Rok 2016 přinese jistě řadu zajímavých politických událostí, třenic či výroků. Zatímco některé momenty jsou dané, vyvstávají i otazníky. V plánu jsou volby do zastupitelstev krajů i třetiny Senátu, některé strany budou volit svá nová vedení. Prezident Miloš Zeman se opět chystá na cesty po českých luzích a hájích, ale i do zahraničí, například poprvé do Latinské Ameriky. Na definitivní „rozseknutí“ pak čekají některé velké kauzy. Hlavně ta Rathova.
Kam poletí Zeman? Ovládne Babiš kraje? Bude Rath bručet? 10 otazníků roku 2016
1.Další střety prezident vs. premiér?
Rok 2016 začne zostra. Novoročním obědem prezidenta s premiérem, před kterým se na lince Hrad – Úřad vlády dohadovalo, zda budou u sváteční tabule sedět i Ivana Zemanová a Olga Sobotková. Manželky obou čelních představitelů by nakonec 2. ledna na tradičním setkání v Lánech chybět neměly. „Pan premiér se bude držet tradičního formátu, tudíž na novoroční oběd dorazí v doprovodu manželky,“ potvrdil Blesk.cz vládní mluvčí Martin Ayrer.
Varianta „muže proti muži“ vznikla patrně proto, že to mezi Milošem Zemanem a Bohuslavem Sobotkou vřelo kvůli přístupu k zahraniční politice a především uprchlické krizi. Sobotka prezidenta zkritizoval za výstoupení 17. listopadu na Albertově s islamofobem Martinem Konvičkou (Blok proti islámu) na jednom pódiu, za což si vysloužil nálepku drzého kluka. Téma migrace přitom bude zajisté pořádně živé a ožehavé i v roce 2016. „V roce 2016 nás jistě čeká pokračování migrační krize. Zásadní je, aby se už konečně přikročilo ke konkrétním opatřením, která povedou k jejímu zmírnění. Rok 2016 bude vyžadovat odvahu,“ vzkázal Blesk.cz Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Nejen o výhledu na rok 2016 bude řeč i v pořadu „S prezidentem v Lánech“, jehož další díl se na Blesk TV bude vysílat již 17. 1. Hostem přímo v redakci Blesku se poté stane i předseda vlády Bohuslav Sobotka. Další díl „Ptám se, pane premiére“ je naplánován na březen 2016.
2.Kam poletí hlava státu?
O cestách poslaneckých výborů do zahraničí byla už řeč dříve, když je „předschvaloval“ rozpočtový výbor – poslanci se mají podívat mj. do Brazílie, Senegalu, Indie, Nepálu či Japonska. Také prezident Zeman má na rok 2016 naplánované lety do zahraničí. „V plánu je velmi významná návštěva Latinské Ameriky, dále pak Makedonie nebo Arménie. Možná je i návštěva Skandinávie,“ uvedl pro Blesk.cz hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
„Pokud jde o Latinskou Ameriku, uvažuje se o Brazílii, Mexiku, Kolumbii, Peru nebo o Kostarice. Konkrétní seznam zemí Latinské Ameriky, půjde až o tři státy, ale bude ještě stanoven. V každém případě bude mít tato cesta mimořádný ekonomický rozměr. Mezi dalšími plány figuruje setkání ASEM evropských a asijských představitelů v Mongolsku a důležitý summit NATO ve Varšavě,“ dodal Zemanův mluvčí.
3.Co se dá čekat od Zemana?
Nad tím, co se dá v novém roce očekávat od samotného prezidenta Zemana, se pozastavil politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií FSV UK v Praze. „Dá se očekávat, že bude pokračovat v tom, co dělal letos. To znamená, že se snaží nějakým způsobem výrazně promlouvat i do domácí politiky skrze nastolování témat nebo zaujímání postojů. Zatím to vypadá tak, že se snaží získat voličskou podporu pro své znovuzvolení,“ míní Mlejnek.
„Očekává se, že jak se budou blížit další prezidentské volby, sám Miloš Zeman oznámí kandidaturu, ale příští rok to ještě oznámit nemusí. Z jeho chování lze ale odvodit, že se o opětovnou kandidaturu snaží a že se snaží vytvářet voličskou základnu,“ dodal Blesk.cz Mlejnek. S tím souvisí i Zemanovy cesty nejen do zahraničí, ale také po českých krajích, na které Zeman naváže i v roce 2016.
