Otázka ochrany dat by se tak mohla posunout do centra pozornosti vrcholné sckůzky. Naznačila to už vyjádření dalších evropských politiků při příjezdu na jednání, které se má zabývat hlavně hospodářskou a sociální problematikou či nelegální migrací.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso dnes souvislosti se špionážní aférou varoval před totalitou a volal po ochraně soukromí. "Ochrana soukromí je velmi důležitá pro Evropu," prohlásil podle agentury AFP Barroso. "V Evropě považujeme právo na dodržování soukromí za základní zákon," upozornil. Zároveň připomněl zvyky, které panovaly v někdejší komunisty ovládané Německé demokratické republice (NDR), kde "tajná policie denně špehovala lidí".

"Víme z ještě velmi nedávné doby, co to znamená totalita. Víme, co se stane, když stát zneužije své moci, aby se vměšoval do životů lidí," upozornil Barroso. Merkelová vyrostla v NDR.

Merkelová, jejíž ministr zahraničí kvůli kauze předvolal amerického velvyslance v Berlíně, by se měla před samotným zahájením summitu sejít k dvoustranným rozhovorům s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Právě tyto dvě země zřejmě budou chtít problém otevřít. Také Paříž je totiž pobouřena nedávnými informacemi o tom, že americké tajné služby ve velkém zachycovaly telefonickou komunikaci Francouzů.

Bílý dům na aktuální německé odhalení reagoval prohlášením, že USA komunikaci Merkelové nesledují a ani v budoucnu nehodlají. Média si ale všímají, že mluvčí v prohlášení vynechal odpověď, zda tak americké služby činily v minulosti.

"Pokud už to děláme, je to na ochranu svobody, otevřenosti našich společností. Volení lídři by neměli odposlouchávat jeden druhého," poznamenal v Bruselu při příchodu na summit švédský premiér Fredrik Reinfeldt.

Evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová již dala najevo, že kauza by mohla umožnit přijetí nových pravidel už na jaře roku 2014. "Ochrana dat musí platit bez ohledu na to, zda se to týká elektronické pošty běžných občanů či mobilního telefonu Angely Merkelové," tlumočila novinářům její názor mluvčí Evropské komise Maja Kocijančičová. Brzké přijetí normy by podle Kroesové bylo "deklarací nezávislosti" Evropy. "Umožní Evropě věrohodně jednat s USA na stejné úrovni a v této důležité otázce znít silným, jednotným hlasem," uvedla mluvčí.

S návrhem celounijní ochrany dat v pondělí souhlasil výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Pokud nová pravidla přijme Evropský parlament (EP) a na summitu také unijní státy, bude to například znamenat, že obří technologické společnosti jako je Google, Facebook či Microsoft budou muset respektovat evropské normy ochrany dat, jinak jim hrozí pokuta ve výši až pěti procent jejich ročního obratu.

Média evropský projekt ochrany dat považují za odpověď na skandál kolem činnosti amerických tajných služeb na webu. Podporovatelé připravované normy hovoří o milníku na poli ochrany dat, zatímco kritici tvrdí, že vznikne jen mohutná byrokratická překážka pro uživatele i společnosti.

Návrh mimo jiné počítá s "právem být zapomenut". Uživatelé budou moci požádat společnosti působící na internetu, aby vymazaly jejich osobní údaje.

Omezeno bude rovněž takzvané profilování, tedy jakési škatulkování lidí podle jejich dosavadního i očekávaného chování na webu. Firmy tak budou muset zákazníkům podrobně zdůvodnit, jak získané osobní údaje využívají.

Pokud některá z firem nebude unijní systém respektovat a poskytne údaje o uživatelích například americkým úřadům, riskuje pokutu až 100 milionů dolarů, nebo sankci ve výši pěti procent ročního obratu.

O věci musí ještě jednat europarlament jako celek, poslanci chtějí celý proces završit před květnem 2014, tedy před volbami do unijního parlamentu.