"Tento bod byl přerušen, tak aby ho mohla dokončit už příští vláda," uvedl Rusnok. "Ministerstvo obrany splnilo usnesení této vlády ze září loňského roku, kdy mělo za úkol připravit komplexní dodatek smlouvy se švédskou stranou," řekl ministr obrany v demisi Vlastimil Picek. O přerušení projednávání podle něj rozhodl předseda vlády Rusnok.
Návrh počítá s prodloužením pronájmu nadzvukových stíhaček do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být podle ministerstva obrany zhruba o třetinu nižší, než byly podle současné smlouvy. Vedení resortu počítá s podpisem nové smlouvy nejpozději do konce března.
Součástí kontraktu je rozšíření schopností gripenů pro útoky na pozemní cíle. Zakotveny jsou i požadavky ministerstva obrany na výcvik pozemního a létajícího personálu. Během dvanáctileté smlouvy tak švédská strana vytrénuje 25 českých pilotů a 90 techniků.
Podrobnosti o kontraktu zveřejnil ministr obrany v demisi Picek na konci září. Plánovaná modernizace nadzvukových stíhaček mimo jiné umožní nasadit je v případě spojeneckých zásahů, jakým byla třeba kontrola vzdušného prostoru nad Libyí. Do ní se čeští piloti nemohli zapojit, neboť systémy gripenů neumožňovaly propojení se systémy dalších zemí.
Cena nového pronájmu činí zhruba 448 milionů švédských korun ročně. Při současném kurzu bude celková částka za dvanáctiletý pronájem přibližně 16,5 miliardy českých korun.
Po 12 letech nového pronájmu se může Česká republika rozhodnout, zda nájem ukončí, nebo v něm bude nadále pokračovat. Po uplynutí nové smlouvy budou letouny zhruba v polovině své životnosti.
Dosavadní desetiletý pronájem nadzvukových stíhaček se blíží ke konci. Smlouvu o pronájmu 14 letadel na deset let za 20 miliard korun podepsali zástupci armády v červnu 2004. První gripeny přiletěly v dubnu 2005.
Čeští vojenští piloti jsou se skandinávskými stroji spokojeni. Takzvaná tygří letka s nimi před několika lety vyhrála soutěž podobně zaměřených jednotek v rámci Severoatlantické aliance. Armádní experti se navíc shodují, že pořízení zcela jiných strojů by obranu donutilo k dalším investicím do infrastruktury, která je nyní přizpůsobena švédským gripenům.
Letouny Jas-39 Gripen používá vedle Švédska a České republiky také Maďarsko, Jihoafrická republika a Thajsko.