Zájemci si mohou prohlédnout zhruba dvě desítky prací, z toho polovinu tvoří koláže listů z diářů. Zbytek vystavovaných děl jsou serigrafie; jde o výběr tvorby Juraje Jakubiska v uplynulých dvaceti letech.
Pojem serigrafie označuje grafické listy vytištěné technikou sítotisku, které mají charakter uměleckého díla. Každý tisk je považován za originál. Celá výstava je koncipována jako komorně laděná a předvánoční reminiscence výtvarného světa tohoto filmaře, jehož vidění světa je surrealistické. Vyjadřuje splývání energie a těla, člověka a přírody.
Podle kritiků ho lze zařadit do soudobého světového metafyzického umění, protože v sobě spojuje řadu hodnot touhy po pravdě, zejména prostřednictvím snění. Právě obrázky, které se mu vynořují v mysli, si po desetiletí kreslí do svých diářů. Postupem času začaly zároveň s nimi vznikat i grafiky. Digitalizace Jakubiskových deníků se právě dokončuje, měly by být posléze zpřístupněny na filmovém portálu Jfonline.eu.
Výstava konaná ve spolupráci se slovenským velvyslanectvím v ČR a pod záštitou Slovenského institutu v Praze potrvá v Krásných ztrátách do 18. ledna.
Jakubisko oslavil loni v květnu v Praze pětasedmdesátiny a zároveň rok života s transplantovaným srdcem. Při té příležitosti představil první část autobiografie Živé stříbro, v níž zachytil první tři desítky let svého života. Ukončil ji začátkem 70. let, kdy mu bylo třiatřicet a právě natočil snímek Dovidenia v pekle, priatelia, který skončil v trezoru. Pokračovat chce ve druhém, případně i třetím dílu. Ten by měl začít v roce 1993, kdy s manželkou přesídlil do Prahy. Už dlouho připravuje velkofilm Slovanská odysea, putování po jakémsi pramínku slovanství s mezinárodním obsazením. Mají se na něm koprodukčně podílet Slovensko, Francie, Rusko, Ukrajina, Norsko a USA. Točit se má v angličtině.
