Firma a ministerstvo se proto dohodly, že společně sestaví pracovní skupinu techniků a právníků, kteří dojednají detaily součinnosti. Stát ji potřebuje kvůli licencím k softwaru mýtného systému, které jsou až do konce smlouvy s Kapschem v jeho výhradním vlastnictví. "Kapsch deklaroval, že podpoří připravovaný mýtný tendr a usnadní přechod na nového provozovatele," uvedl Neřold.
Na problém s licencemi k datům z fungování mýtného systému poukázal Ťok na začátku letošního roku. Bez těchto licencí je ale úřad přesvědčený, že nemůže zadat korektní výběrové řízení na nového provozovatele. Pokud by Kapsch státu licence k softwaru nepředal s dostatečným předstihem, je úřad připraven vypsat soutěž na provoz mýtného systému bez možnosti využití vybudované sítě mýtných bran a dalšího vybavení, jako jsou kamionové palubní jednotky. V takovém případě by ale přišel o investici zhruba šesti miliard korun, což je hodnota stávající infrastruktury.
"Řekl jsem panu ministrovi, že neznám ve světě situaci, kdy by rozumný hospodář měnil svůj spolehlivý a vyzkoušený mýtný systém. Upozornil jsem ho také, že změna fungujícího systému bude vždy ta nejdražší a nejrizikovější varianta," řekl ČTK Georg Kapsch.
Harmonogramem přípravy výběrového řízení na nového provozovatele mýtného systému se má dnes zabývat i vláda. Obří zakázku na desetiletý výběr mýta plánuje ministerstvo dopravy vypsat napřesrok na jaře a vítěze tendru chce znát do září. Aktuální harmonogram má ale řadu rizik spojených s nedostatkem času. Zaprvé nepočítá s tím, že by se někdo z neúspěšných uchazečů odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a zároveň předpokládá součinnost Kapsche.
Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a části silnic první třídy provozuje Kapsch od roku 2007. Loni na mýtném od kamionů a autobusů vybral 8,7 miliardy korun, od zahájení provozu téměř 58 miliard korun. Z vybraných nákladů za provoz mýtného náleží společnosti Kapsch zhruba 40 procent, zbytek připadá subdodavatelům, společnostem ČSOB, O2 nebo AŽD Praha, uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Kromě provozu zaplatil stát i výstavbu a takzvanou implementaci mýtného systému, do loňského roku šlo o částku 3,4 miliardy korun.
Náklady na provoz systému v korunách bez DPH.
| Rok | Náklady na provoz mýtného systému v CZK | Vybrané mýto v CZK | Poměr provozních nákladů na vybraném mýtném |
| 2007 | 928 000 000 | 5 565 277 630 | 17% |
| 2008 | 1 371 000 000 | 6 144 152 102 | 22% |
| 2009 | 1 156 000 000 | 5 543 272 476 | 21% |
| 2010 | 1 817 000 000 | 6 574 441 233 | 28% |
| 2011 | 1 832 000 000 | 8 126 016 899 | 23% |
| 2012 | 1 851 000 000 | 8 680 051 033 | 21% |
| 2013 | 1 882 000 000 | 8 554 998 250 | 22% |
| 2014 | 1 882 000 000 | 8 714 961 827 | 22% |
| 2015* | 489 750 000 | 2 337 485 650 | 21% |
| CELKEM | 13 208 750 000 | 60 240 657 100 | 22% |
* Leden až březen 2015
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic
