Sitta papírnu Neograph založil a ve funkci jejího generálního ředitele působil od roku 1997. Okamžitou výpověď dostal počátkem roku 2012. Firma uvedla, že zvlášť hrubým způsobem porušil povinnosti, a to jednak svým prohlášením do médií, jednak proto, že působil v údajně konkurenční společnosti Nanograph.

V médiích Sitta upozornil na smlouvu mezi Neographem a pražským dopravním podnikem a především na související poradenskou smlouvu Neographu se společností Cokeville Assets, která sídlí na Panenských ostrovech. Přes ní podle policie putovaly provize z výroby jízdenek k lobbistovi Ivu Rittigovi. Za důvod svého prohlášení označil to, že si nepřál, aby byla firma Neograph zatahována do něčeho, s čím nesouhlasil.

"Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že pracovní smlouva je neplatná," uvedl soudce René Fischer. Sitta se dnešního jednání nezúčastnil. Jeho zástupce s hodnocením smlouvy jako neplatné nesouhlasil.

Obvodní soud dal v minulosti nejprve Sittovi za pravdu a rozhodl, že výpověď je neplatná. Tehdy uvedl, že ze strany Neographu (dnes pod názvem Security Paper Mill) zřejmě jde o pokračující boj o kontrolu nad firmou a že podmínky pro okamžité ukončení pracovního poměru nebyly naplněny.

Odvolací senát však spor vrátil k dalšímu dokazování, prvostupňový soud poté loni v únoru žalobu zamítl. Předsedkyně senátu tehdy uvedla, že vycházela ze závěrů odvolacího soudu a konstantní judikatury.

Kvůli svému působení v Neographu čelil Sitta obžalobě ze zneužití postavení v obchodním styku, soudy ho ale osvobodily. Soudce mimo jiné připustil, že za tímto trestním stíháním mohla stát pomsta Rittigových lidí právě kvůli zveřejnění informací o vyvádění peněz z dopravního podniku.

V Sittův prospěch neúspěšně podala stížnost pro porušení zákona exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Stížnost se týkala toho, že mu státní zástupkyně Dagmar Máchová znemožnila hlasovat na valné hromadě Neographu, a muž tak ve firmě přišel o 43 procent akcií.