SPD potvrdila svou dominantní pozici v Hamburku, podle dosavadních odhadů ale zřejmě ztratí většinu v zemském sněmu. Na druhém místě ve volbách skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 16 procenty hlasů, což je pro tuto stranu nejslabší výsledek v zemských volbách od roku 1959. Třetí skončili Zelení s 12 procenty a zřejmě se stanou příštím koaličním partnerem SPD. Postkomunistická strana Levice získala 8,5 procenta hlasů, pro FDP hlasovalo 7,4 procenta voličů a pro AfD 6,1 procenta.

Hlasování v Hamburku bylo mimořádně důležité pro FDP. Strana v roce 2013 poprvé v poválečné historii vypadla ze Spolkového sněmu a od té doby se její popularita vytrvale snižovala, koncem loňského roku dosáhla pouhých dvou procent. Díky sníženému volebnímu prahu strana sice získala křesla v Evropském parlamentu, loni ale neuspěla ve třech zemských volbách ve východní části Německa.

Spokojenost s výsledkem voleb a víru v to, že se liberálové odrazili ode dna, dal bezprostředně po vyhlášení odhadu výsledků najevo předseda FDP Christian Lindner. "Hamburčané dali naší straně novou šanci," řekl. "Radost a úleva jsou velké, ale musíme zůstat nohama na zemi a od zítřka dál pracovat na budoucnosti strany," doplnil.

Volby v Hamburku ale byly důležité i pro AfD. Strana loni výrazně uspěla v evropských i ve třech zemských volbách, když v Braniborsku získala 12,2 procenta hlasů a v Sasku a v Durynsku kolem deseti procent. Hlasování v Hamburku bylo prvním testem, jak silná je pozice euroskeptiků na západě Německa. Úspěch AfD podle politologů ukazuje, že se euroskeptická strana umí prosadit i ve starých spolkových zemích, kde voliče oslovují jiná témata než na východě země, a že se pravděpodobně stává plnohodnotnou silou německé celostátní politiky.