Podpůrná opatření ECB, která minulý týden snížila základní úrok v eurozóně prakticky na nulu a oznámila program nákupů cenných papírů od bank, by vlády měly doplnit mixem rozpočtové politiky, investic a strukturálních reforem. "V nadcházejících měsících budeme na tomto mixu dál pracovat," řekl na tiskové konferenci po zasedání ministrů Euroskupiny v Miláně její předseda Jeroen Dijsselbloem.

Ministři se podle něj shodli na tom, že levné úvěry od centrální banky strukturální problémy jejich ekonomik nevyřeší. To dokážou jen reformy, které ale vyžadují čas a politickou odvahu, konstatovali ministři.

Ministři zdůraznili, že rozpočtová pravidla takzvaného Paktu stability a růstu, která stanoví limity na rozpočtové schodky a státní dluh, jsou kotvou stability v eurozóně a je nutné je zachovávat. Francouzská vláda ve středu sdělila, že kvůli zhoršení hospodářské situace nebude schopna snížit deficit pod tři procenta HDP v příštím roce, jak loni slíbila, ale až v roce 2017.

Podle Dijsselbloema se konkrétně o Francii na schůzce nemluvilo. "Všichni jsme se dohodli, že budeme dodržovat pravidla ... a že jakákoli otázka ohledně flexibility (v uplatňování pravidel) by se samozřejmě měla řešit v rámci stávajících pravidel," řekl Dijsselbloem.

Francie se nicméně stala v milánském zákulisí terčem ostré kritiky, řekli agentuře Reuters činitelé eurozóny. Někteří ministři její krok chápali jako potupení bolestných škrtů, které jejich vlády podnikly, aby snížily prudce zvýšené deficity a získaly zpět důvěru investorů.

"Francie to pořádně schytala," řekl jeden z činitelů. Další řekl, že na francouzského ministra financí Michela Sapina sice prstem nikdo neukázal, "ministři ale byli velmi nespokojení".

Partneři v EU očekávali, že poté, co Paříž od nich dostala loni odklad pro snížení deficitu pod unijní limit do příštího roku, prokáže jako druhá největší ekonomika měnové unie odpovědnost a půjde příkladem. Přiznání Francie je pro ostatní o to bolestnější, že loni si vedla její ekonomika lépe, než se čekalo - zatímco Evropská komise jí předpovídala pokles o 0,1 procenta, ve skutečnosti stoupla o 0,3 procenta. Někteří také poukazovali na to, že Paříž udělala od loňského červnového odkladu jen velmi málo v naplňování reforem, které slíbila.