4.Jak dopadnou krajské volby?
Právě v krajích se odehraje největší bitva politických stran v roce 2016. Na říjen jsou totiž naplánované volby do krajských zastupitelstev. Bude se volit ve 13 krajích (tedy kromě Prahy) a Sobotkovu ČSSD čeká těžký úkol. Obhajuje 11 hejtmanských míst, jenže nyní má poprvé za konkurenta i ANO, které má sice v některých krajských základnách problémy, ale stále velké ambice.
Premiér Sobotka si na krajské volby věří, vyhrát však podle něj může ČSSD i ANO. Otazníků je však více. Nejen to, nakolik se prosadí kandidáti od Babiše. Uspěje v Jihomoravském kraji šéf asociace hejtmanů a někdejší lánský pučista Michal Hašek (ČSSD)? Podepíše se předvolební boj i na křehkých vztazích ve vládní koalici?
5.Co se promítne do výsledků voleb?
„Do české politiky se může promítnout i situace mezinárodní, koneckonců i do krajských voleb. Asi se opravdu dá předpokládat, že výsledek bude pestřejší, než byl posledně, že bude pravděpodobně pestřejší i složení hejtmanů po volbách. Sociální demokracie se drží plus mínus kolem 20 procent v celostátních preferencích a dá se předpokládat, že neobhájí vše, co má,“ řekl Blesk.cz politolog Josef Mlejnek.
Krajské volby podle něj budou hodně odrážet celostátní nálady. „Samozřejmě z mezinárodní politiky nevíme, co se přesně bude dít – ohledně Islámského státu, boje s terorismem nebo vztahu s Ruskem. To vše se může promítat do domácí politiky i v roce 2016. Krajské volby stejně mají povahu, že valná část voličů se rozhoduje dle celostátní politiky a dle celostátních témat, že volí stejnou stranu celostátně a potom i do kraje, jen část voličů se rozhoduje podle místních problémů,“ upozorňuje Mlejnek.
6.Kdo usedne mezi senátory? Jak dopadne Škromach?
Společně s krajskými volbami jsou však v plánu i volby senátní. A strany již začaly lovit známé tváře, které by mohly voliče zaujmout. Obměňovat se bude jedna třetina Senátu v obvodech, ve kterých před pěti lety vyhrála také ČSSD. Ukořistila tehdy 12 křesel z 27 možných.
„Určitě bychom chtěli, aby sociální demokraté zůstali nejsilnějším senátním klubem a aby v čele Senátu nadále mohl pokračovat sociálnědemokratický předseda Milan Štěch,“ uvedl k senátním volbám premiér Sobotka, zatímco vicepremiér Babiš se dle ČTK před odhady potřebuje nejprve seznámit se všemi kandidáty hnutí.
O čí křesla se přitom bude hrát? Mezi končícími senátory jsou Zdeněk Škromach (ČSSD), Přemysl Sobotka a Tomáš Jirsa (ODS), Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), někdejší československý reprezentant v silniční cyklistice Jozef Regec (nestraník) či exministr zemědělství Jaroslav Palas (který opustil ČSSD již v roce 2012).
7.Kdo povede ODS, KSČM či Zelené?
V roce 2016 se bude konat také hned několik stranických sjezdů, na kterých budou strany volit nové vedení. Patří mezi ně ODS, KSČM a Strana zelených. ODS sice na preferencích strádá, nějaký velký palácový převrat proti Petru Fialovi se ale (zatím) nepředpokládá. 27. kongres ODS se uskuteční 16. a 17. ledna 2016 v ostravském hotelu Clarion.
Ještě pevnější je pak patrně pozice místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa v čele komunistů. Ti se sejdou na pražském Jižním Městě v Top Hotelu 14. a 15. května 2016 a Filip na předsedu ÚV KSČM kandidovat bude.
Ve Straně zelených by také měla dál pokračovat Jana Drápalová. Zelení mají každopádně ve stanovách zakotvené, že na pozicích předsedy a prvního místopředsedy musí být žena a muž, příp. muž a žena. Volit předsednictvo budou zelení na sjezdu 23. ledna v hotelu Artemis na Praze 8.
8.Zjeví se nový kandidát?
Také v rámci české politické scény se však blíží pořádně vypjaté chvilky. Další přímá volba prezidenta proběhne sice až v roce 2018, již nyní se ale spekuluje o kandidátech. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) prozradil Blesk.cz na sklonku roku 2015, že se chystá kandidovat. Oznámil to i Miloši Zemanovi při jeho návštěvě Ústeckého kraje.
