Monografie letos čtyřiašedesátiletého Pavla Máry vycházející pod názvem Pavel Mára: Fotografie /1969 -2014 přibližuje dílo autora důsledného a vášnivého, experimentátora s barvou, světlem, materiálem i formátem, který ve své rozsáhlé tvorbě zkoumá samotné zobrazovací možnosti fotografie. Svá fascinující zátiší, portréty i ženské a mužské akty zachycuje Pavel Mára už více než 40 let vždy v promyšlených sériích. Na fotografiích zaznamenává nejen lidská těla a tváře, ale například i stroje, dětskou stavebnici, nejrůznější značky, brány, a také svoji rodinu, kterou portrétuje v proměnách ubíhajícího času.

Obsahem i formou velkoryse pojatá publikace s texty v češtině a angličtině obsahuje více než 140 fotografií z nejvýznamnějších autorových cyklů, její součástí je i 80 černobílých momentek z jeho výstav i života. Reprezentativní publikace vychází v nakladatelství MARA ve spolupráci s nakladatelstvím KANT.

Pavel Mára, absolvent filmové kamery a fotografie na pražské FAMU, na sebe upozornil na přelomu 70. a 80. let cyklem Mechanická zátiší a svým originálním pojetím fotografického obrazu se stal i jedním z průkopníků barevné umělecké fotografie. Tu ale od začátku vnímal spíše z hlediska výtvarného. "Vždycky jsem záviděl malířům, kteří se ve své tvorbě nemusejí omezovat realitou - i proto jsem k fotografii přistupoval především jako k možnosti se svobodně umělecky vyjádřit. Lákala mě tudíž každá cesta, která fotografii zbavovala nutnosti doslovně zrcadlit reálný svět," říká Pavel Mára. Svůj přístup k fotografování předává už přes 20 let na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, kde jako pedagog vede a inspiruje mnoho talentovaných tvůrců z domova i ze zahraničí.

Publikace s úvodní studií Antonína Dufka, emeritního kurátora Moravské galerie v Brně, a historickými katalogovými texty (Jána Šmoka, Jana Kříže, Anny Fárové, Stanislava Ulvera, Lucie Fišerové a Tomáše Pospěcha) tak předkládá čtenářům úvahu o tom, co všechno skrývá realita i jak ji lze okem fotoaparátu vidět a zachytit. Tak, aby fotografie odrážela současně vnější i vnitřní, hmotné i duchovní, temné i vyzařující a aby se výsledný obraz dotkl věčnosti.