Archeologové při dosavadním průzkumu štoly objevili část odvodňovacího systému z 18. století i pozůstatky původní technologie dobývání rud. "Do konce roku by měla být hotova archeologická zpráva. Na místě se dělal také dendrologický průzkum. Nejstarší nalezené dřevo pochází z počátku 17. století," doplnil starosta. Podle něj se nyní pracuje i na vytvoření funkční repliky dřevěného mihadlového čerpadla.
S budováním nové trasy v hloubce zhruba 12 metrů pod úrovní stávajícího okruhu začali odborníci ve štole loni na podzim, počátkem června práce zastavili kvůli turistické sezoně. Náklady na vyhloubení nové trasy vyjdou na deset milionů korun bez DPH.
"Firma má termín zakázky do konce října příštího roku. Byli bychom rádi, kdyby se to stihlo dříve. Práce pod zemí jsou však náročné," řekl starosta a doplnil, že odborníci musí veškerou suť z útrob štoly vynášet ručně.
Středověkou štolu, která je kulturní památkou, město otevřelo v roce 2015. Poštovní štola patří k nejzachovalejším důlním dílům v regionu a je zhruba šest kilometrů od Zlatých Hor. Město ji získalo před pěti lety, kdy zastupitelé uvolnili na výkup okolních pozemků od státního podniku Diamo 300.000 korun. V první etapě městu zpřístupnilo první okruh v délce téměř 400 metrů.
První zmínka o Poštovní štole je z roku 1513. Největší rozvoj důlní činnosti v ní byl ve druhé polovině 17. století, kdy se tam těžily kyzovité měděné rudy, později pyrit. Zachovány jsou zde části ručně sekaných chodeb a komínů z nejstarších období i původní vodotěžní zařízení ze dřeva. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je však modrá alofánová výzdoba.
ftv ktp