„On zvedl palec nahoru jako ‚výborně‘, když jsem mu řekl, že do toho půjdu proti němu, a smál se. My se známe hodně dlouho. Pak jsem se ho zeptal, jestli mě podpoří v druhém kole, to už úsměv ztuhl a legrace přestala. Na to už neřekl nic,“ řekl Blesk.cz Kubera.
Že by se ale již v roce 2016 vyrojilo větší množství protikandidátů proti Zemanovi, to se čekat tak úplně nedá. Myslí si to i politolog Josef Mlejnek. „V roce 2016 bych to ještě nečekal, protože kampaň se rozeběhne od léta 2017. Není úplně nejmoudřejší oznámit kandidaturu moc brzo, o tom svědčí třeba příklad Jana Fischera, který byl dlouho hlavním kandidátem a pak pohořel. Spíš si myslím, že někdo, kdo bude skutečně reálně usilovat o to, aby se stal prezidentem, si i kampaň načasuje tak, aby byl v boji úspěšný. Když je někdo příliš dlouho kandidátem, tak se okouká, opotřebuje a není to pro kampaň moc dobré, začínat příliš brzy,“ říká politolog Mlejnek.
Upozornil i na to, že na podzim 2017 nás čekají i parlamentní volby. „Dá se očekávat, že některé strany se budou snažit spojit kampaň prezidentskou s kampaní do parlamentních voleb. Mohou pak vzejít kandidáti, kteří budou mít více méně funkci podpůrného kandidáta pro stranickou kampaň,“ pokračuje pro Blesk.cz politolog. Zajímavá tak bude třeba debata, koho nakonec podpoří třeba taková ČSSD. Zvláště při současných sporech premiéra Sobotky či ministra Dienstbiera s Milošem Zemanem.
9.Půjde Rath sedět?
Jeho politická kariéra skončila neslavně. Lékař David Rath to dotáhl na ministra zdravotnictví i středočeského hejtmana, kvůli údajnému ovlivňování zakázek ve Středočeském kraji a milionům v krabici od vína ale následoval pád, vazba, vlekoucí se proces... Který stále není u konce. V létě 2015 poslal soud Ratha do vězení za korupci na 8,5 roku, ovšem nepravomocně. 25. prosince 2015 tak oslavil Rath padesátiny na svobodě.
Proti soudnímu verdiktu se odvolal. Kauza, která začala v květnu 2012, tak bude pokračovat i v roce 2016. Rath nadále odmítá obvinění a vrátil se k lékařské praxi. Jeho případ míří před Vrchní soud v Praze, který již dostal spis. Soud mezitím odmítl Rathovu stížnost na údajnou podjatost soudce Roberta Pacovského.
Zatímco Ratha zastupuje advokátka Marcela Ondřejová, otazník se vznáší i nad tím, kdo bude stát proti ní. Státního zástupce Petra Jiráta zažaloval Rath za nactiutrhání, vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová musí najít náhradu, údajně půjde o specialistu na hospodářskou kriminalitu. Sága Rath tak pokračuje.
10.A co Ransdorf?
Dalším z otazníků je pak osud komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa, který byl ve švýcarské bance zadržen společně s trojicí Slováků, když se údajně snažili vybrat větší množství peněz. Ransdorf sám však tvrdí, že šel jen zprostředkovat kontakt mezi bankou a údajným dědicem – Vladimírem Huňkem. Naletěl politik podvodníkovi, nebo dědictví skutečně existuje? Ransdorf pro rok 2016 slíbil boj za očištění svého jména.
Ticho po pěšině je pak kolem tzv. olomoucké aféry, do které byl zapleten i někdejší ministr vnitra Ivan Langer. Vypovídal sice na policii, ta prohledala jeho byt v Olomouci a ve vazbě skončil jeho přítel a podnikatel Ivan Kyselý, sám Langer ovšem z ničeho obviněn nebyl. Do aféry je však zapleten i olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), který odmítl rezignovat. I on trvá na nevině. Kauza Vidkun, ve které jsou stíháni i dva vysoce postavení policejní důstojníci, však bude pokračovat i v roce 2016. Již během ledna by mohlo být rozhodnuto o jejich stížnostech na trestní stíhání.
Témata:
Rath už měl mít dávno tepláky....
