"Patrně základním nedostatkem je, že problematika mediální gramotnosti není jednoznačně vložena do pravomoci konkrétního resortu, který by nesl i finální odpovědnost za stav mediální gramotnosti populace ČR," domnívá se vysílací rada. Za mediální gramotnost bývá zpravidla označována schopnost vyhledávat podstatné informace, porozumět jejich významu a kriticky je hodnotit.

Nejednotnost v přístupu k mediální výchově vnímá i Jan Jirák z katedry mediálních studií Metropolitní univerzity. "Fakt, že si o to dělí tři instituce, tedy ministerstvo školství, kultury a velká rada, je v zásadě nešťastný. Myslím, že se jim zatím nedaří rozdělit si úkoly," řekl ČTK Jirák. Zároveň ale oceňuje, že se mediální výchova, alespoň jako průřezové téma, již stala součástí výuky a rozvíjí se také řada mimoškolních aktivit. "Ten začátek je rozběhnutý docela nadějně," dodal.

Pracovní skupina, jejíž vznik rada navrhuje, by měla sdružovat zástupce ministerstev kultury, školství, práce a sociálních věcí či resortu vnitra. Kromě vysílací rady by v ní měli zasednout také odborníci na mediální vzdělávání a vybraných organizací. Koncepce ke zvyšování gramotnosti by se měla zaměřit na celou populaci včetně ohrožených skupin, sociálně slabých a seniorů.

Na neuspokojivou situaci v Česku podle rady upozornila závěrečná zpráva Studie kritérií k hodnocení úrovně mediální gramotnosti v zemích EU, vydaná v roce 2009 Generálním ředitelstvím pro informační společnost a média Evropské komise. V takzvaném kritériu souvislostí mediální gramotnosti, kam spadá mediální vzdělávání, státní politika mediální gramotnosti, občanská společnost a mediální průmysl, se ČR umístila na posledním místě z celé Evropské unie, poznamenala RRTV.