"Devalvace nám uměle zvýšily tržby, ale vyšší hmotné prodeje nepřinesla. Hmotné prodeje máme letos vyšší jen díky naší iniciativě a aktivitám," řekl ČTK Hlavatý. Po finanční stránce se podle něj Jutě letos vrátí zpět zhruba 50 milionů korun, které při devalvaci ztratila na zajištění kurzu. České ekonomice se podle Hlavatého nezačalo dařit kvůli devalvaci, ale díky všeobecnému růstu trhů.

Hlavatý, který se nyní za hnutí ANO 2011 stal senátorem za obvod Trutnov, by uvítal, kdyby ČNB zřetelně deklarovala, jak dlouho hodlá v intervencích pokračovat. "Měli by zcela jasným prohlášením garantovat, že do konce roku 2016 budou kurz udržovat nad 27 korunami za euro. Tím by uklidnili podnikatelskou sféru, která má stále obavy z toho, jak bude vypadat výstup z (období) devalvace," uvedl Hlavatý. Loňské nečekané rozhodnutí ČNB o devalvaci podle něj bylo pro firmy se zajištěným kurzem "kudlou do zad". V září bankovní rada ČNB uvedla, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.

Naopak podle předsedy představenstva textilní firmy Grund Mladé Buky a šéfa Asociace exportérů Jiřího Grunda měl krok ČNB jednoznačně pozitivní efekt. "Odhadujeme, že přínos pro české exportéry je kolem 110 miliard korun. Devalvace zejména pomohla malým a středním exportérům," řekl Grund. Oslabení kurzu koruny podle něj pomohlo i textilce Grund, která vyrábí koupelnové předložky. "Náš export se pohybuje kolem 85 procent, přínos z devalvace bude v milionech korun. Pomohlo nám to například dokončit rozsáhlou přestavbu výroby," řekl Grund.

Také elektrotechnická společnost ATAS elektromotory Náchod hodnotí rozhodnutí o devalvaci kladně, přínos z důvodu oslabení měny odhaduje na zhruba 12 milionů korun. "Jsme silně exportně orientovaní, máme asi 80 procent vývozu a deset procent dovozů," řekl ČTK generální ředitel Otto Daněk. Atas letos očekává zvýšení tržeb přibližně o sedm procent na úroveň 430 milionů korun. Do rostoucí výroby firma od začátku léta do současné doby přijala přes 20 nových pracovníků.

Daněk, který je i místopředsedou Asociace exportérů, odhaduje, že devalvace mohla exportním firmám v průměru přinést růst v řádu jednotek procent. Výrazně exportně zaměřeným firmám by podle něj mohla devalvace přinést v tržbách, přidané hodnotě a zisku růst až přes pět procent.

Kladně dopad devalvace hodnotí náchodský pivovar Primátor, který exportuje přibližně čtvrtinu výstavu. "Vzhledem k tomu, že klíčové suroviny máme z Čech, devalvace nám pomohla. Marže z exportu je tak mnohdy lepší než z prodeje v Česku. Vývoz tím k zisku firmy přispívá větším dílem, než je jeho podíl na tržbách," řekl ČTK ředitel pivovaru Josef Hlavatý.

Oslabení koruny podle něj pivovaru umožnilo pokračovat v některých exportech, u nichž to kvůli cenám nebylo jasné. K získání nových odbytišť podniku však devalvace podle Hlavatého nepomohla. "Růst exportu je výsledkem naší dlouhodobé a systematické práce," řekl. Letos podnik očekává, že vývoz zvýší na přibližně 32.000 hektolitrů z loňských 28.000.