Makedonie dostala status unijního kandidáta už v roce 2005. Přístupové rozhovory ale stále blokuje Řecko kvůli letitému sporu o název této bývalé jugoslávské republiky. Ze stejného důvodu znemožňuje připojení sousedního státu i k Severoatlantické alianci.

Zaev od loňského převzetí funkce předsedy vlády zintenzivnil snahu tento problém s Aténami vyřešit. "Máme před sebou konkrétní cíl. Ještě nikdy jsme nebyli tak blízko k získání data startu rozhovorů o členství v EU," řekl makedonský premiér po dnešním setkání s Tuskem. "Pracujeme na úspěšném vyřešení problému kolem názvu. Jeho překonáním se otevřou dveře k zahájení přístupových rozhovorů s EU a ke vstupu do NATO," dodal.

Podle jeho slov makedonská vláda zdvojnásobí své úsilí, aby zajistila "větší viditelnost, konkrétnost a účinnost" svých reforem.

Předseda Evropské rady ve Skopji končí cestu do několika balkánských států, kterou podnikl v rámci přípravy západobalkánského summitu plánovaného na 17. května v bulharském hlavním městě Sofii.

Evropská komise ve své aktuální zprávě o pokroku v šesti západobalkánských zemích doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Makedonií. Skopje ale nemůže počítat, že Atény dají zelenou, dokud spor o název Makedonie potrvá.

Neshody mezi Řeckem a Makedonií propukly poté, co Skopje v roce 1991 při rozpadu Jugoslávie vyhlásila nezávislost pod názvem Makedonská republika. Řecko jako členský stát EU a dalších mezinárodních organizací to označilo za zásah do svého kulturně-historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii.

Makedonská vláda dala už v únoru najevo, že je ochotná přijmout zeměpisný přívlastek k názvu. Země by se tak mohla nově jmenovat Severní Makedonie, Vardarská Makedonie nebo Horní Makedonie, což jsou některé z názvů, o nichž spekulují zejména makedonská média.