"Byl důležitou a významnou osobností - i tím, že se ke své osobní historii přihlásil. Ale byl samozřejmě kontroverzní, trochu si zvykl na to, že je guru, že je nedotknutelný. Mnozí jiní ale jeho odvahu neměli," řekl dnes Stránský ČTK.
Stránský spolu s dalším českým autorem Pavlem Šrutem vedl s Grasem ještě před několika měsíci polemiku třeba kvůli jeho postojům k ruské anexi Krymu. Grass se prý nepovažoval za příznivce režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, při své pražské návštěvě v roce 2007 ale kritizoval tehdy aktuální záměr amerického radaru na českém území. Před třemi lety zveřejnil báseň, v níž požadoval, aby Německo nedodávalo ponorky Izraeli a kritizoval politiku Izraele vůči Íránu.
Stránský připomněl, že Grass byl před lety jedním z iniciátorů sjezdu, kde se měly sjednotit dva německé PEN kluby a kam Stránského jako hosta pozval. Existoval také exilový německý PEN klub, v něm stále byli autoři, kteří z nějakých důvodů odmítali jít do Německa. Řada východoněmeckých spisovatelů utekla na západ, někteří z nich přitom podepsali spolupráci a tajnou policií, rozdělení země zkrátka způsobilo mnoho komplikací, řekl Stránský. Popsal, že si delegáti sjezdu stále něco vyčítali a ke sjednocení příliš nesměřovali, na což je poté sám upozornil.
"Günter Grass ke mě poté hned přišel, objal mě, poděkoval mi a řekl, že se vždycky musí najít někdo, kdo nazývá věci pravými jmény - a že Němci na to moc nejsou," uvedl Stránský, který Grassovi spolu s Václavem Havlem v roce 1994 předával Cenu Karla Čapka. Dostal ji tehdy také americký prozaik Philip Roth. Oba cenu dostali za výraznou pomoc, kterou poskytli v minulých desetiletích českým zakázaným autorům.
Grass mimo jiné nastoloval v četných veřejných diskusích téma pronásledované české literatury. V 70. a 80. letech podporoval české disidentské hnutí, přispíval na ně například prodejem svých výtvarných děl. Kvůli těmto jeho postojům také mezi lety 1969 až 1992 nevyšla v češtině žádná Grassova kniha.
