Referendum po Česku. 250 tisíc podpisů a řada zakázaných otázek
Celostátní referendum by se v budoucnu mělo vyhlásit, pokud o jeho vypsání v petici požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Vyplývá to z návrhu ústavního zákona, který v pondělí schválila vláda. Uvedl to mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Zákon počítá s tím, že pro závaznost referenda bude nutná účast nejméně 25 procent všech hlasujících.
Návrh zákona o referendu, o němž se v Česku léta diskutovalo, připravil ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Některá ministerstva a ombudsmanka Anna Šabatová měly k návrhu výhrady.
Kabinet posuzoval dvě varianty zákona. Ministři podpořili tu, která ve větší míře omezuje témata, jichž se otázka položená v referendu může týkat.
Občané tak nemohou rozhodovat o základních právech a svobodách, státním rozpočtu, daních, náležitostech demokratického státu, mezinárodních závazcích České republiky, jmenování lidí do různých funkcí či individuálních povinností a práv a odvolávání z nich. Referendem také nelze schvalovat zákony.
Otázka by měla být jednoznačná a musí na ni být možné odpovědět „ano“ či „ne“, dotazů by mohlo být víc.
Návrh na konání referenda by mohli podat občané ČR nad 18 let. Podpořit svým podpisem pod petici je pak do šesti měsíců musí aspoň 250 tisíc českých občanů nad 18 let. Referendum by měl vyhlašovat prezident.
Rozhodnutí by se přijalo, pokud by na otázku kladně či záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat.
Vládní předlohu nyní bude schvalovat parlament. Protože jde o ústavní zákon, nebude k jeho schválení stačit prostá většina hlasů. Koalice proto bude muset hledat spojence i u opozice. Zavedení referenda podporují komunisté i současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit.
Celostátní referendum si Češi vyzkoušeli zatím pouze jednou. To když se rozhodovalo o vstupu do Evropské unie. Tehdy pro něj byl speciální zákon.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.