Průkazů sportovního parašutisty, který splní podmínky včetně dvaceti cvičných seskoků, se ročně vydá 50 až 60, uvedl ředitel letové a provozní sekce Úřadu pro civilní letectví Petr Navrátil. Podle něj celkový počet sportovních parašutistů mírně vzrůstá. Nováčků je totiž více než lidí, kteří si nechají sportovní průkaz propadnout. Ceny jednotlivých seskoků při pokračujícím kurzu ve většině leteckých škol vyjdou zhruba na 500 Kč.
Zatímco v minulosti dominovala ve sportovních disciplínách dovednost přesného řízení padáku na místo přistání, nyní je podle generálního tajemníka Aeroklubu České republiky Jiřího Dodala mezi lidmi zájem především o volnopádové disciplíny, kdy padák slouží pouze pro finální záchranu života. Skupiny parašutistů během volného pádu vytvářejí různé obrazce. Smyslem je se během určeného času co nejvícekrát přeskupit a získat body za jednotlivé obrazce, kterých je dnes už řádově přes sto a které jsou různě bodově ohodnoceny. Existují i disciplíny, kdy se hodnotí estetika seskoku, což si je možné představit jako obdobu krasobruslení, dodal Dodal.
Dlouhodobě se ale parašutismu věnuje jen minimum lidí, kteří do leteckých škol přijdou. Největší zájem je o jednorázové tandemové seskoky, při kterých nemusí zájemce procházet náročnou teoretickou přípravou a o jeho bezpečnost se přímo při seskoku stará instruktor. Z každých deseti zákazníků má podle statistik Impactu o tandemový seskok zájem devět.
Přestože instruktoři v leteckých školách zákazníky přesvědčují, že parašutismus patří z adrenalinových sportů k těm bezpečnějším, výcviková střediska splňují řadu bezpečnostních předpisů a tandemoví instruktoři, vedoucí a majitelé letiště prochází každoročním přezkoušením, k občasným úmrtím parašutistů dochází a jejich počet v posledních letech mírně roste. Vloni tímto způsobem přišli podle záznamů Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod o život čtyři lidé z celkových devíti mrtvých zabitých při leteckých neštěstích. Rok před tím šlo o tři mrtvé a v roce 2011 se odehrály dva smrtelné případy.
