"Tito lidé budou vyslechnuti a vyhodnotíme informace, které nám dovolí stanovit, zda byli do případu zapleteni," řekl soudce Mario Carroza, který zatykač na dva bývalé důstojníky a pět poddůstojníků vydal.

Vojáci během demonstrace proti diktatuře generála Augusta Pinocheta 2. července 1986 polili tehdy devatenáctiletého Rodriga Rojase a osmnáctiletou Carmen Quintanaovou benzinem a zapálili. Rojas, který do vlasti přijel jako fotograf z politického exilu v USA, zemřel o čtyři dny později.

Jeho pohřeb se stal velkou demonstrací. Rozhořčení bylo tak velké, že přišel i americký velvyslanec, jehož vláda dlouho podporovala Pinocheta. Chilský diktátor se však odmítl kát a v televizi tvrdil, že Rojas a Quintanaová si vše zavinili sami. Prý nesli Molotovovy koktejly, ty vybuchly a zapálily je. Tak zněla i úřední verze.

Quintanaová přežila a dlouho se zotavovala z popálenin v Kanadě, kde nyní žije. Chilský soud ji v roce 1999 odškodnil půl milionem dolarů (asi 9,7 milionu Kč podle tehdejšího kurzu), ale stále pátrala po vojácích, kteří ji napadli, a po jejich velitelích.

"Pravda konečně vychází najevo a potvrzuje to, co já a mnoho svědků vždy říkali. Lépe pozdě než nikdy," prohlásila a poděkovala bývalému vojákovi Fernandovi Guzmánovi za informace, které umožnily pohnout s vyšetřováním případu.

Guzmán ve své výpovědi označil za "naprostou lež" verzi, že demonstranti vzpláli od vlastních zápalných lahví. V osudový den měl na starosti vysílačku, a tak dění sledoval z výšky vojenského kamionu. Zadržený muž ležel na zemi, dívka stála u zdi. Velitel hlídky, která demonstranty zajala, poručík Julio Castaner pak nařídil vojákovi, aby je polil benzhinem a pak škrtl zapalovačem. Hořící Quintanaová krátce běžela, než na ni vojáci hodili pokrývky a uhasili plameny. Castaner prý řekl, že by bylo nejlepší je zabít, ale velitel jiné hlídky, která mezitím přibyla na scénu, poručík Pedro Fernandez "řekl ne, protože je katolík", vypověděl Guzmán.

Oba demonstranty pak naložily na kamion a odvezli k letišti. O dva týdny později vojáuci podle Guzmána dostali přesné instrukce, jak mají vypovídat. Později jim nadřízení vyhrožovali, aby mysleli na blaho svých příbuzných.

"Na oplátku za naše mlčení nám úřady poskytovaly povolení a peníze, aby lež přetrvala," uvedl Guzmán.

Chilská vláda odhaduje, že za Pinochetovy diktatury v letech 1973 až 1990 bylo zabito 3.095 lidí.