODS) v roce 2013 a o téměř tři roky později | Blesk / Robert Klejch, Petr Novotný

Složitější to bylo u předposledního ministra školství Marcela Chládka (ČSSD). Ten obhajoval senátorský post v roce 2014. Po vítězství v prvním kole ale nakonec ve druhém neuspěl. Porazila ho Zdeňka Hamousová (nestr. za ANO). To vše na podzim roku 2014, kdy teprve od ledna seděl ve vládě svého stranického šéfa Bohuslava Sobotky.

Skončit musel v květnu 2015, tedy zhruba půl roku po senátních volbách. Oficiální důvod: šikana podřízených. Tu důrazně odmítal. Celkem vzato to byl ale součet několika věcí. Od neúspěchu v senátních volbách po výčitky oponentů, že školství pod jeho vedením chybí koncepce. Chládek se po konci kariéry v Senátu i ve vládě uchytil u Miroslava Pelty na fotbalovém svazu. Speciálně pro Chládka vznikla nová pozice – generální manažer státních reprezentací a fotbalových akademií.

Ministr Chládek přesvědčil Miloše Zemana, aby přijal jeho odvolání. | Zbyněk Pecák, Blesk

Věšině ministrů ale konec v Senátu neuškodil, a pro některé to byla dokonce pojistka „dobrého bydla“, když se vláda rozpadla. To je případ Tomáše Julínka (ODS), exministra zdravotnictví. Ten seděl v Senátu dvě období od roku 1998 a mezitím si „střihl“ dva a půl roku ve vládě.

Stejně tak zůstal senátorem i Jiří Čunek (KDU-ČSL) poté, co skončil jako ministr pro místní rozvoj. Jedno volební období protkané vládní epizodou pak v Senátu absolvoval i exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), stejně jako exministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS) nebo ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL). Ti všichni to zvládli jako členové druhé vlády Mirka Topolánka (ODS).

Jediným ministrem Sobotkovy vlády, který aktuálně sedí také v horní parlamentní komoře, je ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).

Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Karel Schwarzenberg (TOP 09) zvládali senátorské poslání společně s činností ve vládě. | Archiv Blesku