"V rámci svého přezkumu Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu," píše se v odůvodnění. Usnesení dodává, že záznamy nelze použít jako důkaz při soudním řízení.
Ústecký okresní soud podle vrchního soudu nerespektoval zákonem daná pravidla v několik případech. V nařízení odposlechů nejsou podle vrchního soudu obsaženy skutkové okolnosti, které vydání příkazů odůvodňují. Chybí i zdůvodnění doby trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Polovina příkazů pak podle vrchního soudu neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin.
Z usnesení vyplývá, že chybovali i policisté a státní zástupci, kteří chtěli od soudu povolit sledování podezřelých. "Žádosti obsahovaly pouze obecná tvrzení o tom, že jde o závažnou špatně se odhalující trestnou činnost, aniž by byly uvedeny konkrétní důvody, proč nelze získat kýžené informace jiným způsobem," stojí v usnesení. Konkrétně se podle usnesení chyby týkají žádostí, na základě nichž detektivové nasadili prostorové odposlechy do domu Kateřiny Pancové a jejího manžela Petra, kanceláře a zasedací místnosti středočeského dotačního úřadu nebo hejtmanské kanceláře Ratha.
Žádosti jsou podle soudu také velmi obecné a obsahují nepravdivé informace o obžalovaných. "Okresní soud zjevně bez dalšího převzal zde uváděné skutečnosti, aniž by je přezkoumával, případně požadoval po státním zástupci a policejním orgánu příslušné dokumenty konkrétně odůvodňující jejich návrhy," stojí v usnesení.
Pražský vrchní soud také naznačil, že by měl krajský soud znovu vyslechnout oznamovatele celého případu, bývalého policistu Libora Gregora. Podle vrchního soudu vypovídal "zjevně vyhýbavě a nekonkrétně oproti protokolu o podání vysvětlení".
Krajský soud uznal loni v červenci Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení a propadnutí 20 milionů korun z jeho majetku. Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, exposlance za ODS. Podle krajského soudu přizpůsobovala organizovaná skupina kolem Kottových veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory "velkým hráčům", kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali "křoví".
V korupční kauze je 11 obžalovaných. Nejvyšší trest dostal bývalý hejtman, o rok nižší tresty odnětí svobody udělil krajský soud Kottovým. Zbylými stíhanými jsou stavební manažeři, jednatelé zdravotnických společností a spolupracující obviněná Ivana Salačová. Rath vnímá proces jako politický, soud podle něj rozhodl v rozporu s důkazy.
