Podle ústavu byl hrad, který je národní kulturní památkou, konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj současný zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi nevztahuje. ČTK to dnes sdělila Simona Juračková z NPÚ. Žádnou dohodu o vydání majetku zatím ústav neuzavřel.

Žadatelem o státní hrad Bouzov ležící na Olomoucku byla Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád. Požadovala vydat také hradní mobiliář. I tuto výzvu NPÚ odmítl.

"Podle podkladů dostupných NPÚ současně brání vydání překážka (...), kdy nelze vydat věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy," uvedl památkový ústav ve svém zdůvodnění zamítnutí žádosti.

Hrad byl konfiskován dle zmíněných dekretů, nikoli však řádu. O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler.

Německý řád se o hrad již dříve soudil, podle Černého ale soudy vydávaly svá rozhodnutí s odkazem na dobu, až bude přijat zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Už brzy poté, co zákon minulý rok vstoupil v platnost a byly podány první výzvy, se začalo spekulovat o tom, že podobně sporné případy jako je Bouzov úředníci nevyřeší a nechají rozhodnutí na soudech.

NPÚ ve svém zdůvodnění konstatuje, že kromě faktu, že věci byly zabaveny dle Benešových dekretů, nepatřily do původního majetku žadatele a žadatel také neprokázal, že nemovité i movité věci užíval v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, pro duchovní či pastorační účely tak, jak to vyžaduje zákon.

Národní památkový ústav eviduje celkem 47 výzev k vydání církevního majetku, 31 žádostí se týká movitých věcí a 16 výzev nemovitostí. Dosud odmítl 15 výzev týkajících se movitých věcí a dvě výzvy týkající se nemovitostí, buď NPÚ není jejich správcem, nebo nepatřily podle závěrů NPÚ do původního majetku církví, nebo žadatelé nesplnili zákonnou podmínku na to, že věci byly v rozhodné době účelově církví užívány.

Mezi další sledované žádosti, které NPÚ posuzuje, patří zejména kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsaný na seznam UNESCO. "Aktuální situace je taková, že právní oddělení NPÚ má k dispozici již všechny dokumenty vztahující se k areálu a jeho přechodu na stát, které si vyžádalo z jednotlivých archivů. Biskupství brněnské doplnilo další dokumenty, nicméně na jejich část ještě NPÚ čeká," uvedla Juračková. Také u zahrad a zámku v Kroměříži, o něž požádalo olomoucké arcibiskupství, NPÚ zatím nerozhodl.