"Nikdo neví, jak se to bude vyvíjet. Věřím, že přijde situace, kdy bude nad Šumavou pořádně jasno. Ale musíme si uvědomit, že Šumava má na tohle trochu smůlu. Buď není úplně jasno nebo se úplně neuklidní vítr," řekl amatérský meteorolog Vojvodík.

Právě tyto aspekty třeba ovlivnily teploty v noci z úterý na dnešek. Zpočátku se zdálo, že minima budou extrémní. "Ale ta jasnost nevydržela celou noc," řekl. Nejnižší hodnotu dnes zaznamenali meteorologové na Rokytské slati, kde bylo po rámu minus 27,5 stupně Celsia.

Vojvodík by se rád dočkal toho, aby na Šumavě padlo teplotní minimum pro Českou republiku. To naměřili meteorologové v roce 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic a má hodnotu minus 42,2 stupně Celsia. Před 30 lety Vojvodík zaznamenal na stanici u Jezerní slati poblíž Kvildy na Prachaticku minus 41,6 stupně Celsia. Dosahování extrémních hodnot podle něj zčásti komplikuje i globální oteplování. "To je nezpochybnitelné a je vidět na dlouhodobých průměrných hodnotách na teplotních stanicích," uvedl Vojvodík. Přesto však podle něj může nastat situace, kdy se propadne chladný arktický vzduch, a pokud tomu budou přát podmínky, mohou teploty klesnout do extrému. Vojvodík připomněl, že před pěti lety bylo na stanici Perla poblíž Kvildy na Prachaticku téměř 40 stupňů pod nulou.

Amatérský meteorolog by si přál, aby se zopakovala situace z únoru 1956, kdy se v Česku držely teploty kolem minus 30 stupňů. "Tehdy mohly šumavské stanice zaznamenat mráz až 50 pod nulou. Jenže žádné stanice tu nebyly. Takže si akorát pamatuji ze 70. let, když jsem začal měřit, jak se pamětníci dohadovali, jestli měli v tom únoru 1956 na teploměru za oknem minus 44 nebo minus 45 stupňů," řekl Vojvodík.